[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den,
postavil jsem si malý elektronkový zesilovač ze starých rádií se dvěmi ECL86. Trafo je z jednoho z těch rádií, má sekundár 6,3V. Elektronky bych rád pomalu vyměnil a doma mám velkou zásobu PCL86 (identické lampy se žhavením 13V pro televize). Na internetu na stránkách nějakého bastlíře jsem viděl tento problém vyřešen dvěma kondíky a dvěma diodami zapojenými do zdvojovače napětí. Rád bych se s vámi poradil, jestli byste mi toto řešení také doporučili, nebo by takto zapojené lampy byly podžhavené. Zesilovač používám každodenně a nerad bych něco odbyl... Kolik může takovýto zdvojovač ze střídavých 6,3V reálně udělat?

Naprázdno necelých 18V. Ty PCL nejsou na 13, ale na 14,5V. Pokud nemáš měkké trafo, tak by to dupat mohlo. Kvůli nabíjecím proudům ellytů použij dvě diody 1N540x a dva ellyty minimálně 2200uF/16V. Ty jsou za pár korun. Čím vyšší kapacita tím lépe.

Díky, tak to tak udělám... Při brouzdání jsem někde narazil na v javě dělaný simulátor el. obvodů a při simulaci z toho šlo jenom 10V, tak mě to dost odrazovalo Trafo by mělo být tvrdé dostatečně, v původním rádiu žhavilo 5 lamp a žárovky pod stupnicí...

Jsou i lepší simulátory, a zdarma (LTspice IV). A podle takového dostaneš efektivních 13,8 V a proud 313 mA při 2x 2000 uF.

Nejlepší simulátor je stejně praktická zkouška. Našoupej to do pole (ty 1N540x spíše do čokolád ), vyzkoušej a uvidíš.
Jinak ještě doplním: Proč 13,8V EFEKTIVNÍCH? Vždyť z výstupu zdvojovače jde stejnosměrný proud.

No vidíš. Na to je simulátor dobrej.

Díky za reakce... Asi to tak prostě udělám a bude... Raději trochu připlatím a dám tam pořádnou kapacitu (asi 2x2 kondy 2200uF) a snad to bude dobré... Jinak když už jsme u těch simulátorů, znáte nějaký dobrý pro linux?

Každý zdvojovač je měkký už principiálně neboť je jednocestný.
Bude ti kolísat napětí.Vytáhneš li jednu elektronku na zbylé se může
nebezpečně zvednout napětí.
Není nad tvrdý zdroj pro žhavení.

JirkaRCK píše:... Jinak když už jsme u těch simulátorů, znáte nějaký dobrý pro linux?

No přece ten, LTspice IV. Viz str. 198 uživatelského manuálu (FAQ):

Do you have a Linux version of this program?
Not a separate edition, but it does run under WINE. The program
has been tested on Linux RedHat 8.0 with WINE version 20030219,
RedHat 9.0 with WINE 20040716, and SuSE 9.1 with 20040716.

FERYACT píše:Každý zdvojovač je měkký už principiálně neboť je jednocestný....

Možná je měkký, ale určitě ne jednocestný. Vždyť ze zdroje odebírá proud v každé půlperiodě, a i na tom obrázku ze simulace je vidět, že průběh zvlnění má periodu 10 ms, jak to mívají dvojcestné usměrňovače.

Mám pocit že energie ze zdroje nabíjí jeden kondenzátor v kladné
části periody a v záporné části periody druhý kondensátor.Vybíjení se však děje stále po celou dobu periody.
Dvoucestný usměrnovač nabíjí sběrací kondy každou půlperiodu.
U zdvojovače tomu však není.

Přenáší se energie z trafa do zátěže v obou půlperiodách? Přenáší, tak je dvojcestný.

Gisper

Zase ANDREO zkoušíte svůj oblíbený trik: Jaké zesílení má odpor?
Vyrobte si skutečný /ne simulovaný/zdvojovač a uvidíte že je měkčí
než z Gretzem. Proud ze zdroje není jen dvojnásobný než odběr ze
zdvojovače ale daleko větší.Úhel otevření usměrnovací diody není přece
180° ale daleko menší.U zdvojovače jsou poměry ještě dvakrát horší.
Proto jsem si dovolil napsat jednocestný.Ta nás to učili v minulém tisíciletí.

Zdvojovač je dvojcestný usměrňovač, zpracovává obě půlvlny z trafa, kdo to tam nevidí, ať si rozsvítí. Že je měkčí než graetz je dáno tím, že vyrábí dvojnásobné napětí na poloviční kapacitě.

FERYACT píše:Ta nás to učili v minulém tisíciletí.

Jako omluvu to beru, jako argument je to trapné.