magnetovačka - magnetizer

Zpráva

Dingo7 · #1 Příspěvek od **Dingo7** » 19 bře 2010, 06:19

Chtěl bych si vyrobit jednoduchou magnetovačku.
Jako "vstupní prvek" mám k dispozici lowESR kondíky 2700uF 50V (cca 200kusů) a k tomu potřebuju navrhnout cívku (nevím jaký drát ani kolik závitů ani na jakou kostřičku)předpokládám drát kolem průměru 2mm a tak 15závitů, od kondíků by vedly krátké kabely od svářečky - cca 1metr délky a spínal-vybíjel bych kondy ručně připojením kabelu na kovovou plochu - že to bude jiskřit vím

ale obecně bych potřeboval vědět tu cívku a "magnetovací" postup, pak věřím, že dokážu vydechlé alnico magnety v rotoru posilnit

(ČZ150C, Stadion apod....)

Něco jako je na této fotce Obrázek

Mají to připojené na baterii kondíků 200V a celkově 90000uF.

Pokud mi k tomu někdo trochu poradí, budu rád, než jít cestou pokus omyl.

AmarokCZ · #2 Příspěvek od **AmarokCZ** » 19 bře 2010, 09:19

Něco podobného jsem dělal s podkovovitým magnetem do veterána od BSA, a metoda s kondíkama nebyla vůbec úspěšná (0.15F/50V).
Naopak velmi dobrých výsledků jsem dosáhl, když jsem podkovu omotal asi 30 závity tlustého drátu a následně jsem to připojil na svářečku.

Dingo7 · #3 Příspěvek od **Dingo7** » 19 bře 2010, 09:54

0,15F 50V - tos měl teda hodně slabé

187,5joule

http://danyk.wz.cz/delo.html

Tak jsem provedl výpočet podle vzorečku pro mojich 200ks a 0,5x0,54x2500 = 675 Joule

Zřejmě použiju sérioparalelní zapojení elytů.

To na té fotce má 1800joule (200V 90000uF)

Crifodo · #4 Příspěvek od **Crifodo** » 19 bře 2010, 10:06

možná kdybys to poslal do fabriky kde magnety dělají, bylo by to bez výbůchů a jisker (ABC Magnet Panenské Břežany)...
Spínat by to chtělo tyristorem nebo tyratronem, abys netratil energii obloukem na jiskře, taky bacha na oči, když dostaneš kapkou mědi, rohovka bude mít dost. Když obvod překmitne do opačné půlvlny tak zase odmagnetováváš...
A nemá cenu jít výrazně nad koerc. sílu magnetu, tím už nic nezískáš. Spíš bych zkusil nahradit event. staré magnety v rotoru něčím jiným, třeba vyskládat z neodymů.

Dingo7 · #5 Příspěvek od **Dingo7** » 19 bře 2010, 10:30

Crifodo: vyskládat magnety mě taky napadlo a beru to jako poslední alternativu. Mám velké množství samariumkobaltových 5x3x3mm

takže titěrná práce. Jeden ten malej hajzlik na sobě unese 560g železa.

Rád bych trošku pronikl do tajů magnetování

Kdyby měl někdo ten velký tyristor a obětoval by ho za symbolickou cenu pro moje pokus, rád ho vezmu.

Co se týká odstřiku materiálu z oblouku, hodlám u toho mít brejle a "kontaktní" plocha bude krytá-uzavřená v malé kisně.

