[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Večer jsem zajel na nákup do Kauflandu,mladík trochu opálenější si mne vyhlídl a cválá k autu,prý mi dá dárek.Černá krabička 7x7cm.Je mi jasné ,že si mne oblíbil a nezjištně chtěl obdarovat Poslal jsem ho slušně do ... On mi hodil krabičku na sedadlo a mlel,že je to dárek.Vrátil jsem mu ji a důrazně upozornil,že není zájem.Mladej vzal "dárek" a celkem rychle si pomáhal pryč.V čem spočívá finta podvodníčka?

Dost možná nějaké zařízení na odposlech a následné odblokování centrálu auta.

možná hypotéza: pepřák na časák, až vypadneš z auta na všechny čtyři a začneš blít, vybere si z auta protihodnotu za dárek

Připomíná mi to situejšn, kdy mi v TESCU po zaplacení u kasy při odchodu nějaká solidně ohozená dýlerka v kostýmu začala nabízet cosi v oranžové papírové taštičce a furt mlela, že je to dárek pro mne. Taštičku jsem jí vytrhnul se slovy "Tak vám děkuju" a pakoval jsem se s plným vozejkem k autu. No nevyběhla za mnou až do předvánoční břečky a nesebrala mi tu tašku zase zpátky? Že prej to dostanu jako dárek, AŽ když si u ní koupím zboží asi za 3 litry... No furt meldovala, že je to hrozně výhodný, nakonec jsem ji musel odstrčit od auta, abych vůbec mohl nastoupit a odjet - tak byla neodbytná, ale tu tašku mi dát nechtěla... Takovej to byl dárek-nedárek...

Pri cestovaní vlakom sa mnohý stretli s tým ako na hlavnej stanici v Bratislave pracovníčky ukladajú pred odchodom vlaku na sedadlá hračky postavičky ktoré si logicky berú najmä deti do rúk. Následne trasu obídu s tým, že sú za finančný poplatok idúci na akúsi dobrú vec.

Většinou nějaká cetka, ťamanské "Rolexky" apod. Když se optáš, co za to, tak somruje peníze na benzín. Nabídl jsem mu deset korun abych byl v obraze a z něho vypadlo, že aspoň pětikilo. Tak jsem to našmátral na zadním sedadle, vyhodil ven a rychle ujížděl, měl tam další dva "kolegy".

PPresne tak, ako píšeš.

Crifodo píše:možná hypotéza: pepřák na časák, až vypadneš z auta na všechny čtyři a začneš blít, vybere si z auta protihodnotu za dárek

To asi nebude daleko od pravdy,vzpomínám,že opakoval ať se kouknu na dáreček. V tašce jsem měl 15litrů,mobil,doklady.Uff.

Před vánoci jsme byli nakupovat v místním Tescu.

Když jsem nakládal nákup na parkovišti do auta, tak ke mně přišel takový přičmoudlejší občan, že jeho firma mi přeje všechno nejlepší a dává mi dárek - byly to hodinky v krabičce, letmým pohledem jsem usoudil, že takový aušus bych nedostal ani u Vietnamců - a otevíral tašku, kde měl další krabičky. Vzpomněl jsem si, že na něco podobného jsem jednou nalítnul, po druhé už snad nemusím, řekl jsem mu že hodinky momentálně nepotřebuji a vrátil jsem mu je. Odpověděl: "TAK SE DI VYS... ČU..." řekl jsem "Nápodobně", on odešel a cestou mi ještě nadával.

Pikofarad:
V Tvojom prípade ťa asi sledovali, videli, keď si peniaze ukladal do tašky a čakali na vhodnú príležitosť, aby ťa o prachy obrali. Zlodejská klasika...

Yarda1 píše:Odpověděl: "TAK SE DI VYS... ČU..." řekl jsem "Nápodobně", on odešel a cestou mi ještě nadával.

Budiž to připomínkou, která politická strana si tohle etnikum kupuje a před volbama vykřikuje, že si jich velmi váží. Těm je potřeba to spočítat přednostně, neboť oni jsou příčina a ten zvyšující se početní stav hnědýho šmejdu je důsledek. Trocha zdravé xenofobie měla vždycky svoje opodstatnění i místo.

