Teď se asi rozchechtají všichni silnoproudaři, ale stejně se zeptám. Vím, jak funguje proudový chránič, ale ptám se, jestli existuje, samozřejmě na jiném principu, nějaký průmyslově vyráběný chránič pro stejnosměrné sítě.
A provedu další rozchechtání - je vyzkoušeno, popřípadě v nějakém datašítu napsáno, že by šel proudový chránič použít event. v síti 400 Hz?
Předem omluva, praxe v silnoproudu prakticky nula.
proudový chránič pro ss sítě
Moderátor: Moderátoři
http://www.sezkrompachy.sk/Katalog.SK/S ... elko_1.htm staci trochu hladat a mas odpovet odbornu!
Nejsi trochu mimo? Podivej se na dotaz. Co mu je platny casove rele, kdyz chce chranic?rudoex píše:http://www.sezkrompachy.sk/Katalog.SK/S ... elko_1.htm staci trochu hladat a mas odpovet odbornu!
Pokud jde o ten kmitocet, tak to asi vadit bude...jistice jsou vyrabene pro 50/60Hz. Je to vlastne zalozene na indukci, pri 400Hz se to bude asi chovat jinak, nez je zdravo.
Pokud chces proudovy chranic pro ss obvody, musis poridit typ B. Rozhodne nemuzes pouzit bezny A! Na to pozor! Lisi se totiz konstrukci. Neco malo zde:
http://www.volny.cz/kostka2000/proudovychranic.htm
...to co pisu nemyslim zle, ikdyz to tak muze vyznit...
Ano, existuje chránič pro střídavý, pulsní i stejnosměrný proud, evropský patentový spis je zde https://publications.european-patent-of ... iebug=.pdf .
Potíž je jen v tom, že je podstatně složitější, než střídavý, protože diferenciální trafíčko je ve stejnosměrném obvodu jaksi k ničemu a problém je nutné obejít buď pomocí Hallovy sondy nebo vyhodnocení změny permeability jádra podle stejnosměrného sycení a podobně.
A pak i kontakty vyžadují daleko robustnější konstrukci, než pro stejně velký efektivní proud střídavý - musí odtrhnout podstatně rychleji, aby vzniklý oblouk příliš nepoškodil kontakty (střídavý proud znamená velkou pravděpodobnost, že se oblouk přetrhne při podstatně menším odtrhu kontaktů, které tak vydrží déle). Ale tento požadavek platí i u jističů pro stejnosměrný proud.
Zkrátka existuje to.
Pokud jde o frekvenci 400Hz, předpokládá se její využití v izolované soustavě (rotační měnič). Zde lze hlídat izolační stav celého obvodu celkem nezávisle na kmitočtu. Stačí indikace jednopólového zemního svodu, zařízení může fungovat dál, dokud by nedošlo k poruše v některém z ostatních pólů (to ovládají například bezpečnostní a ochranná relé PILZ).
Pokud by místo rotačního měniče byl použitý střídač se stejnosměrným meziobvodem, pak všechny živé póly jsou hlídané jak zdrojovou/brzdovou jednotkou (stejnosměrný meziobvod), tak samotným střídačem (střídavý výstup) na nejen zkrat, ale i nepatrný svod na kostru, a zjistí to už při najíždění, kdy je napětí velmi malé. A nedovolí sepnout hlavní napájecí obvody, případně ihned odpadne stykač hlavního zdroje či vybaví dálková spoušť u hlavního jističe nebo vypínače. To už záleží na konstrukčním řešení a není to hračka na doma.
Vlastně zde to hlídá elektronika v měniči a nepotřebuje k tomu už žádný chránič.
Jinak v zásadě by nemělo nic bránit použití chrániče deklarovaného pro sítě do 60Hz, pokud by nevadilo odlišné napětí sítě 400Hz, jen citlivost na reziduální proud může být jiná.
Ale, protože se tohoto kmitočtu používá v technologických celcích, je na výrobci toho stroje, jak zajistí míru bezpečnosti alespoň stejnou, jakou požadují předpisy.
Potíž je jen v tom, že je podstatně složitější, než střídavý, protože diferenciální trafíčko je ve stejnosměrném obvodu jaksi k ničemu a problém je nutné obejít buď pomocí Hallovy sondy nebo vyhodnocení změny permeability jádra podle stejnosměrného sycení a podobně.
A pak i kontakty vyžadují daleko robustnější konstrukci, než pro stejně velký efektivní proud střídavý - musí odtrhnout podstatně rychleji, aby vzniklý oblouk příliš nepoškodil kontakty (střídavý proud znamená velkou pravděpodobnost, že se oblouk přetrhne při podstatně menším odtrhu kontaktů, které tak vydrží déle). Ale tento požadavek platí i u jističů pro stejnosměrný proud.
Zkrátka existuje to.
Pokud jde o frekvenci 400Hz, předpokládá se její využití v izolované soustavě (rotační měnič). Zde lze hlídat izolační stav celého obvodu celkem nezávisle na kmitočtu. Stačí indikace jednopólového zemního svodu, zařízení může fungovat dál, dokud by nedošlo k poruše v některém z ostatních pólů (to ovládají například bezpečnostní a ochranná relé PILZ).
Pokud by místo rotačního měniče byl použitý střídač se stejnosměrným meziobvodem, pak všechny živé póly jsou hlídané jak zdrojovou/brzdovou jednotkou (stejnosměrný meziobvod), tak samotným střídačem (střídavý výstup) na nejen zkrat, ale i nepatrný svod na kostru, a zjistí to už při najíždění, kdy je napětí velmi malé. A nedovolí sepnout hlavní napájecí obvody, případně ihned odpadne stykač hlavního zdroje či vybaví dálková spoušť u hlavního jističe nebo vypínače. To už záleží na konstrukčním řešení a není to hračka na doma.
Vlastně zde to hlídá elektronika v měniči a nepotřebuje k tomu už žádný chránič.
Jinak v zásadě by nemělo nic bránit použití chrániče deklarovaného pro sítě do 60Hz, pokud by nevadilo odlišné napětí sítě 400Hz, jen citlivost na reziduální proud může být jiná.
Ale, protože se tohoto kmitočtu používá v technologických celcích, je na výrobci toho stroje, jak zajistí míru bezpečnosti alespoň stejnou, jakou požadují předpisy.