[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ještě si pamatuji ze školy, že elektromechanické měřící přístroje pro střídavý harmonický proud mají výchylku úměrnou střední hodnotě, ale údaj na stupnici je 1,111x větší, takže ukazuje přepočítanou efektivní hodnotu. Dobrá.

Nedávno jsem získal starší ampérmetr s elektromagnetickým soustrojím, který z principu měří jak stejnosměrný, tak i střídavý proud. Stupnice je společná a pro stejnosměrný konstantní proud přesná, tak se domnívám, že údaj pro harmonický průběh udává střední hodnotu, protože výchylka je úměrná síle a ne nějaké práci.

Experimentálně jsem zapojil do série:
(a) tento elektromagnetický přístroj;
(b) digitální ampérmetr METEX3870D;
(c) klešťový ampěrmetr PK210 s proudovým transformátorem;
(d) klešťový ampérmetr Mastech s Hallovou sondou.

Pro stejnosměrný proud ukazují přístroje (a), (b) stejnou hodnotu, (c) je mimo hry, (d) ukazuje hodnotu 1,1x větší.
Pro střídavý proud ukazují přístroje (a), (b), (c) hodnotu stejnou, (d) opět zhruba 1,1x větší.

V návodech k přístrojům (k PK210 nemám) není zmínka, jakou hodnotu proudu vlastně ukazují. Podle toho experimentu se mi zdá, že (d) má systematickou chybu +10% a všechy ukazují střední hodnotu.

Anebo je možné, že elektromagnetický přístroj má výchylku úměrnou efektivní hodnotě? A všechy potom ukazují efektivní hodnotu, (d) opět s chybou +10%?

Nevím, co si mám o tom myslet. A vy?

Já bych si myslel, že přístroj d je určen k zatloukání hřebíků a hod do dálky.

Dále - pokud použiješ jiný než sinusový průběh (obdélník třeba), můžeš líp rozlišit, co který přístroj vlastně měří a jak indikuje.

Elektromagnetický přístroj (s usměrňovačem) má výchylku úměrnou střední hodnotě, feromagnetický přístroj má výchylku úměrnou efektivní. Záleží který z nich máš?

((d) by chtělo asi seštelovat)

Sendyx<< No ale co dřív, zatloukat nebo házet?
S tím obdélníkem je to dobrý nápad, někde nad ponkem (nebo pod?) mám nějaký Digital Home Theatre Center, ten by mohl po vybuzení z funkčního generátoru nějaké ampéry dodat. Vyzkouším.

Radekrd<< Má to značku podle (4) v dokumentu http://www.elektro.fme.vutbr.cz/studopo ... er_1_3.htm , myslím, že tam žádný usměrňovač nebude, na rozsahu 5A to má odpor 0,03 Ω, to je i na cuprox nebo selén dost málo, je to asi meziválečná produkce, žádný hi-tech. Tak asi bez usměrňovače, fakt by to mohlo ukazovat efektivní hodnotu? To by bylo to nejlepší, a u stejnosměrného konstantního proudu je střední a efektivní hodnota stejné číslo. Jen ta fyzikální podstata, ta výchylka úměrná střední síle, mě plete, Anebo jsem fakt popletenej!

Pokud to má tuto značku, tak se jedná o feromagnetický přístroj. Ten z principu ukazuje efektivní hodnotu a lze jej proto nastavovat i stejnosměrným proudem.

Já si zas pamatuju ze školy, že přístroje se značkou jádra vtahovaného do cívky měří efektivní hodnotu. Bylo na to jedno laboratorní měření, které ukazovalo frekvenční závislost takového měřáku. Závislost přesnosti na frekvenci byla dosti značná. Asi 300Hz to měřilo už s dosti velkou chybou. Takže pouštět do toho obdélníky se strmou hranou může přinést víc otázek ohledně přesnosti přístroje, než odpovědí. Asi se počítalo spíš s kmitočtem 50Hz a tvarem nepříliš zkresleným.

Především je stupnice takového přístroje nelineární, s potlačeným začátkem.
Mám tady METRU MP80 s rozsahem 250V/50Hz, dělení po 10V/dílek, ale první dílek(kousek od počátku) je až na 50V. Nelinearita je na obě strany od střední výchylky a ještě nesymetrická. Na začátku je potlačení značné, ale i na konci se to trochu zhušťuje.

Pro zajímavost: Zkoušel jsem, jak měří přístroj s termočlánkem (nějaký ruský od Drbala), který má z principu měřit efektivní hodnotu. Takže jsem ho chtěl ověřit stejnosměrným napětím, efektivní hodnota jako efektivní hodnota. Jenže to nefungovalo. Záleželo na polaritě a ukazovalo to blbosti. Při střídavině to fungovalo správně.

Už mi to asi došlo. Jestli má radekrd pravdu, že ten přístroj má výchylku úměrnou efektivní hodnotě, tak v té závislosti by se měla vyskytovat druhá mocnina. A ona tam fakt je! Pro stejnosměrný proud to ukazuje stejnou hodnotu bez ohledu na polaritu, a zařídí to právě ten kvadrát!
Tak i ten Sendyxův pokus je vlastně to samé, rychlé přepínání polarity "konstantního" proudu, a číselně se ukáže hodnota toho proudu, bez nějaké korekce x1,111.

Znovu se mi potvrzuje, že člověk nenosí v hlavě to co mu řekli v škole, ale to, co se mu podařilo pochopit. A že to někdy trvá! Pánové, děkuji vám všem, že jste mi k tomu dopomohli.