Tento stupen s OZ som nasiel v scheme na gitarovy zosilnovac. :
schemu tohto stupna som dal na: http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine/oz.gif
Zo zapojenia som usudil ze sa jedna o pasmovu priepust na strednych kmitoctoch so ziskom 6db/okt. (je to spravny usudok?)
Potreboval by som vediet ako vypocitam a graficky znazornim frekvancnu charakteristiku tohoto stupna (A = f(frekvenice) )? Je mi jasne ze tam budu 2 deliace frekvenice, jedna zavisla od 100n kondenzatoru a 2. od 3n3 kondenzatora. Ale ako ich vypocitam?
poznam vzorec f=1/(2 * pí * R * C)
Ale co dosadit za R ???. Ktory odpor. Alebo je to sucet viacerych odporov pripadne aj vnutorny odpor OZ?
Porade mi prosim ako jednoducho vyriesit a graf znazornit charakteristiku tohoto obvodu. Taketo priepuste s kapacitou vo spatnej vazbe su snad vsade a chcel by som ich vediet pocitat. Pripadne existuje daky web kde toto prehladne rozoberaju?
A este dalsi obvod tentoraz s Tranzistorom.:
Emitorovy odpor (spatna vazba) je premosteny RC clenom 100n + 100R.
Ako vypocitem deliacu frekvenciu tohto RC clena? Pripadne ako vypocitam zosilnenie celeho obvodu?
A este ako vypocitam hranicnu frekvenciu spatnej vyzby B-C RC 15pf 1M5 ?
schema: http://www.aerosolart.sk/bubnovacka/ine/amp.gif
Filter z OZ.
Moderátor: Moderátoři
orientačně
1.: OZ se mezi výstupem a invertujícím vstupem chová jako zdroj konstantního proudu, tedy má velmi vysoký vnitřní odpor (leze řádově do megaohmů, takže v tomto zapojení ho můžeš zanedbat).
2.: dělicí poměr děliče ve zpětné vazbě je nejméně cca 1/57. To vynásobím ziskem OZ naprázdno a vyjde mi pro většinu OZ součin b*Ao>500, takže, i když vliv zesílení OZ zanedbáš, na kmitočtu, kde má zapojení maximální zisk, bude teoretický přenos třeba násobit činitelem 500/501, tedy nějakých 99,8% teoretického zisku. To je stěží měřitelná chyba.
3.: mezní kmitočty: 1k*10u--> 16Hz (zisk 13,4dB). Pak se uplatní vliv odporu 1k a zisk stoupne jen na 16,4dB na kmitočtu cca 140Hz. Pak se strmost zase začne zvětšovat, na kmitočtu 1180Hz je zisk 19,4dB a roste na 22,3dB na kmitočtu 3,3kHz. Charakteristika ještě mírně stoupá k 5,33kHz (těsně pod 25dB), kde začne zase klesat na 22,3dB při 8,6kHz a klesá se strmostí max.6dB/okt. do 103kHz (mezní kmitočet kombinace kondíku 3n3 a odporu 470 ohmů).
Ve skutečnosti bude na vyšších kmitočtech strmost větší vlivem konečné rychlosti OZ, ale při takto utažené zpětné vazbě se to projeví až nad akustickým pásmem.
To jsem vzal jen přibližně přes náhradní schémata při různých kmitočtech. Pro představu "co to dělá" to stačí a nemusím čekat do pondělka, až se dostanu k počítači, v němž mám nainstalovaný simulátor. Pro přesnější výpočet můžeš použít metodu komplexních impedancí případně to můžeš počítat přes ekvivalentní obvody nebo maticovým počtem. Anebo použít programy jako Dimmsoft Koffce, Electronic Workbench a podobné analogové simulátory.
2.: dělicí poměr děliče ve zpětné vazbě je nejméně cca 1/57. To vynásobím ziskem OZ naprázdno a vyjde mi pro většinu OZ součin b*Ao>500, takže, i když vliv zesílení OZ zanedbáš, na kmitočtu, kde má zapojení maximální zisk, bude teoretický přenos třeba násobit činitelem 500/501, tedy nějakých 99,8% teoretického zisku. To je stěží měřitelná chyba.
3.: mezní kmitočty: 1k*10u--> 16Hz (zisk 13,4dB). Pak se uplatní vliv odporu 1k a zisk stoupne jen na 16,4dB na kmitočtu cca 140Hz. Pak se strmost zase začne zvětšovat, na kmitočtu 1180Hz je zisk 19,4dB a roste na 22,3dB na kmitočtu 3,3kHz. Charakteristika ještě mírně stoupá k 5,33kHz (těsně pod 25dB), kde začne zase klesat na 22,3dB při 8,6kHz a klesá se strmostí max.6dB/okt. do 103kHz (mezní kmitočet kombinace kondíku 3n3 a odporu 470 ohmů).
Ve skutečnosti bude na vyšších kmitočtech strmost větší vlivem konečné rychlosti OZ, ale při takto utažené zpětné vazbě se to projeví až nad akustickým pásmem.
To jsem vzal jen přibližně přes náhradní schémata při různých kmitočtech. Pro představu "co to dělá" to stačí a nemusím čekat do pondělka, až se dostanu k počítači, v němž mám nainstalovaný simulátor. Pro přesnější výpočet můžeš použít metodu komplexních impedancí případně to můžeš počítat přes ekvivalentní obvody nebo maticovým počtem. Anebo použít programy jako Dimmsoft Koffce, Electronic Workbench a podobné analogové simulátory.