[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřeboval bych poradit se speciálním případem impulzního transformátoru:
Do primáru budu pouštět jednotlivé impulzy (napětí z nabitého kondenzátoru, opakovací frekvence cca 50Hz) a na sekundáru očekávám záporné impulzy s co možno nejstrmějším nárůstem napětí (a několikanásobně vyšším napětím než je primární, transformace "nahoru").
Může mi někdo poradit (nebo odkázat na literaturu) na čem je závislá strmost nárůstu sekundárního napětí? A jak se vypočítá maximální velikost sekundárního napětí pro jeden budící impulz?

Díky za každou radu nebo dostupnou literaturu.

Nakresli to, aby bolo jasné čo chceš.
V každom okamihu sa transformujú napätia v pomere vinutí ak sa odhliadne na nedokonalosť vzájomnej väzby primár-sekundár.

Tady celkem není co kreslit, jde mi o vlastnosti trafa v okamžiku "zapnutí", tj. vlastně přechodový děj po přivedení obdélníkového pulzu (resp. jeho nástupní hrany). Tedy hlavně čím je určena velikost "zpoždění" sekundáru (mluvím řádově o časech 1us až 20us (mikrosekund).

... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).

to bude zasa vlakno... Nič strme tam nemožeš čakat z principu funkcie trafa. teda uržite to obdlžnik nebude...
Snad by ti mohla pomoct kniha http://shop.ben.cz/cz/121290-vn-zdroje- ... apeti.aspx

No právě a o to jde - čím je určena ta strmost? Proč ji mají různé typy traf jinou (jedno 5us, jiný typ 20us)?

Díky za snahu.

Indukčností primáru, přesněji indukčností celého trafa vůči primáru, protože to závisí i na zátěži sekundáru a stavu jádra.

tempreader píše:... "sa transformujú napätia v pomere vinutí" ... bez zpoždění platí pro harmonický signál (sinusovku).

Nemáš pravdu. Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.

Bernard píše:Pro jakýkoliv závit spřažený s magnetickým tokem Φ platí
u = -dΦ/dt
Okamžité napětí je tedy dáno změnou magnetického toku a strmost změny toho napětí potom změnou změny toho toku - druhou derivací.

A do toho se ještě míchají parazitní kapacity(vinutí, spínače na primáru, vedení)

A co hystereze jádra? Ta se snad taky podílí na rychlosti změny mag.pole.

Na primaru zajistite celkem strme pulsy neprilis obtizne, takze nakonec zacnou hrat dominantni roli kapacita vinuti a zateze a rozptylova indukcnost trafa. Take material jadra, ktery by mel mit male ztraty na vysokych frekvencich.

Opatreni jsou casto proti sobe - krizove vinuti a rozdeleni vinuti do sekci zmensi mezizavitovou kapacitu, ale zase zvysuje rozptyl. Bude to chtit nejaky kompromis a zkouset.

Hysterézia... je skôr o stratách v jadre.
Pre pomery N1/N2 v rozsahu 0,1 až 10 sa dajú dobre realizovať. Problémy začínajú a zväčšujú sa úmerne vzďaľovaním sa od tohoto intervalu.
Tými problémami mám na mysli parazitné kapacity najmä medzi-závitové a rozptylové indukčnosti.
Vypočítať sa to dá, keď sa vie vytvoriť reálny model.

Díky za podněty na co si dát pozor, ještě kdyby byla nějaká literatura k dané problematice - ale ne moc teorie, pokud možno prakticky zaměřená

Přikládám pár snímků z osciloskopu k danému tématu:
(pozn.: velikost prim. napětí má vliv jen na velikost sek. napětí, nikoli na časový průběh)

Parádne to rezonuje. Skús to rozumne zaťažiť, aby sa rezonancie rýchlejšie zatlmili. V tom treťom prípade sa jadro po 100-150us presýti. U tých sieťový po zatlmení odporom bude priebeh celkom korektný a bude odpovedať vstupnému impulzu. Strmosť nábežnej hrany bude odpovedať medznej prenosovej frekvencii. Aj pri tomto kmitaní vidno, že medzná frekvencia je vyššia ako 5-10kHz.
Ak vstupný signál má veľký frekvenčný rozsah, prechodom cez transformátor s obmedzenou šírkou pásma nejaké zákmity na výstupe bude vidieť vždy (zákonite). Dôležité je aj impedančné prispôsobenie zdroja, prenosového článku a záťaže.