AmarokCZ · #6 Příspěvek od **AmarokCZ** » 19 bře 2010, 11:13

Dingo7 píše:0,15F 50V - tos měl teda hodně slabé 187,5joule
To na té fotce má 1800joule (200V 90000uF)

Když vezmu, že mých cca 200J neudělalo s tím magnetem vůbec nic, tak vážně pochybuji, že 1800J s tím něco udělá, navíc ty máš magnet "otevřený", kdežto já jsem měl uzavřený okruh.
Já být tebou použiji svářečku místo těch kondíků.
Nejlepší varianta je stejně ta Crifodova - vyskládat nový magnet z neodymů.

procesor · #7 Příspěvek od **procesor** » 19 bře 2010, 12:42

Joul sem joul tam. Nieje to podstatné. Dúležitý je celkový prúd, 100A dostaneš aj s 12V auto batériou a cievka má cca 0,12Ohmov. Pri desiatich závitoch to spraví 1 000 Az.

jano80 · #8 Příspěvek od **jano80** » 19 bře 2010, 13:21

raz som skusal jeden magnet z magnetickeho drziaka odchylkomera. zvarackou WTU 315, cievka 7 zavitov 4mm2 medeny drot, prud 300A, vysledny efekt = 0,ziadna nic.

AmarokCZ · #9 Příspěvek od **AmarokCZ** » 19 bře 2010, 14:46

jano80: Tak jsi to dělal blbě...

#10 Příspěvek od **EKKAR** » 19 bře 2010, 15:32

A hlavně je potřeba vzít v úvahu, co naťukl už Crifodo, jen si toho v zápalu boje nikdo další nevšímá:
POKUD PŘIPOJÍTE JEN CÍVKU NA KONDÍK(Y), VZNIKNE OSCILAČNÍ OBVOD, VE KTERÉM SE VEŠKERÁ ENERGIE ZMĚNÍ BĚHEM ZLOMKU SEKUNDY NA TEPLO. Je potřeba magnetovat impulsem stejnosměrného proudu v takovém zařízení, které ZAMEZÍ opačnému toku proudu magnetizačním vinutím. Nejlepší se tedy jeví bodovací svářecí přístroje s možností regulace svářecího výkonu jak hrubě počtem půlvln propuštěných během jednoho pulsu, tak i jemně pomocí fázové regulace (zpoždění zapalovacích impulsů pro tyristor) během jedné půlvlny.

Dingo7 · #11 Příspěvek od **Dingo7** » 19 bře 2010, 15:43

Mezi kondíky a cívku můžu do obvodu zařadit diodu, je stejně velká jak ty danykovy tyristory. Bohužel nápis na ní není ani zpola čitelný.

Andrea · #12 Příspěvek od **Andrea** » 19 bře 2010, 15:59

Dingo7 píše:Mezi kondíky a cívku můžu do obvodu zařadit diodu, je stejně velká jak ty danykovy tyristory. Bohužel nápis na ní není ani zpola čitelný.

Když dáš pouze diodu do série, tak sice nedojde ke změně směru proudu, ale kondenzátory se přebijou na opačnou polaritu, to se těm elytům asi moc líbit nebude.

AmarokCZ · #13 Příspěvek od **AmarokCZ** » 19 bře 2010, 16:05

Andrea: Já bych řekl, že pak spíš nepřežije dioda nebo spínač.

#14 Příspěvek od **EKKAR** » 19 bře 2010, 17:24

Andrea píše:[Když dáš pouze diodu do série, tak sice nedojde ke změně směru proudu, ale kondenzátory se přebijou na opačnou polaritu, to se těm elytům asi moc líbit nebude.

Andreo, nepřijel strejček v červeným Ferrari? Nechápu, jak se můžou elyty přebít na opačnou polaritu, když proud jde jedním směrem (= ta dioda)?

Andrea · #15 Příspěvek od **Andrea** » 19 bře 2010, 17:37

EKKAR píše:Andreo, nepřijel strejček v červeným Ferrari? Nechápu, jak se můžou elyty přebít na opačnou polaritu, když proud jde jedním směrem (= ta dioda)?

No a v čem je rozpor? Už jsi viděl někdy rezonanční kmity v LC obvodu? Tak je zastav v nule proudu (to se zavře ta dioda), schválně jaké bude napětí na kondenzátoru.