Párování tranzistorů - dotaz
Moderátor: Moderátoři
Párování tranzistorů - dotaz
Mám prosím dotaz k párování tranzistorů rozdílového zesilovače v koncovém zesilovači Leach. Posbíral jsem několik článků a návodů, a jelikož se různí, raději se zeptám. Některé články doporučují měřit shodu úbytku napětí na přechodu b-e, některé shodné zesilovací činitele, některé pro jistotu oboje. Jelikož jsem kontroloval cca po 20 ks MPSA06 a MPSA56 a oba paremetry se u všech podstatně liší, mám tedy dotaz:1) Který z kontrolovaných parametrů je důležitější, případně zda je potřeba spárovat oba? Jaká tolerance parametrů je ještě přípustná? Které dvojice je nutné především spárovat? (je mi jasné že ideální je obě).
- radekrd
- Příspěvky: 642
- Registrován: 21 kvě 2008, 02:00
- Bydliště: Moravský Krumlov
- Kontaktovat uživatele:
Rozdíl Ube má vliv na napětový offset diferenční dvojice, potažmo pak celkový offset. Proudové zesílení zase ovlivňuje vstupní proud dvojice, může tak způsobit přídavný napěťový offset na výstupu. Vzhledem k použití a faktu že prvky nejsou ani v jednom pouzdře, takže tepelná vazba bude mizerná, přičemž všechny tyto parametry se mění s teplotou a tedy i s okamžitým ztrátovým výkonem (tepelná setrvačnost takto malých tranzistorů je malá), bych to neviděl nijak kriticky.
Tak že jsem pohledal hlouběji a dospěl jsem k těmto závěrům. V první řadě různé diskusní příspěvky se dost různí a nejsou zcela konkrétní. Jelikož nestavím HI-FI ani High end, stačí aby byly zřejmě parametry co nejpodobnější, neboť na kompenzaci se mimo jiné podílejí i emitorové odpory. Měl bych dotaz ještě ke článku http://www.microhead.cz/elektro/zesilovac/index.html , kde se autor také zabývá párováním a uvádí různé přípustné kombinace. Dále by mě zajímalo, jaké rozdíly parametrů jsou ještě přípustné, třeba v % ? Případně doporučit literaturu, kteá se tímto problémem podrobněji zabývá. Našel jsem třeba odkaz na knihu "Měření a zkoušení tranzistorů" autor Čermák. Tak by mě zajímalo, zda tato kniha dá odpověď na mé dotazy?
Jestli to bude Čermák v základním vydání , tak si myslím , že to bylo dost před revolucí . Na Tvé otázky odpověď nedostaneš . Nevím , jak to běhá v průmyslu , ale v bastlířské praxi , jak je někde na foru , jsem vystačil s měřením UCE0 , UCB0 , beta při 0,3A a 3A . Do 10% jsem vždy něco vybral . Horší je to s darlingtony .
TRochu víc se to rozebíralo na Audiowebu.
V podstatě vstupní dif. trandy na max. shodu Ube a H21e, nejlépe celých charakteristik, v rozumném zapojení jde i o to, aby byly teplotně svázané a měly stejný (malý) ztrátový příkon.
U výkonových jde o rozložení proudů, pokud jde o jeden takt, a ev. o komplementaritu (blízké zesílení konce v kladné i záporné půlvlně).
BTW, nekvalitní darlingtony jsou peklo
.
V podstatě vstupní dif. trandy na max. shodu Ube a H21e, nejlépe celých charakteristik, v rozumném zapojení jde i o to, aby byly teplotně svázané a měly stejný (malý) ztrátový příkon.
U výkonových jde o rozložení proudů, pokud jde o jeden takt, a ev. o komplementaritu (blízké zesílení konce v kladné i záporné půlvlně).
BTW, nekvalitní darlingtony jsou peklo
![Cry :cry:](./images/smilies/icon_crying.gif)
Děkuji za odpovědi. Mohu tedy uvažovat, že rozdíl hodnot do 10% je ještě přijatelný. Dále jsem pochopil, že by bylo vhodnější tranzistory (nyní uvažuji o rozdílovém zesilovači) tepelně svázat? Pokud se jedná o rozdílový zesilovač zesilovače Leach, je tedy nejlépe spárovat všechny čtyři? Tam se hodnotám přiblížím, ty jsou za hubičku a vezmu jich klidně víc. U koncových (MJ15003 a MJ15004) je to horší, kupovat jich víc je docela šrumec. A navíc vzhledem k lepšímu chlazení je chci osadit bez podložky na samostané izolované chladiče (viz doporučení p. Voráčka u nástrojových zesilovačů).
Dodatečně jsem ještě objevil u některých autorů, že i rozdíl do 30% hodnot je použitelný.
Dodatečně jsem ještě objevil u některých autorů, že i rozdíl do 30% hodnot je použitelný.