[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Předně bych se vás chtěl zeptat, ja je to vlastně s programováním jednočipů ? Jestli je rozdíl v tom, jestli je ten čip od toho výrobce, nebo od jiného. Jestli jdou ty čipy programovat v C.

Ještě se mi nechce do toho !zatím! investovat moc peněz, protože ještě nevím jestli mě to nadchne, nebo jak to vůbec bude. Doma jsem našel kopec (asi jednočipů, tak jestli by nebylo mmožné začít zkoušet programování na některém z nich:

• SL RX-2 J1H6JA

• MC14174BCP FXT9609

• MC14024BCP FUX9626

• TESLA MMO MAA661

• HD14069UBP 6E46

a ještě něco od TDA

Po programátoru bych se ještě podíval, ale nechtěl by mi někdo poslat nějáké úplně triviální zapojení programátoru ? Všechny na které jsem narazil měly strašných funkcí a dost složité na konstrukci.

S elektronikou moc zkušeností ještě nemám, tak kdybyste měli někdo lepší nápad, co dělat nejdříve, tak mi to klidně navrhněte.

No na MAA661 od Tesly toho moc nenaprogramujes
Ty ostatni cipy neznam, ale mcucka to asi nebudou a TDA.... taky zadny mcucko neni.
Nejznamejsi jsou Atmely a PICy, zamer se na ne. Kazdej vyrobce ma specifickou sadu prikazu, takze je idealni na zacatek zacit jen s jednim. I kazdej mcu ma trochu jiny parametry (jiny adresy registru atd..) Proto vetsinou neni program psany na jeden typ prenosny bez uprav na jiny typ.

Aha, to sem nevěděl, že je to až tak prokombinovaný. Kouknu po něčem.

Ani
MC14174BCP
MC14024BCP
HD14069UBP
to nebudu!

Ten první IO neznám, Teslák taky ne, ale zbytek je řada 4xxx pravděpodobně od Motoroly. Ty naprogramuješ maximálně kladivem.

Koukni se sem: http://www.cmail.cz/doveda/
pro zacatek je to dobra adresa.

Nebo můžeš jít do Atmelu respektive třeba ATMega8,16... Programátory jsou jednoduchý protože se programují pomocí ISP (In System Programming) což je programování přímo v aplikaci a prog. software můžeš použít PonyProg IC prog atd.A mcu můžeš programovat pomocí jazyka C nebo assembleru.Stačí když si seženeš překladač k tomu určený.

Tak jsem se díval a cena těch PIC procesorů (jestli tomu tak můžu říkat) není vůbec špatná, předpokládal bych maloobchodní kolem 50 Kč za ty levnější. Který byste doporučili pro začátek ?? Jako aby to něco umělo, ale nemělo to hafo výstupů. Nejvíce by se mi líbil asi ten: PIC12F629 a PIC12F675 mají 8 pinů, nebo PIC16F630 a PIC16F676 ty už jich mají 14.

Programátor bych se asi pokusil sestavit podle návodu, který je tam na těch stránkách.

Nahlédni do seriálů programování PIC, ať vidíš, co to obnáší
http://www.elektronika.ezin.cz/view.php ... 2006100006
http://pandatron.cz/?135&skola_programovani_pic-1_dil

Nejbežnější je asi PIC 16F628A, je to skoro stejný, jako výšše uvedený 16F84

Paráda, konečně nějáký návod na jednoduchý programátor. Snad ho zvládnu sestavit.

Já bych pro začátek doporučoval uP rodiny ATMEL např. AT89S52, který má poměrně jednoduchou architekturu, širokou instrukční sadu, stojí cca 40kč, dá se programovat sériově pomocí úplně jednoduchého programátoru a programu uisp, který je primárně určen pro linux, ale na windows se po instalaci knihovny implementující některé části posixového rozhraní dá také provozovat viz. třeba http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Software/AR ... ammer.html , nebo ještě jednodušší, ale trochu nebezpečný pro PC, http://www.qsl.net/ba1fb/avrisp.gif .

Mohl by mi ještě někdo říci, jaké jsou hlavnírozdíly mezi čipy PIC a ATMEL ? Asi v programování a ještě v něčem jiném ?

S čím začít, to bude asi převážně záležet na tom daném člověku. Programovat v C++ trochu umím, před rokem jsem se tomu celkem věnoval. Chtěl bych to teda programovat v Linuxu, ale myslím si že by nebyl problém najít nějáký program pro Linux. Samozřejmě si to nejdřív vyzkouším v jednodušší podobě ve Windows.

V architekture cipu.

Stransne rieseny pristup k pameti u PIC pri viac ako 2kB pameti.

NEviem ale v poslednom case sa mi zapacili ATmel MEga8 za 1€
Mas k tomu zadara C a vyvojove prostredie....

Pici mají archytekturu RISC, to znamená, že mají redukovanou instrukční sadu, tedy jen to nejnutnější, např. nemají dělení a násobení, protože to se dá nahradit sčítáním a odčítáním, zato každá instrukce trvá jeden strojový cyklus, takže dřív, když se ještě nepoužívaly technologie s tak vysokou integrací mohly běžet rychleji, zatímco atmely vycházející z 8051 mají CISC archytekturu, tedy mají mnohem víc instrukcí včetně dělení a násobení, ale instrukce trvají více strojových cyklů a jsou tedy pomalejší, dnes se ale rozdíly smazávají a existují klony 8051, které mají stejně bohatou instrukční sadu a každá instrukce trvá jeden strojový cyklus. Co se týče práce pod linuxem, tak programování ATMELů není problém, třeba v Ubuntu je program uisp v repozitářích a na abclinuxu o programování jednočipů pod linuxem vyšel článek.

Když jsme u té ceny - AT89C2051 - 17Kč bez DPH při odběru 5 kusů