Stránka 1 z 1

Vodo-čpavkový systém (zajímavá alternatíva)

Napsal: 23 čer 2011, 23:12
od Artaban001
Zdarec.
Dneska jsem rozebíral přenosnou absorpční lednici. Tato lednice měla v háji topné těleso. Zajímavý zjištění bylo to, že se ten chladící agregát, ta podivná spleť trubek, dá vymontovat jako jeden kompaktní celek. Připoměl jsem si princip funkce, akorát mě ještě není příliš moc zřejmá role vodíku jako pomocného plynu.
Přitom mě napadla spousta kravin: Berte to jako teoretickou úvahu
1. Klimatizace ze skoro nulovýma provozníma nákladama - čpavková voda by se ohřívala termickým solárem, fungovalo by to stejně jako ta lednice . Elektřina by maximálně poháněla ventilátory - to by zvládl FV panel.

2. voda nasycená čpavkem by byla ohřívána běžným způsobem v kotli (vývarník) - jaderný reaktor, uhelný spalování, solární termický panely.. vypuzený čpavek by se hnal přes turbínu, nebo nějakého pístového motoru na stlačený vzduch a výstup by se nechal zase rozpustit v chladné vodě v absobéru. Voda by se ochlazovala třeba ve výměníku pro TUV (teplá užitková voda) a čerpadlem se hnala zpět do vývarníku.

je už něco z toho využívaný?, nebo je to totální nesmysl?
(pro jednoduchost zanedbejme toxicitu a žíravost čpavku a čpavkové vody)

Napsal: 24 čer 2011, 09:20
od Habesan
ad 1. Klimu je lacinější napájet z veřejné elektrické sítě, kterou v naší zemi máme.
ad 2. Jaderná i uhelená elektrárna pracují s takovým výkonem, že ke svému provozu využijí skupenské teplo vody a ještě je jim to málo (přidají rychlost proudu té páry), pro ně čpavek netřeba.

Napsal: 24 čer 2011, 11:00
od Lukas-Peca
Ta klima podle mě není špatný nápad, vždyť u klasické kompresorové klimy s příkonem x kW vlastně odebíráme spoustu energie k tomu, abychom se zbavili tepla. Navíc by se to samo regulovalo, čím větší vedro by bylo, tím víc by to chladilo. Otázka je, proč to už někdo nepoužívá. Možná by stálo za to to zkusit ubastlit.

Napsal: 24 čer 2011, 13:42
od Hanizek
Lukas-Peca píše:Otázka je, proč to už někdo nepoužívá.
Protože únik čpavku v bytě není zažitek, o který by někdo stál.

Napsal: 24 čer 2011, 17:29
od Hill
On je trochu problém s tím, že do procesu musíš přivést teplo, aby se rozběhl a absorboval teplo ještě odjinud. A to teplo musíš zase někam jinam vyzářit
...a hlavně: koukej, kolik materiálu je potřeba na trubky jen v chladničce (kolik metrů trubek a jaká plocha chladiče by asi stačily na jednu obytnou místnost?) a srovnej to s kompresorovým systémem.

Napsal: 24 čer 2011, 17:47
od Lukas-Peca
To teplo by se právě získávalo ze solárního panelu. A dneska jsou snad i jiná média než čpavek. Pořizovací náklady by byly asi vyšší než u kompresorové klimy, ale zase by provoz nic nestál a mělo by to lepší životnost. Navíc by to bylo úplně tiché.

Napsal: 24 čer 2011, 18:02
od pajosek2
Podobný systém jsem navrhoval u nás v práci. Naše kotelna produkuje páru na různé technolické procesy,ale v jedné hale bylo potřeba chladit.Navrhoval jsem použít teplo páry na rozběhnutí absorbčního systému a tím k následnému vychlazení oné haly.Tento námět jsem poslal mailem řediteli,který má na starosti údržbu a investice,ale ani mi neodpověděl. Nakonec to vyřešili systémem zvýšené vlhkosti vzduchu. Snad to vybavení haly přežije.

Ten stejný systém jako je předmětem tohohle vlákna jsem si chtěl vyrobit doma.Na střechu pár hadic s vodou a absorbční systém dole.Bohužel nemám finance na realizaci těchhle nápadů.

Ještě otázečku, slyšel jsem něco o adsorbčním systému,nevíte v čem je rozdílný oproti absorbčnímu?

Napsal: 25 čer 2011, 09:08
od kejki
http://web.natur.cuni.cz/~pcoufal/sepmet.html
Pracuje s tuhou látkou, to bylo možná přeřeknutí.

Napsal: 25 čer 2011, 09:52
od roverider
absorbční chlazení napájené sluncem se používá např. na úseku železnice spojující čínu s tibetem, kde chladí zmrzlé podloží aby se nepropadla a zdá se, že to funguje...

Napsal: 25 čer 2011, 11:56
od Hill
Ano, ale v těch horách se má kam to odebrané teplo vyzářit, přece jen jsou teploty okolí poměrně nízké a většinu roku větrno.
Jde totiž o to, že páry amoniaku se musí v kondenzátoru uchladit, ten tedy musí být v prostředí, které co nejúčinnější odvod tepla umožňuje (tedy teplota okolí musí být spolehlivě pod rosným bodem par, čím nižší, tím lepší).
Jestli ty páry neuchladím, aby zkondenzovaly, chladicí cyklus se zastaví.

Napsal: 25 čer 2011, 13:30
od EKKAR
pajosek2 píše:...
Ještě otázečku, slyšel jsem něco o adsorbčním systému,nevíte v čem je rozdílný oproti absorbčnímu?
ADsorpce je vázání nějaké látky (plynu, kapaliny) na POVRCH tuhé látky - tedy na povrch nějakých drobných pevných částic a podobně. ABsorpce je pohlcování do celého objemu - zde jde o pohlcování par čpavku = amoniaku do destilované vody, která zde v konkrétním případě absorpční chladničky slouží jako pomocné transportní médium. Ve výrobníku sifonu je například CO2 ABSORBOVÁN celým objemem vody (roztoku voda - sirup v případě limonády) - "nasákne se"= rozpustí se do celého objemu kapaliny. ADSOPCE se používá v některých chemických provozech při výrobě některých látek na povrchu inertních granulí pokrytých katalytickou vrstvou, nebo třeba v automobilových výfukových katalyzátorech...

Napsal: 25 čer 2011, 22:32
od Artaban001
k bodu 1:
http://technet.idnes.cz/teplarna-chladi ... ortaze_rja

Dokonce i existují firmy, které nabízí solární chlazení absorpčním sytémem voda-čpavek. Jinak takový zdroje odpadního tepla jsou spousty, třeba chladící okruh spalovacího motoru.

K bodu 2: dokonce jsem zjistil, že existovalo pár "čpavkových lokomotiv"
(google hledat "natronová lokomotiva").