Kdyby sis tu krabičku nechal v autě, vytáhl by další "dárek" a začal by tě lámat, ať si to od něj koupíš.
Na mě už to taky jeden zkoušel. Čekal u auta, hodil mi taky nějakou krabičku na sedadlo a, když jsem mu ji vracel, vytáhl sadu příborů, dál tam už měl uchystaný hliníkový kufřík s nářadím a hodinky a že to všechno mi nechá za čtyři tisíce, že to má cenu přes deset... tipnul jsem to na čórku, které se chtěl zbavit, než ho někde zastaví cajti, jen to dokázat.
A otevřel si zadní dveře a sázel mi to do auta. Povídám, že nechci a nekoupím, vyhodil jsem všechno ven, zamknul, a on že mě nenechá odjet a že támhle má auto a nemá na benzín a támhle že je bankomat a určitě mám kartu, ať vyberu a něco koupím. Ještě, že si před auto nelehl.
Naštěstí na to parkoviště zrovna někdo přijel, tak honem všechno posbíral a zmizel.
Proto jsem se nedověděl, co by se stalo, kdybych skutečně něco koupil nebo jen vytáhl peněženku. Hádám, že by nedal pokoj, dokud by větřil, že ze mne ještě něco vyždímá, nebo by si to za pomoci nějakého dalšího zboží, třeba sady řeznických nožů, vzal sám.
Škoda, že nevím, o kterém z aut mluvil, že je jeho (jestli vůbec autem přijel, ale i tak: ono se podle stupně opálení i podle čísla auta dnes těžko hádá, jestli je někdo nápadně zdaleka, který vůl to přečíslování vymyslel?) - ani bych si jako bonzák nepřipadal, kdybych ho cajtům nahlásil...

S těmi řeznickými noži jsi mi připomněl historku, která se stala kolegovi. Nastoupil tuším u Makra (po nákupech) do auta, nastartoval a že odjede domů. Než stihnul zařadit, vedle něho seděl velký chlap a mydlil mu před nosem s noži - prý super kvalita a prodává to za pár kaček. To prostě musí koupit. Měl tak staženou prdelku, že to prostě koupit musel...

To samé sa my stávalo v Nemecku na parkingoch pre zmenu tam otravovali šušňáci rozumej poliaci v šušťákových súpravách Od samého začiatku som bol k nim veľmy drzí a arogantný tak to hneď pochopili že nemajú šancu a ani fyzicky by neuspeli na nich treba byť proste od začiatku styku poriadne drzý ja sa hneď k ním správam ako mafian potom rýchlo zalezú

Před skoro 20 lety, když jsem ještě bydlel coby novomanžel bez vlastního bytu u dědy, z ničeho nic odpoledne zatloukly na dveře baráku dvě cikánky s tím, že prodávají sadu nádobí a cíchy. Mluvily takovým tím česko-slovenským mišmašem, nebylo poznat odkud vlastně jsou. Chudáka dědu už strkaly od vrátek k síni, že mu musejí ukázat tu nádheru. Samozřejmě, měly toho asi tak tolik, aby to pobrala jen jedna - a druhá mohla, zatímco ta první "zabaví" domácí, slídit po baráku a případně čórnout na co přijde. Vyšel jsem z dřevárky jak jsem byl, v modrákách a s "pantokem" (velká dřevorubecká sekera na skoro metrovým topůrku) v ruce - štípal jsem polena do krbu. Houknul jsem na ně, ať se pakujou s tím šmejdem nebo na ně vlítnu a zvalchuju jim hřbety - a ony mrchy ještě měly tu drzost se šprajcovat, že je děda pozval, že potřebujou na benzín, tak že jim nabídnul něco od nich odkoupit... No hnal jsem je ven ze vrátek jak slepice - a na plácku před barákem starší černý "piáno" (mercedes) a v něm dva morgoši, v černých kvádrech a bílých košilích - nemít ten pantok v ruce, asi by hned vystartovali na ochranu svých "oveček", takhle jen rychle nastartovali svoji merku (ejhle, benzín najednou byl!) a jen co morgošky stačily nasednout dozadu i s balíkem, odpálili jako by jim koudel hořela... Prostě permanentně opáleným, co se pokoušejí cokoliv nabízet, neradno věřit ani to pozdravení - vždycky na to člověk může doplatit...