[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jako zájemce o číslicovou techniku jsem to nikdy v podstatě nepotřeboval, až teď .

Na obrázku schematické značky trimru je čárka značící jezdec "vlevo dole". Znamená to, že dolní vývod má minimální odpor proti jezdci při otočení šroubovákem proti směru hodinových ručiček? Nebo naopak? Nebo žádná konvence pro kreslení neexistuje?

Příklad:
Ke krajním vývodům trimru připojím +5V a GND, z jezdce odebírám napětí proti GND. Jde o to, aby při otáčení po směru hodinových ručiček napětí na jezdci stoupalo. Na výkresu trimru Piher je to jasné - plus 5V je vývod E, GND je vývod A, na jezdci je maximum napětí při otočení po směru hodinových ručiček. Ale co ve schématu - plus 5V připojit dole nebo nahoře?

Pár obecných poznámek
- jsou samozřejmě aplikace, kde je žádoucí, aby při otáčení "po směru" napětí na jezdci proti GND klesalo
- jsou situace, kde je jedno, že je to naopak (točím obráceně proti předpokladu)
- jsou aplikace, kdy je omyl nepřípustný, nevhodný (klesající hlasitost v reproduktorech zesilovače při otáčení "po směru", klesající napětí na nastavitelném stabilizátoru atd.)
- je zřejmé, že moderní CADy mají skryté číslování vývodů, a to jak součástky, tak její fyzické reprezentace pro návrh desky plošných spojů (přesto pořád platí, že musím vědět, na který krajní vývod připojit např. +5V - ve schematu dolů, je-li tento č.1 a zároveň na Piheru E je č.1, pak bude v reálu na jezdci maximum při vytočení "po směru")
- zajímá mě, jak to řešili v návrzích desek např. u TV Orava z 80. let - tam ze schemat nepoznám to, co mě zajímá
- viděl jsem ve schematech značku trimru s jezdcem "vlevo nahoře", resp. zrcadlově obráceně, resp. naležato (s jezdcem nalevo, napravo)
- u potenciometrů na panelech všechno předešlé neplatí, tam se oba vodiče na krajních svorkách součástky snadno prohodí

Nevím, jestli jsem to popsal dost srozumitelně.

Petr de Zviqov

Přece záleží na tom, který konec trimru zapojíš fyzicky "nahoru" a který "dolů".
Běžec ve schématické značce se kreslí podle různých norem různě, to, jak je nakreslený ve značce nijak nesouvisí s jeho plolohou ve skutečném zapojení.
Navíc bych neřekl, že značka, kterou nabízíš jako příklad, patří zrovna do souboru schématických značek normalizovaných u nás.
Trimr není určený k trvalému pohybu, slouží k nastavení nějaké hodnoty, stavu, pracovního bodu při oživování případně kalibraci zařízení. Proto nemá vyvedený ovládací prvek, nastavuje se pomocí nástroje.

Jak se chceš zeptat, otočíš-li schématickou značku o 90°?

Průběh odporu dráhy je celkem slušně lineární, tak je nakonec jedno, jestli doleva ubírá a doprava přidává nebo opačně.

Součástky se obvykle kreslí ve stavu zařízení bez napětí - například vypínače vypnuty, relé v klidovém stavu nebo bez působení popudové veličiny, přepínače v základní poloze, regulační prvky jako potenciometry a trimry nastaveny na minimum pokud to povaha shématu dovoluje.

Která norma to doporučuje?
Trimry a potenciometry se totiž po celém světě kreslí podle nějakého místního úzu, dokonce ani v dokumentacích různých výrobců v téže zemi není značka jednotná (častěji je její tvar podřízený tomu, co má konstruktér v knihovně CADu, ne nějaké normě; dříve záleželo na šablonách, které měl k dispozici).
Prostě u značky trimru nemá nakreslená poloha běžce nic společného s konečnou polohou skutečného běžce skutečného trimru, protože se do té potřebné polohy dostane až nastavením a v ní pak zpravidla zůstane trvale nebo přinejmenším hodně dlouho.
Nelze tedy předjímat ve schématu jeho polohu.
Pokud je z nějakého důvodu potřebné zajistit, aby před prvním nastavováním byl trimr nastavený vlevo nabo vpravo (což závisí na fyzickém vedení spojů, jestli se začne točit od pravého dorazu k levému či opačným směrem), případně zajistit, aby před prvním nastavením byl běžec přibližně uprostřed dráhy, uvede se to v nastavovacím předpisu.

