velkost odporov pri OZ

Zpráva

Split · #1 Příspěvek od **Split** » 21 dub 2009, 15:43

vie mi niekto vysvetlit ze preco nie je jedno aka je velkost spatnovazobnych odporov pri zosilnovacoch z OZ? Pricom pomer ostava rovnaky?Meni sa tym citlivost alebo take nieco?

#2 Příspěvek od **Hill** » 21 dub 2009, 16:36

Poměr odporů určuje stupeň zpětné vazby (dál budu předpokládat, že ti jde o zápornou zpětnou vazbu a chceš OZ honit v lineárním režimu).
Tedy tím poměrem odporů je dáno zesílení.
V neinvertujícím zapojení záleží také na tom, zda současně oba odpory stabilizují stejnosměrný pracovní bod, nebo je v sérii s příčným odporem (to je ten z invertujícího vstupu na zem) ještě proti zemi kondík, takže tento odpor už se na té stabilitě nepodílí. Pak se příčný odpor volí tak velký, aby kondík vyšel rozumné kapacity, ale neomezil nejnižší kmitočty, které chceš přenášet. No a podélný odpor (to je ten mezi výstupem a vstupem) se zvolí podle požadovaného zesílení jako (A-1) násobek hodnoty příčného odporu - při zesílení do desetiny zisku OZ v otevřené smyčce (bez vazby) to docela přesně platí.

V invertujícím zapojení, t.j. s uzemněným neinvertujícím (+) vstupem, se zpětnovazební odpor volí A krát větší, než je vnitřní odpor zdroje signálu, protože jde vlastně jen o to, aby odvedl na výstup OZ proud, který tam ze zdroje signálu teče. Na invertujícím vstupu (-) se totiž OZ snaží udržet stále stejné napětí, takže se chová tak, jako by se přes vnitřní odpor zdroje signálu dodával proud do zkratu.

To jsem uvedl nejčastější příčiny volby určitého rozsahu hodnot odporů. Další mohou mít co dělat se šumem, tepelnou stabilitou, odolností proti rušení, stabilitou proti kmitání atd.

#3 Příspěvek od **EKKAR** » 21 dub 2009, 16:43

Ty odpory v základním zapojení dělají dělič, zapojený mezi výstup a zem - jeho celkový odpor proto musí být tak velký, aby nevyčerpával proudovou kapacitu výstupu operáku natolik, že by už nezbýval výkon pro následující části zapojení - obecně řečeno, tím děličem by neměl téct větší proud (mezi výstupem OZ a společným pólem napájení), než asi 10% nejvyššího povoleného katalogové hodnoty výstupního propudu pro daný typ OZ.
Příklad - pro operák je dovolený výstupní proud ±20mA při napájení ±15V, dělič tedy musíš navrhnout tak, aby jeho celkový odpor byl 7500ohmů nebo vyšší (proud 2mA při 15V - pro jednoduchost zanedbávám saturační napětí výstupu OZ a další parametry). Jejich vzájemný poměr tedy určuje zesílení, ale nemůžeš jejich hodnoty volit bezhlavě. Běžně se volí odpory 10x i vícekrát větší, tohle jsou minimální hodnoty.
Pro výpočet dalších odporů "kolem" OZ (kompenzujících vstupní proudy atd) jsou v literatuře uvedené přesné rovnice, které vycházejí právě z těch R1 a R2 v základním děliči. Hill to rozvádí velice přesně.

Andrea · #4 Příspěvek od **Andrea** » 21 dub 2009, 17:03

Tak já taky napíšu nějaké důvody:
U ideálního OZ na velikosti odporů nezáleží, jen na poměru, ale reálný OZ má nějaké (nenulové) vstupní proudy a nenulovou vstupní kapacitu. Vstupní proudy vyvolávají na odporech úbytky a ty se připočítávají ke vstupnímu offsetu (nesymetrii). Kompenzovat se to dá odporem ve druhém vstupu, ty vstupní proudy ale nejsou u obou vstupů stejné a mění se a tak ta kompenzace nefunguje na 100%. Vstupní kapacita zase s odporem na vstup OZ tvoří RC článek, který zhorší frekvenční charku zesilovače.

Split · #5 Příspěvek od **Split** » 21 dub 2009, 19:24

ja som totiz pri jednej konstrukcii cital pripevok v ktorom bolo uvedene ze odpory boli desat krat zmensene pretoze zosilnovac chytal rusenie od ineho operacneho zosilnovaca v tom istom puzdre...povodne to boli stovky kohm a znizilo sa to na desiatky kohm

eljaro · #6 Příspěvek od **eljaro** » 21 dub 2009, 20:24

snížení hodnot odporu se zvětšilo proudové zatížení a tím zvýšila odolnost proti rušení nízkými proudovými impulzy ! - tady jde o poměr mezi proudovým zatížením operáku a jeho rušením - ne vždy je dobrý velký vnitřní odpor zapojení - lze jej snáze destabilizovat

PS: omluvte pravopis dík

popest · #7 Příspěvek od **popest** » 24 dub 2009, 21:22

Odpory také nesmí být příliš velké. Poté by mohl být proud ZV řádově stejný jako jsou vstupní odpory OZ a to by nedělalo rozhodně dobře.

