[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim. Chci pouzit nejake kondenzatory (napr. WIMA MKS4 1uF/630V) do rezonancniho obvodu na frekvenci kolem 10KHz. Nejak nevim jak zjistit kolik takovy kondenzator proudove vydrzi? Poradite mi jake data v parametrech hledat (o proudu neni nikde ani zminka), nebo nejaky obecny vzorec jak toto proudove zatizeni vypocitat? Diky moc!

V datašítu je uveden parametr Maximum pulse rise time, to je maximální du/dt, když ho vynásobíš kapacitou, tak získáš proud. Ty kondenzátory ale nejsou pro provoz v rezonančním měniči dělané, na to se hodí spíš MKP.

Edit: Ten vypočtený max. proud je jen maximum, které ten kondík přežije bez poškození. Trvale ho tím proudem zatěžovat nemůžeš, musíš vzít v úvahu ztrátový činitel a spočítat tepelné ztráty, abys ten kondík neupekl.

to mi nejak nesedi. Kdyz vezmu treba WIMA MKP 2,2uF/630V, tak ma V/uSekundu = 400V. Kdyz to vynasobim kapacitou 0,0000022F, tak mi vyjde proud 0,00088A coz je nejaka kravina na takovy kondik ne?

Ztratilo se ti šest nul, je to 880A.

Jak ztratilo 6 nul??
400 * 0,0000022 = 0,00088
proc se to tedy ma podle pocitat ne ve F ale v uF? Takze tento kondik (kdyz pominu ztraty, atd) by teda mel v zapojeni v rezonancnim obvodu vydrzet az 880A sinusoveho prubehu jo? To se mi taky nejak nezda.

400 Voltů za mikrosekundu, dosadit musíš ve Voltech za sekundu. Při 880A se ten kondík po chvilce díky ztrátám vypaří.

OK, a jak teda dospeju k nejake realne pripustne hodnote proudu, kdyz bude v rezonanci na tom kondiku napr 200V sinusoveho prubehu? Co k tomu jeste potrebuji za dulezita data? Ten vysledek 880A mi je takrka k nicemu, kdyz je nerealny. Diky

Předpokládám, že myslíš seriovou rezonanci, když tě zajímá proud a v těchto případech je většinou mnohem větší problém s cívkou....

Andrea píše:V datašítu je uveden parametr Maximum pulse rise time, to je maximální du/dt, když ho vynásobíš kapacitou, tak získáš proud. Ty kondenzátory ale nejsou pro provoz v rezonančním měniči dělané, na to se hodí spíš MKP.

Edit: Ten vypočtený max. proud je jen maximum, které ten kondík přežije bez poškození. Trvale ho tím proudem zatěžovat nemůžeš, musíš vzít v úvahu ztrátový činitel a spočítat tepelné ztráty, abys ten kondík neupekl.

Jeho du/dt mi vyslo cca 11,3 V/us (pro Uef=200 V). Podle Tvyho vzorecku mu tam potece max cca 25 A, coz jeden kondik asi nezvladne. Akorat nechapu jak jsi prisla na ten vzorec? Neco mi unika, nebo uvazuju spatne.

To je snad jedno, jestli je to sériová nebo paralelní rezonance.
Reálnou hodnotu max. proudu zjistíš ze ztrátového činitele tangens delta. Spočteš z něj ESR a pro nějaké přijatelné ztráty, třeba 1W na kondík, spočteš proud. ESR = tan(delta) / (2*pi*f*C), Imax = sqrt(Pmax/ESR)
Pro ten 2,2uF vychází při f=10kHz, tan(delta)=10E-4 a 1W ztrát max. proud nějakých 11A. Jde o to, jestli 1W není na ten kondík moc.

forbidden píše:Akorat nechapu jak jsi prisla na ten vzorec?

Myslíš vzorec ic = C * duc/dt ? Ten nás učili ve škole

Andrea píše: Myslíš vzorec ic = C * duc/dt ? Ten nás učili ve škole

Jo ten. Nás ne, nebo jsem ho už zapomněl. Ale díky za osvěžení paměti

Andrea píše:To je snad jedno, jestli je to sériová nebo paralelní rezonance.

Nejseš ty náhodou učitelka ?

ZdenekHQ píše:Nejseš ty náhodou učitelka ?

Ne, proč? Potřebuješ něco doučit?

Toho by se našla hromada, co můj mozek už odložil jako nepotřebný a nahradil jinou informací... Já jen kvůli té reakci - "Tady je vzoreček a aplikace v praxi mě nezajímá !"