[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mam kondík:

FELSIC CO 39
10 000uF
Un 100Vcc
Up 125Vcc
I eff. a 100Hz 13,9A a 85°
-55°C + 85°C
SIC SAFCO

Nabil jsem ho na 19,5V a připojil (digitální) voltmetr, měřil napětí a vynášel do grafu (ta dlouhá lineární část na konci je spánek). Vybíjí se hyperbolicky, to vypadá logicky a správně, ale připadá mi, že se vybíjí docela rychle, ovšem nemám s tím zkušenosti. Chystám se ho použít v COčku mezi usměrňovač a tlumivku. Měl bych se pokusit nějak sehnat lab. zdroj a zformovat ho?

Když uděláme tečnu na začátku, ukazuje to časovou konstantu cca 1,5hod, což by znamenalo vybíjení odporem okolo 500K.
Protože tvůj digitál má jistě 10M, znamená to samovybíjení, ale u tak velkého kondu se mi to zdá přijatelné.

Pokud má ten digitální měřák vstupní odpor 1Meg a je ke kondíku připojen trvale, tak je ten kondík ve skvělém stavu. Pokud má 10Meg, tak to je taky celkem dobrý výsledek.
Co se týče formování, tak to není potřeba pokud nebyl dlouho skladován. Pro jistotu ho můžeš připojit na zdroj 100V a pohlídat proud.

Voltmetr byl připojenej pořád. Ale jeho odpor těžko posoudit, je to nějaká china-no-name multimetr.

A historii kondu neznam, mam ho z polskýho aukra.

To máš jedno, ať už to je 1Meg nebo 10Meg, tak je to dobrý výsledek.
Spíš ho zkus nabít na jmenovité napětí (100V) a změřit svodový proud.

anthAn píše:Vybíjí se hyperbolicky, to vypadá logicky a správně ...

Skutečně?

Jistě, z fyzikální podstaty plyne, že to vybíjení neprobíhá hyperbolicky, ale že to tak vypadá, to je fakt. Když vezmu pár bodů z obrázku anthAna a nechám program Graph udělat aproximaci hyperbolickou a exponenciální funkcí, v obou případech je kvalita aproximace v daném rozsahu skoro stejná. Takže, vypadá to tak i tak.

Fakt taky je, že to "vypadá" jako stovka jiných křivek, například jako polynom 6. řádu, když tam máte 6 změřených bodů. Ale hlavně, na co to vůbec aproximovat, když je známo analytické řešení?

No, na polynom 6. řádu by bylo třeba 7 bodů. A na co tedy to všechno? Když už je to strčené do sekce "Teorie", tak proč to trochu nějakou tou teorií neokořenit, ne?

Jinak ten kond je docela macek. Dneska jsem ho zapojil do COčka. Nebouchnul a COčku se ratazantně zlepšil oblouk na nízký stupňě

Hehe, asi to nebude ani exponenciála (jen velmi přibližně). Kondenzátor se bude vlastním nábojem při vybíjení formovat, bude klesat zbytkový proud podstatně rychleji než vnější vybíjecí proud kondenzátoru, takže derivace napětí podle času (záporná) nebude při vybíjení přímo úměrná napětí, ale spíš se bude trochu zvyšovat k méně záporným hodnotám oproti předpokládané, napětí přímo úměrné hodnotě. Zkrátka, exponenciála by to byla, pokud by byl zbytkový proud přímo hóměrné voltáži na kondíku, což v praxi nebude. Aspoň můj názor... Když už se to má okořenit trochou teorie.

jura80 píše:Hehe, ....derivace napětí podle času (záporná) nebude při vybíjení přímo úměrná napětí, ....

Číslo e je pozoruhodné tím, že výsledkem derivace jeho mocninné funkce je ta samá funkce, a tedy (U*e^-kt)' = -kU*e^-kt, což určitě nebude a nemůže být přímo úměrné napětí. Tolik teorie.
Pokud jde o praxi, kondenzátory se obyčejně formují nabíjením. Z toho mi vychází, že vybíjením se deformují.

Derivováním té exponenciální funkce podle času sice vychází derivace napětí podle času, ale v závislosti na čase. Já jsem se zmínil o derivaci napětí podle času, ale v závislosti na napětí. Pokud si dál vyjádříš čas jako funkci napětí a dosadíš ho do té derivace podle času, dostaneš to, co jsem tvrdil, protože e^ln(x)=x, takže derivace napětí podle času bude k*u. Teda, vlastně netvrdil, protože jsem neuvažoval ideální kondenzáror, ale naopak, reálný kondenzátor.

Snadnější je ale selská úvaha, než to brát takhle krkolomně.

Jednou jsem špatně zabalil velký kondenzátory, hned vedle těžkýho toroidu, no, k tomu deformování došlo i bez vybíjení, v pohodě to zmákla pošta (ale chyba byla fakt na mé straně).

Aha, asi jsem tě pochopil:

(1) u'(t) = -k*u(t)

Zřejmě jsi chtěl říct, že to k není konstanta, ale je funkcí napětí u(t), takže je také funkcí času, tedy k(t). V tom případě ale nejde rovnici (1) tak napsat, protože už ten prvotní výpočet u'(t) je složitější o další funkci uvnitř té exponenciální.