[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nazdar.
Prosím Vás, potreboval by som schému zapojenia tejto starej nabíjačky: Nabíječ baterií NB 22 G (24-48 V) Našla by sa?
A ešte jedna technická otázočka pre tých čo ju mali rozobratú:
Regulácia prúdu je riešená posuvom koliesok po závitoch.....z akého materiálu sú tie kolieska resp. ich povrch, ktorý sa dotýka vinutia.
Ďakujem

Prikladám foto nabíjačky
Používajú ju v našom PD (JRD/JZD) a nemajú čím nabíjať baterky.

Ty rolny ("kolieska") budou pravděpodobně měděné nebo bronzové.

Dal som také vyrobiť (medené ), jedno bolo totálne spálené a na tom druhom ako keby bola uhlíková vrstva. Nevedel som to identifikovať. Dúfam, že to s tými medenými potom pôjde.
Ešte tá schéma mi chýba, lebo nejde rýchlonabíjanie.

Ty kolečka jsou ze stejného materiálu, jako uhlíky pro větší proudové zatížení (větší přídavek mědi a mají dost červenou barvu). S úspěchem jsem kolečka soustružil z hlavních uhlíků do triodyny. Je nutno taky očistit dráhu na vinutí, po níž se uhlíky pohybuji. Rychlonabíjení funguje po přepnutí přepinače funkcí jenom ve spolupráci s časovým spínačem na čelním panelu. Nastaví se čas rychlonabíjení a zmáčkne start. Zkontroluj taky usměrňovač, jestli je vpořádku.

Hurvo píše:Dal som také vyrobiť (medené ), jedno bolo totálne spálené a na tom druhom ako keby bola uhlíková vrstva. Nevedel som to identifikovať. Dúfam, že to s tými medenými potom pôjde.
Ešte tá schéma mi chýba, lebo nejde rýchlonabíjanie.

Myslím, že čistá měď nebude vhodná - vytvoříš "tvrdý" mezizávitový zkrat

Určitě byly z práškového materiálu (slisovaný měď. a uhlíkový prášek) - proto se ti "zdálo", že je tam ta uhlík. vrstva.
Když nebudou "tak úplně vodivé", tak ten mezizáviťák taky nebude "tak tvrdý". Podívej se třeba do nějakého regul. trafa (METRA Blansko, DDR, ... ) - to je stejný princip, jen je kruhové - tady ti jezdí ty kladky rovně po vinutí. Těchto "práškových materiálů" se ale dělalo kvanta (s různým poměrem těch materiálů) - a mělo to taky své značení. Čím více mědi, tím byly "růžovější" a naopak - čím více uhlíku, tím byly "černější". Zkus na těch původních nalézt nějaké označení - pokud vůbec nějaké bylo (mohlo to také být jen v té "chybějící dokumentaci ).
Stejně se tak dělaly uhlíky do motorů (komutátorových, nebo kroužkových), či alternátorů. Na použití vhodného materiálu bude hodně záležet !!!

Čistě měděných bych se obával - vyhoří ti (v tom místě dotyku) část vinutí - toho sekundáru
Věř mi, dělal jsem mnoho let ve fabrice na (mj.) "sběrací ústrojí" - tj. ty komutátory, kroužky a kartáčové držáky. Pokud se k tomu dodávaly i ty uhlíky, byly pokaždé jiné (s různými vlastnostmi). Bývaly z ELEKTROKARBONu Topolčany

honza_jan píše:Ty kolečka jsou ze stejného materiálu, jako uhlíky pro větší proudové zatížení (větší přídavek mědi a mají dost červenou barvu). S úspěchem jsem kolečka soustružil z hlavních uhlíků do triodyny. Je nutno taky očistit dráhu na vinutí, po níž se uhlíky pohybuji. Rychlonabíjení funguje po přepnutí přepinače funkcí jenom ve spolupráci s časovým spínačem na čelním panelu. Nastaví se čas rychlonabíjení a zmáčkne start. Zkontroluj taky usměrňovač, jestli je vpořádku.

Ano v TRIODYNě byly ty hl. uhlíky s velkým obsahem mědi.
Když jsem psal, že jsem dělal hodně let ve fabrice na (mj.) sběrací ústrojí, tak tím hlavním výrob. programem byla svařovací technika: rotační svářečky - ty vzpomínané TRIODYNky (i diesselagregáty do terénu - dálkovody, plynovody, ...), svař. usměrňovače, později polovodičové svářečky (střídače, svař. v ochr. atmosféře, ...... ). Fabrika?: MEZ Brumov - kde je jí dnes konec

Soustružil jsem je z uhlíkových zběračů do ss elektromotorů. Je ale potřeba vyzkoušet tvrdost toho materiálu. Na kousek papíru zkus stejnou silou udělat čáru z originál kroužku a potom z materiálu ze kterého to chceš dělat. Měly by být stejné. Je lepší když bude ubívat ten uhlíkový kroužek, než aby byla díra ve vinutí.

Možná pomůže toto

Ďakujem za vysvetlenie rady a manuál.