Například u nás se léta kreslily trimry a potenciometry tak, že běžec prochází úhlopříčně středem. U logaritmických a jinak nelineárních průběhů vyplývá smysl jejich otáčení z jejich mechanické konstrukce uvedené v katalogovém listu a je tedy pevně daný typem a provedením. To schéma neřeší.

Ten trimr nebyl zrovna nejlepší příklad ale třeba u reléové logiky a v silnoproudých shématech by se bez uvedených zásad kreslení poloh kontaktů orientovalo dost obtížně.
U potenciometrů jsem neměl na mysli nějakou normu ale spíš vžitý zvyk kreslit třeba regulátory hlasitosti apod. běžcem k nule - viz třeba i na výše uvedeném schématu. V mnoha případech samozřejmě zakreslení šipky nemůže mít žádnou logiku.

Připravil jsem jako příklad dvě téměř shodná schémátka.
Dá se jednoznačně určit, které z nich představuje takové zapojení trimru, že při otáčení po směru hodinových ručiček bude napětí na vývodu č. 19 obvodu SAA5281 stoupat? Nebo se to tak brát nedá?

Je to úplně jedno, ale podle toho spodního obrázku se to zpravidla nekreslí. Není k tomu důvod a je to nepřehledné.

Máš používat nemoderní CAD programy, které mají u symbolu šipku, udávající, kterým směrem se přidává.

Vždyť je to jedno, z nákresu je zřejmé že napětí bude k zemnímu konci klesat a ke kladnému stoupat. Reálná poloha součástky není rozhodující jak píše Hill.

Když z toho schématu děláš desku, tak to je rozhodující, pokud chceš dodržet, že doprava se přidává a doleva ubírá.

Pokud chceš z nějakého důvodu dodržet směr regulace, třeba pokud má být trimr ovladatelný nástrojem zvenčí aby to pro obsluhu mělo logiku tak ano ale jinak je to vcelku jedno, hlavně že se v tom vyzná technik.

Tak, to je přesně. Technikovi je ve většině případů úplně jedno, jestli trimrem přidává doleva nebo doprava, protože zpravidla má někam v zapojení píchlý voltmetr a třeba sondu osciloskopu a snaží se otáčením trimrem dosáhnout takového stavu naměřených hodnot, které doporučuje konstruktér.

"Takže, jestli tomu dobře rozumím..."
"Ano, rozumíte tomu velice správně. To psaníčko jsem nepsal já a nebylo určeno Vaší paní. Těšilo mě."

Takže výsledek zní - doplňovat schemata obrázky specifických součástek, viz příklad 2 (v tomto příkladu je samozřejmě v nepoměru velikost schematu a kresba samotného trimru).
A ten můj požadavek "doprava přidávat" nebyl nijak iracionální. Jak by to vypadalo, kdyby točením vpravo teletextové znaky slábly!
Chystaný projekt "MZ-800 genlock lite" je pro celou osmibitovou komunitu (nejen Sharp), jumperů a nastavení/voleb tam bude celá řada, tak ať to má nějakou logiku a úroveň ...

Petr de Zviqov

Já se snažím dodržovat směr otáčení ke vztahu s nějakou veličinou jak píše Andrea. Prostě po směru hodinových ručiček přidávám, proti směru ubírám. Proto si v Eaglu vždycky dávám pozor na zapojení krajních vývodů trimrů. Vím, že je to hovadina, ale mě to tak vyhovuje.

Pro forbiddena:
Přesně tohle jsem měl na mysli...

Prostě absolutní preciznost, jako ty moje všechny hrnky doma uchem na jednu stranu, perfektně očištěné desky v restaurované Color 460 atd.

Tím bych to uzavřel.

Petr de Zviqov