[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám prosím dotaz k párování tranzistorů rozdílového zesilovače v koncovém zesilovači Leach. Posbíral jsem několik článků a návodů, a jelikož se různí, raději se zeptám. Některé články doporučují měřit shodu úbytku napětí na přechodu b-e, některé shodné zesilovací činitele, některé pro jistotu oboje. Jelikož jsem kontroloval cca po 20 ks MPSA06 a MPSA56 a oba paremetry se u všech podstatně liší, mám tedy dotaz:1) Který z kontrolovaných parametrů je důležitější, případně zda je potřeba spárovat oba? Jaká tolerance parametrů je ještě přípustná? Které dvojice je nutné především spárovat? (je mi jasné že ideální je obě).

Rozdíl Ube má vliv na napětový offset diferenční dvojice, potažmo pak celkový offset. Proudové zesílení zase ovlivňuje vstupní proud dvojice, může tak způsobit přídavný napěťový offset na výstupu. Vzhledem k použití a faktu že prvky nejsou ani v jednom pouzdře, takže tepelná vazba bude mizerná, přičemž všechny tyto parametry se mění s teplotou a tedy i s okamžitým ztrátovým výkonem (tepelná setrvačnost takto malých tranzistorů je malá), bych to neviděl nijak kriticky.

za starych cias stacilo zmerat zesilovací činitele aby boli priblizne zhodne a bolo...

Pohledej forum , je to zde několikrát .

Tak že jsem pohledal hlouběji a dospěl jsem k těmto závěrům. V první řadě různé diskusní příspěvky se dost různí a nejsou zcela konkrétní. Jelikož nestavím HI-FI ani High end, stačí aby byly zřejmě parametry co nejpodobnější, neboť na kompenzaci se mimo jiné podílejí i emitorové odpory. Měl bych dotaz ještě ke článku http://www.microhead.cz/elektro/zesilovac/index.html , kde se autor také zabývá párováním a uvádí různé přípustné kombinace. Dále by mě zajímalo, jaké rozdíly parametrů jsou ještě přípustné, třeba v % ? Případně doporučit literaturu, kteá se tímto problémem podrobněji zabývá. Našel jsem třeba odkaz na knihu "Měření a zkoušení tranzistorů" autor Čermák. Tak by mě zajímalo, zda tato kniha dá odpověď na mé dotazy?

Jestli to bude Čermák v základním vydání , tak si myslím , že to bylo dost před revolucí . Na Tvé otázky odpověď nedostaneš . Nevím , jak to běhá v průmyslu , ale v bastlířské praxi , jak je někde na foru , jsem vystačil s měřením UCE0 , UCB0 , beta při 0,3A a 3A . Do 10% jsem vždy něco vybral . Horší je to s darlingtony .

TRochu víc se to rozebíralo na Audiowebu.

V podstatě vstupní dif. trandy na max. shodu Ube a H21e, nejlépe celých charakteristik, v rozumném zapojení jde i o to, aby byly teplotně svázané a měly stejný (malý) ztrátový příkon.
U výkonových jde o rozložení proudů, pokud jde o jeden takt, a ev. o komplementaritu (blízké zesílení konce v kladné i záporné půlvlně).

BTW, nekvalitní darlingtony jsou peklo .

Děkuji za odpovědi. Mohu tedy uvažovat, že rozdíl hodnot do 10% je ještě přijatelný. Dále jsem pochopil, že by bylo vhodnější tranzistory (nyní uvažuji o rozdílovém zesilovači) tepelně svázat? Pokud se jedná o rozdílový zesilovač zesilovače Leach, je tedy nejlépe spárovat všechny čtyři? Tam se hodnotám přiblížím, ty jsou za hubičku a vezmu jich klidně víc. U koncových (MJ15003 a MJ15004) je to horší, kupovat jich víc je docela šrumec. A navíc vzhledem k lepšímu chlazení je chci osadit bez podložky na samostané izolované chladiče (viz doporučení p. Voráčka u nástrojových zesilovačů).
Dodatečně jsem ještě objevil u některých autorů, že i rozdíl do 30% hodnot je použitelný.

přípravky pro párování ? internet zrovna nepřetejká schématy