[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když zatížím trafo odporem, dostanu z nìj max. výkon pøi zátìži rovné vnitønímu odporu zdroje. Když výstup trafa dvoucestnì usmìrním a poøádnì vyfiltruju, dostanu 1,4x vyšší napìtí. Pøi zátìži však trafo dodává proud jen v pulzech ( když napìtí trafa pøesáhne nap. na kondu), tedy silnì nelineárnì a max. výkon, který je možno odebrat bude nižší, stejnì tak vnitøní odpor usmìrnìného zdroje bude nelineární a optimum výkonu bude jinde, než pøi 1/2 výst. napìtí naprázdno. Je to nìkde podrobnì matematicky, nebo empiricky zpracováno?

Máš v tom logickou chybu - to trafo dává proud do zátěže neustále, protože jinak by napětí na kondíku během velmi krátké doby kleslo na nulu (konstanta R zatěžovací a C vyhlazovací) - takže se pomocí kondíku jen prodlužuje doba trvání pulsu napětí až tak dlouho, že klesající napětí na kondu vlivem zátěže "protne" opět napětí stoupající za usměrňovačem. Proud nemá úplně sinusový průběh, vždy, když napětí za usměrňovačem překročí napětí na kondíku, prudce naroste proud - tímto pulsem se "dobije" filtrační kond, aby i po poklesu napětí za usměrňovačem k nule nekleslo napětí na zátěži. Celkový výkon je ale dál odpovídající efektivní hodnotě.

Hlavně běžná trafa nejsou stavěná na to, abys je zatěžoval jejich vnitřní impedancí. Pokud to uděláš, tak to trafo upečeš.

Je pravda, že pøi max. výkonu je stejná ztráta v trafu jako v zátìži, takže vìtší trafo by to asi nerozchodilo. Ale i tak proudové špièky budou pøi usmìrnìní zpùsobovat vìtší ohøevy.Mì to ale zajímalo v oblasti malých výkonù, konkrétnì u 2W T6 tráfka, a to to snese.
To Ekkar: Když tam bude slušná filtrace, zvlnìní tøeba 0,5V pøi 30V výstupu, pak proud z trafa poteèe jen po zlomek periody, kdy napìtí trafa pøevýší napìtí kondu. Pøi zátìži se ta doba bude prodlužovat ( protože bude klesat nap. kondu) ale stejnì budou proudy daleko od sinusu a tím pádem budou dìlat paseku, protože ztráty v mìdi rostou s kvadrátem proudu.

Nebo položme se na otázku trochu jinak:
Mám trafo tøeba 100W. Když ho plnì na tìch 100W zatížím odporem, nìco se mi ztratí v èinném odporu trafa, øeknìme tak 10W, a to se ohøeje na max. pøípustnou teplotu. Teï výstup usmìrním a vyfiltruji a budu chtít taky 100W. Na SS stranì bude Iss = Istø = Ief, dál bude platit, že hodnota støedního proudu bude stejná na výstupu trafa i na ss výstupu. Beru 1,4xmenší proud, protože ss napìtí je vyšší.
Ale ! efektivní hodnota proudu ve vinutí trafa bude, vzhledem k špièkovému, nesin. tvaru daleko vyšší a zpùsobí vyšší ohøev trafa a to se mi buï spálí, nebo budu muset snížit odbìr. To mám v praxi vyzkoušené, jen jsem to zatím pøesnìji nemìøil.

Pokud dobře vím, tak se to nedá moc dobře (hlavně jednoduše) popsat. Je to úplně stejné jako se vztahem který na základě zadaného proudu, frekvence a zvlnění má určit potřebnou velikost filtračního kondenzátoru. V některých případech to podle tohoto empirického vztahu vychází poměrně přesně ale dost často vyjdou hodnoty kondenzátoru několikrát větší než by bylo potřeba.
Pro tyto účely (zjištění zvlnění a zjištění efektivního proudu trafem) je nejjednodušší použít nějaký software. Já mám pro účely zjišťování zvlnění připravený subor kde pouze změním napětí trafa, vnitřní odpor, kapacitu kondenzátoru a zatěžovací odpor a během několika vteřin mám přesnou hodnotu zvlnění a efektivního proudu.
Výsledky simulací jsou ověřeny v praxi a jsou přesné (například trafo s tyristorovým předregulátorem, stejnosměrný odběr Istř=2A a proud trafem Ief=43A).

Tohle je docela běžná teorie, která by se měla dát najít ve VŠ skriptech. Usměrňovač zatížený kapacitou, úhel otevření usměrňovače, namáhání diod, transformátoru, ztráty zatížením pulsním proudem, rozptylové indukčnosti a odpory nabíjecí části, změna poměru ztrát atd.