Stránka 1 z 1
Dosazitelny vykon uprostred dipolu
Napsal: 15 srp 2009, 16:26
od kulikus
Zkousel jsem ciste experiemntalne rozsvitit LED uprostred dvou lambda/4 dratu pobliz mobilu (deklarovany max vykon 2W). Kdyz pominu automatickou regulaci vysilaciho vykonu, je muj nasledujici predpoklad spravny?
Jaky vykon mohu ziskat mezi dvema l/4, pokud je v tesne blizkosti vysilac 2W?
Samotna l/4 ma impedanci kolem 50-70 ohmu. Pokud mezi ne vlozim bezindukcni rezistor 50 ohm, namerim na nem neco blizkeho U=sqrt(P/50), kde P je vykon blizkeho vysilace?
Dekuji
PS: vim ze vyroba a provoz pasivnich indikatoru je zakazan
Napsal: 15 srp 2009, 16:45
od Hill
Nemůžeš počítat s reálným odporem - LEDka až do výše saturačního napětí, při kterém se rozsvěcí, má odpor blížící se nekonečnu, jde tedy o nezatížený dipól. Až v okamžiku rozsvícení LEDky dojde k zatížení dipólu.
Čili například červenou LEDku rozsvítí přijatý signál v okamžiku, kdy jeho okamžitá hodnota přestoupí 1,5V. Pak se teprve uplatní impedance dipólu.
Můžeš samozřejmě použít diodový detektor (a třeba i zdvojovač napětí) a zatížit jeho výstup LEDkou, to všechno je ale rychlejší vylaborovat a dobastlit, než vypočítat.
Napsal: 15 srp 2009, 17:52
od Bernard
A když už počítat, tak pořádně, třeba U=sqrt(P*50).
Napsal: 15 srp 2009, 20:37
od kulikus
Pk tedy hledam vztah mezi intenzitou VF pole E a napetim U na svorkach dipolu.
Napsal: 15 srp 2009, 22:16
od Crifodo
kulikus píše:vim ze vyroba a provoz pasivnich indikatoru je zakazan
čím? nařízení Strany a vlády?
Napsal: 15 srp 2009, 22:43
od ZdenekHQ
Ruší ve městech druhou harmonickou jiný služby, fungují jako násobiče.
Napsal: 15 srp 2009, 23:04
od Crifodo
Dobře, ale jak souvisí fyzikální princip s nějakým zákazem? Existuje nějaká legislativní vyhláška s definicí a sankcemi?
V praxi by musel každý druhý obvod s LEDkou a přívodníma drátama fungovat jako pasivní indikátor na nějakých frekvencích když se dostane poblíž silného vf pole.
Napsal: 15 srp 2009, 23:28
od rnbw
Tu boli myslene tie blikajuce nalepky na mobily.
Napsal: 15 srp 2009, 23:58
od Crifodo
Tak to neznám (asi naštěstí), myslel jsem že se řeší reakce na původní dotaz který zkoumá nějaké vlastnosti sacího měřiče (indikátoru) pomocí LEDek na nějaké sondě poblíž vysílací antény.
Napsal: 16 srp 2009, 00:04
od rnbw
Nenapadne tam spomenul, ze sa jedna o mobil. Tie blikajuce nalepky som videl pred par rokmi, potom to (nastastie) nejako zmizlo. Nalepi sa to na mobil a pri komunikacii to vselijako blika.
Napsal: 16 srp 2009, 12:15
od kulikus
Dohledal jsem kalkulator
http://www.vk1od.net/software/fsc/
Pr=Pt.Gt.Gr.L^2/(4piR)^2
Pr vykon na antene prijimace
Pt vykon na antene vysilace
Gt,Gr zesileni anten
L vlnova delka
R vzdalenost
Na 2W na 980MHz ve vzdalenosti 1m na zisku anten 5 a 2 dBi je to prijaty vykon 5,9mW; ve vzdalenosti 20cm 148mW
Napsal: 16 srp 2009, 13:13
od Crifodo
vzoreček pravděpodobně předpokládá dvě antény s izotropním vyzařováním, které jsou připojeny s PSV=1 a jsou ve volném vesmíru bez odrazů a selektivního pohlcování okolím. V praxi budou výsledky libovolné a u cm pásma obzvlášť.
Napsal: 16 srp 2009, 13:30
od Bernard
No vida, jak jednoduché. Pro izotropní vyzařování by se asi použila třetí mocnina vzdálenosti, ta odkazovaná stránka o tom něco povídá.
Takže pro rovinné diagramy antén by stačilo obklopit vysílací anténu 14-ti přijímacími na poloměru 20 cm a všechen vysílaný výkon by byl požrán (2 W/148 mW). Na poloměru 1 m by na to bylo třeba 339 antén. V prvním případě je rozestup přijímacích antén 8,3 cm, v druhém asi 1,9 cm. Jak si mám vysvětlit ten rozdíl? (když už je ta neděle
)
Napsal: 17 srp 2009, 11:49
od kulikus
Moc do toho nevidim, ale v obou pripadech mas rozestup pod lambda a dojde k vzajemnemu ovlivnovani. Bude to jako direktory na Yagi antene.