Pár dotazů ohledně stavby elektronkového zesilovače

Zpráva

Peedros · #1 Příspěvek od **Peedros** » 23 kvě 2011, 16:43

Ahoj,
chystám se postavit svůj první flaškovej zesilovač, ale mám k tomu pár nejasností ohledně konstrukce:

1/ Má cenu z hlediska životnosti flašek (6N1,2P) spínat zpožděně anodové napětí přes relé? Co se týče anodového napětí,není usměrňované flaškou,ale normálně polovodičovým diod. můstkem

2/ bedna se šasi bude kovová, kam zapojit ochranný vodič PE? Nebude to zdroj brumu?

3/ Co se týče vstupních a výstupních jacků, má se zem spojit s krabicí? Nebo vstupní jacky izolovat a výstupní spojit s krabicí?

Předem dík za rady,chtěl bych se vyvarovat zbytečných chyb při stavbě

#2 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 23 kvě 2011, 18:22

Ač nejsem hifista, tak vstupní a výstupní jacky izoluj od "fyzické" plechové krabice, ale jejich zem (pokud je potřeba) samozřejmě spoj se zemí zesilovače ve vhodně zvoleném společném bodě.

Kovovou bednu uzemnit musíš, a pokud bude spojená se zemí zesilovače, bude v případě připojení jiného, taky uzemněného zařízení zdrojem brumu (zemní smyčka), jinak ne. Pak nezbyde nic jinýho, než oddělovací trafo, ať už na straně napájení (nejlépe toroid s vodivým "izolačním" páskem mezi primárem a sekundárem a vyvedeným na připojení k PE), nebo v audio cestě.

Dratak · #3 Příspěvek od **Dratak** » 23 kvě 2011, 20:05

Mohu potvrdit, vstupní konektory použij izolované, signál od nich veď dobře stíněným kablíkem (RG174) ke vstupní elektronce, kde bude opletení kablíku přizemněno do společného zemnicího bodu součástek vstupní elektronky. Druhou stranou bude opletení připojeno na izolovaný zemní kontakt konektoru-obal konektoru CINCH apod. Tím bude zem vstupních konektorů na stejném potenciálu jako obvody vstupní elky. Každá elka by měla mít svůj vlastní zemnicí bod, kam budou uzemněny jen její součástky (vhodný je na do střední sloupek novalových či heptalových patic). Teprve odsud se to jedním krátkým kouskem drátu uzemní na šasi, na kabelové očko pod jedním šroubkem patice.
Šasi musíš spojit s PE vodičem, tím pádem bude uzemněno. Z přívodky sítě nejlépe opět do společného zemnicího bodu zdrojové části, tedy poblíž síťového transformátoru. Zemních smyček se nezbavíš pokud k zesíku připojíš jakýkoli zdroj signálu vyrobený v bezpečnostní třídě 1. Ale bručet to nebude, stačí jedna zásada: Napájet zdroj signálu ze stejné síťové zásuvky a pokud možno i prodlužky jako zesilovač. Aby délka rozděleného vedení napájení byla co nejmenší.
Zpožděné zapnutí anodového napětí prospívá nejen elektronkám, ale i ellytům. Jinak zdroj běží chvilku naprázdno než se zesilovač nažhaví. Ellyty se tak nabijou na amplitudu sekundárního napětí. Po nažhavení elektronek jsou hlavně koncové v důsledku tohoto přepětí krátkodobě přetíženy. Praxe je taková že to chodí dobře, ale všechny ellyty v anodové větvi dej minimálně na 1,5 násobek hodnoty efektivního napětí na sekundáru trafa! Je to Uef x 1,4142... (odmocnina 2), ale musíš mít rezervu jednak na chod naprázdno a jednak na přepětí v síti. Pokud má trafo uvedeno 300V na anody, bude ellyt min. na 450V, jistota je 500V.