#8 Příspěvek od **Cust** » 25 dub 2009, 17:00

Jak může být proud ZV řédově stejný jako vstupní odpor OZ?
To jako když budu mít velký vstupní odpor, třeba 10 MOhm, tak proud ZV bude 10 MA?

#9 Příspěvek od **rnbw** » 25 dub 2009, 22:36

Nie, prud bude tiez v ohmoch

#10 Příspěvek od **EKKAR** » 25 dub 2009, 23:45

Čust spíš myslel ty násobky - jako že MEGAohmy povedou k proudům v MEGAampérech...

Skay · #11 Příspěvek od **Skay** » 28 čer 2009, 19:09

Zdravim, bastlíři

Tak abych nezakládal nové téma napíšu to sem.

Dříve jsem s OZ moc nepracoval až nedavno vzestala potřeba jeho využití ale i přes jednoduchost zapojení si nevím rady...

Funkce je velice jednoduchá. Potřebuji napětí v rozsahu 0-5V zvětšit na rozsah 0-10V do odběru max. 150mA. Napadlo mě tedy využít OZ v zapojení neivertujícího zesilovače s poměrem odporů rezistorů 1:1. Napájení jsem zvolil nesymetrické o velikosti +10V. Funguje to tak jak jsem čekal, až na případ kdy se vstupní napětí na neivertujícím vstupu blíží nule. Poté se výstupní napětí okamžitě překlopí do +10V. Na první pohled banální problém ale nenapadá mě čím bych to měl vyřešit. Může za to nesymetrické napájení nebo mi tam něco prostě schází ?

Andrea · #12 Příspěvek od **Andrea** » 28 čer 2009, 19:29

1) TL072 nedá 150mA
2) Pokud ten operák napájíš 10V tak na výstupu nedostaneš 10V. V katalogu se uvádí parametr Output Voltage Swing - rozkmit výstupního napětí a ten je u TL072 zhruba napájecí napětí - 3V.
3) Common Mode Voltage Range ti asi také nic neříká, je to rozsah vstupních napětí, při kterých se operák chová jak se od něj očekává. Pokud se dostaneš mimo tento rozsah, může OZ dělat třeba to co popisuje (phase reversal) nebo ho můžeš i zničit. U TL072 je ten rozsah od - napájecího napětí+3V do + napájecí napětí. Takže pokud ho napájíš +10V je to od 3V do 10V.

Skay · #13 Příspěvek od **Skay** » 28 čer 2009, 19:52

Děkuju za vysvětlení. Napájecí napětí jsem dal vyšší abych na výstupu při saturaci měl těch +10V. Takže cca +12V, moje chyba. Údaj Common Mode Voltage mi před několika minutami taky nic neříkal. Výstup OZ se opravdu chová tak jak píšeš. Pod výstupní napětí méně jak +2V se mu nechce. Takže při napájecím napětí např. +-12V se vstupní napětí musí pohybovat v rozsahu -9 až +12V. Pochopil jsem to dobře ? Použití symetrického napájení by mi tedy pomohlo, ne ?

Andrea · #14 Příspěvek od **Andrea** » 28 čer 2009, 20:07

Skay píše:Děkuju za vysvětlení. Napájecí napětí jsem dal vyšší abych na výstupu při saturaci měl těch +10V. Takže cca +12V, moje chyba. Údaj Common Mode Voltage mi před několika minutami taky nic neříkal. Výstup OZ se opravdu chová tak jak píšeš. Pod výstupní napětí méně jak +2V se mu nechce. Takže při napájecím napětí např. +-12V se vstupní napětí musí pohybovat v rozsahu -9 až +12V. Pochopil jsem to dobře ? Použití symetrického napájení by mi tedy pomohlo, ne ?

Pochopil jsi to dobře, nicméně těch 150mA to nedá, to budeš muset výstup z OZ něčím posílit.

Skay · #15 Příspěvek od **Skay** » 28 čer 2009, 20:20

No je to tedy komplikovanější než jsem si vůbec myslel. Už jen to, že není možné to zapojit jen se nesymetrickým napájím je pro mě docela problém. Spíš než posílení výstupu bych vybral jiný OZ i když zase nevím jestli by byl vhodný. Koukal jsem do datashitu TDA2822. Pro ten se zase nepužívá symetrického napájení a údaj Output Voltage Swing nebo něco podobného jsem nenašel