Vysoký předmagnetizační kmitočet měl spíše reklamní význam - obvykle totiž těch 70kHz, dokud nedojde k přebuzení, úplně stačí: současně s nárůstem nelineárního zkreslení ale vzniknou v pásku kombinační tóny neladící se záznamem.
Vysoký předmagnetizační kmitočet by tuto nectnost neměl, kdyby ovšem neměl čas na víc period, než pásek opustí čelo záznamové hlavy. Dojde tak k výraznějšímu odmazání právě nahraných výšek, ty je tedy nutné v záznamové cestě víc zdůraznit. Buď se musí proto snížit záznamová úroveň nebo tolerovat snadnější přebuzení.
Zkrátka výhoda vyvážená jinou nevýhodou je sporná a také tím SONY nikoho nepřeválcovali. Konečně nejde o nic nového, předmagnetizační kmitočet přes 140kHz a poloviční mazací měl už tuším Tandberg 4 (kolem 1960) a kdo ví, jestli to neuměl ještě nějaký model před ním.
Po objevení výhod feritové mazací hlavy už podobné konstrukce vymizely na mnoho let jako zbytečně složité.
Jinak na smazání pásků IEC-II (chromek) musí stačit mazací napětí už o cca 8-10dB vyšší, než na smazání normálních. Faktem ale zůstává, že na magnetofonu, který není pro provoz s pásky s vrstvou CrO2 určený, se takový pásek prostě nesmaže.
U cívkových to byla specialita Japonců, v Evropě nevládlo přílišné nadšení pro chromdioxid, protože jeho výhody jsou také přinejmenším sporné. Opět je to něco za něco (strmější nárůst zkreslení při stejné míře přebuzení výměnou za vyšší remanenci a možnost ukončit sestup snímací charakteristiky o půl oktávy výše - no, je to otázka preferencí).
Japonci vůbec vymysleli více podobných fint na zákazníka - například cross-field-bias, který měl právě vyřešit zázněje mezi předmagnetizací a nahrávanými výškami pomocí dvou hlav proti sobě (jedné pro předmagnetizaci, druhé pro nf). Nevyřešil nic, ty zázněje, jak už jsem uvedl, vznikají až v pásku. Ale prodalo se toho za patřičnou cenu dost.
Gert Redlich na stránkách http://www.useddlt.de/revox-studer.html mimo jiné píše:Zákazník často netušil, co znamená například "cross-field", tedy technika křížového pole, ale znělo to skvěle.... a ještě pár podobných "vylepšení", která jsou ve své podstatě stejně pochybná, ale dokázala přesvědčit spoustu zákazníků, aby si koupili NĚCO, co ostatní nemají. Na tomto postupu se dodnes nic nezměnilo ani v digitální technice.
(
zkráceno).
Mimoto je fakt, že tvrdé úsady na mazací hlavě nebo vodicích prvcích páskové dráhy mohou držet pásek dál od štěrbin, případně vést pásek poněkud výše nebo níže. Záznam se v pásku buď dostatečně neodmagnetuje, nebo se nesmaže stopa v celé šířce.
Zrovna tak špatný kontakt v konektorech a přepínačích se nemusí na náklonu charakteristiky záznamu poznat, jen do mazací hlavy jde méně.
A to vše nezávisle na tom, zda jde o cívky nebo kazety, projevy jsou závislé na konstrukci magnetofonu.