Ideální by bylo sehnat si trafo s dvojitým anodovým vinutím a usměrňovací elektronku použít. Ale nepřímožhavenou, podle proudu buď EZ81 nebo GZ34. Obě se stále vyrábí. Vyřešíš tím jak usměrnění, tak automatické zpožděné zapnutí anodového napětí. A bude to pravé "vintage", tedy staromilské řešení z lampové doby, a tak to má být. Jen dej pozor na maximální hodnotu prvního ellytu ve zdroji hned za usměrňovačkou. Nepřekračuj hodnotu uvedenou v katalogu.

Peedros · #4 Příspěvek od **Peedros** » 23 kvě 2011, 22:46

Chlapi díky moc za radu!
to Dratak:
Parádní soupis,díky! Mám trafo s dvojitým anodovým napětím, ale mám strach tam ty usměrňovací elektronky dát, hlavně kvůli těm malým hodnotám kondenzátorů a díky tomu brumu. A hlavně z čeho vyrobit špuli do LC filtru :/

Jinak nevíš prosímtě jak velkou životnost tyhle vakuový usměrňovačky mají?

Dratak · #5 Příspěvek od **Dratak** » 23 kvě 2011, 23:23

Životnost závisí především na tom kolik z ní bereš a zda ji nepřetěžuješ nabíjecím proudem ellytů. Jinak může taky skončit s dírou v katodě. Životnost usměrňovaček je zhruba srovnatelná s životností koncových pentod. Pokud nemáš tlumivku do zdroje můžeš při trochu menších nárocích postavit filtr jako RC. Jinou možností je použít nějaký starší výstupák pro jednočinný konec, původní primární vinutí zapojíš jako filtrační tlumivku a sekundár necháš ve vzduchu. Trafo má hned i vzduchovou mezeru pro omezení stejnosměrného sycení jádra. Dobře takhle jdou zužitkovat výstupáky původně pro vertikál do televize, které se na audio nehodí (přizpůsobovaly anodovou impedanci PCL805 na vychylovačky). Na šasi staré televize z konce 60. či počátku 70. let je to to větší černé trafo vzadu zhruba uprostřed šasi. Malé tráfko vlevo na šasi je výstupák pro audio. Televize např. stará Orava 237 apod.

Ale tohle je trochu jiná kapitola, filtraci přece budeš muset řešit bez ohledu na to zda tam bude usměrňovačka či křemíkové diody. I s nimi budeš muset postavit filtr minimálně dvou- , raději ale třístupňový. Z prvního ellytu pak budeš krmit anodu koncové elektronky, z druhého pak její G2, předzesilovač a event. invertor (bude-li to push-pull) a ze třetího jen vstupní elektronky. To platí stejně pro EZ81 i pro 2x 1N4007.

Někteří konstruktéři taky rádi dávají na jedno 300V vinutí Graetz a druhé nechají stranou. To je zásadní omyl, jedno vinutí bude přetíženo a druhé nevyužito. Tedy v případě křemíku a takového trafa ne Graetz, ale dvě diody a dvoucestný usměrňovač.

BOBOBO · #6 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 kvě 2011, 06:29

Pokud máš bezpečné trafo a dodržíš podmínku bezpečného oddělení dalšími použitými součástkami v síťové části , není důvod šasí připojovat na ochranný . Jinak ti to opravdu může brumit . Dřívější zařízení mívaly i svorku , kde se dal ochranný dle potřeby odpojit . Pokud panel konektorů není vodivou součástí šasí je naopak potřebné tento panel stíněním vstupního kabelu tento vodivě spojit . Častá chyba je použití neizolovaného džeku-zásuvky pro vstup i výstup na jednom vodivém panelu .

Peedros · #7 Příspěvek od **Peedros** » 24 kvě 2011, 13:27

Dobře, ještě co se týká odporů a kodenzátorů. Jaké použít? Vrstvové metalizované a pro větší ztrát výkony drátové? Někde jsem četl,že metaloxidové vhodné nejsou. Vazební kondenzátory je možné použít MKP?

BOBOBO · #8 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 kvě 2011, 13:47

Rozdíl poznají jen pomazaní . Úplně postačí TGL z kondů . Odpory co ti dá šuplík , pochopitelně watáž dodržet .

Tiger_T · #9 Příspěvek od **Tiger_T** » 24 kvě 2011, 13:55

Dratak píše:... signál od nich veď dobře stíněným kablíkem (RG174) ke vstupní elektronce.

Kamarád potřeboval udělat nový kabel od kytary ke kombu. Měl jsem po ruce jen RG-58. Na Jacky 6,3mm to byl kabel se správným průměrem. Jen jsem si nebyl jist, jestli dělám dobře, když na audiosignál použiji koax 50 ohm.

BOBOBO · #10 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 kvě 2011, 13:58

Nemáš se čeho bát , vyhoví-li ti po mechanické stránce .

Tiger_T · #11 Příspěvek od **Tiger_T** » 24 kvě 2011, 14:28

Peedros píše:Ahoj,
chystám se postavit svůj první flaškovej zesilovač, ale mám k tomu pár nejasností ohledně konstrukce:

Přesně stejný nápad jsem před lety měl taky, jen jsem se chtěl vyhnout problémům s mechanickou konstrukcí a pod. Pořídil jsem zesilovač Tesla Music 130, opravil a poslouchám. Ale ani to nebyla ta nejlepší alternativa.

Peedros · #12 Příspěvek od **Peedros** » 24 kvě 2011, 14:43

Jo,taky mi něco takovýho napadlo.. Jsem na mechanickou konstrukci osel, ale tak snad to ještě s něčí pomocí zvládnu. Mám v plánu koupit na to plechovou krabici a těch pár děr na šrouby a díry na vypínače a lampy snad zvládnu. Mám to jen pokusně na sluchátkovej zesík od jednoho zdejšího člena. Flašek se mi sešlo dost, tak si budu hrát.. Nic většího neplánuju, je to docela drahá záležitost

Dratak · #13 Příspěvek od **Dratak** » 24 kvě 2011, 16:05

Ještě doplním k těm odporům. Do filtru zdroje, mezi jednotlivé ellyty dej bez ohledu na provozní ztrátový výkon minimálně 5W dráťáky, osobně dávám 6W Tesla. Během nabíjení ellytů je na nich několikanásobná ztráta než za normálního provozu. Vrstvový by se časem přepálil, drátový spolehlivě vydrží.
Jinde už můžeš volit jen podle ztrátového výkonu a co šuplík dá. Rád dávám ruské MLT, mám jich tu krabici od bot. Jen mít čas to roztřídit

. Musí se jim sice po letech čistit vývody, ale vypadají hezky stylově a při pájení krásně voní

.
Vazební kondíky použij co máš doma, hlavně nesmí mít svod. Velmi dobré jsou buď TGL, nebo žluté Tesla, nebo jim podobné Mallory z GESu. Nerad vidím hnědé teslácké, po letech praskají a vlhnou. O asfaltových z 50.let ani nemluvě. Svodem vazebáku na G1 koncové elky jí zrušíš předpětí G1. Elka se otevře naplno, anoda rozžhaví do červena, vlivem rozdílné tepelné dilatace skla a kovu prasknou zátavy, dovnitř se nasaje vzduch a konečná, vystupovat

. Takže raději změřit na svod nebo rovnou koupit nové. Nakonec, vazebáky se při opravách a oživování starých rádií mění preventivně.

Peedros · #14 Příspěvek od **Peedros** » 24 kvě 2011, 22:43

hovňáků tu mám dost v pytlíku, jsou to nějaký servisní zblitky. Ale poletí to do koše, nadávají na ně všichni.. jinak tu jsou nějaké ty žluté Tesly,tak snad z toho něco vhodnýho vyberu

Díky za rady.. ještě se určitě ozvu,až to budu stavět,pochybuju,že to poběží hned poprvý

BOBOBO · #15 Příspěvek od **BOBOBO** » 25 kvě 2011, 07:14

Bez obav , lampy jsou hodnější polovodičů . Při správném zapojení pojede na první .

[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pár dotazů ohledně stavby elektronkového zesilovače

Pár dotazů ohledně stavby elektronkového zesilovače

Re: Pár dotazů ohledně stavby elektronkového zesilovače