Stránka 1 z 3

Páskové ECHO, konstrukce

Napsal: 20 říj 2011, 10:38
od somorastik
Ahoj,

Na internete ma zaujal článok:
http://hackaday.com/2010/12/20/tape-del ... tte-decks/

Chcel by som si niečo podobné postaviť, úplne od základu, avšak neviem čo použiť ako nahrávací zosilovač a obvod pre mazaciu hlavu.
TDA1522 by som použil ako predzosilovač pre prehrávacie hlavy schému použijem z katalógu.
Keďže by to bolo na mikrofón/gitaru vložil by som tam vstupný buffer (jfet)->nahrávací zes->prehrávací zes->výber hlavy->korekcie->výstupný buffer.

Použil by som normálny pás z audiokazety a takisto bežné audio hlavy.

Obrázek

Zaujímavé Elektrónkové echo:
http://www.effectrode.com/website/binso ... ematic.htm[/url]

Napsal: 20 říj 2011, 10:52
od forbidden
Když už se chceš drbat s něčím takovým, tak isnpiraci na záznamový zesilovače a vůbec všechno, co se týká magnetofonů najdeš třeba u Belzy.

Napsal: 20 říj 2011, 11:15
od bu2520
tuhle konstrukci používala Echolana co vyráběla tesla , tak třeba tam vzít inspiraci popřípadě ji někde sehnat na mechaniku

Napsal: 20 říj 2011, 11:58
od somorastik
Ďakujem za link, ten Belza vyzerá fajn.
Nieje mi jasný ten výstup X z záznamovému zesilovači? Ten obvod by som použil iba na záznam nie s prepínačom na prehrávanie.

Píše ze ten obvod je vhodný na FE 1 pásky, bude to teda súhlasiť s bežnou kazetovou páskou?

http://www.belza.cz/players/rec1.htm

Prípadne mi poradte nejaký integrovaný obvod vhodný na záznamový zosilovač, nič neviem nájsť.

Dakujem

Napsal: 20 říj 2011, 12:13
od Crifodo
Používat na smyčkové echo pásek z kazety se mi nezdá vhodné, kvůli mechanickým vlastnostem. Aby se nepoškodil, musí mít dost precizní vedení, to se bude v amatérské praxi těžko vyrábět. X hlav potřebuje mnohem větší přítlak a měkký tenký pásek v kazetě na to není stavěn, bude se vytahovat a vlnit na okrajích. Proto se v echolaně používal tvrdý a odolný pásek LP (35 µm).

Napsal: 20 říj 2011, 12:16
od somorastik
Môžem na bežné hlavy použiť pásek zo starého kotúčáku?

Napsal: 20 říj 2011, 13:56
od Jimmi2
Jak v kazetách, tak myslím i na kotoučích, se používala tloušťka pásku zpravidla dle požadovaného hracího času. Čili čím delší pásek, tím byl tenčí a náchylnější na vytahání.

Já bych preferoval pásky ze starých počítačových pamětí, to byla tloušťka přímo neuvěřitelná. Ale asi byly na běžnou mechaniku moc široké 8-)

Napsal: 20 říj 2011, 16:43
od Hill
Ta šířka by zase tak moc nevadila: výška půlstopé i čtvrtstopé hlavy pro 1/4" pásek (14,4mm u ANP964, ANP908, ANP935 i hlavy ANH) bude stačit i pro počítačový pásek 1/2" (12,7mm). Vodicí sloupky, setrvačník s tónovým hřídelem a příslačnou kladkou (nakonec i motor) se použijí ze starého videa, ale opravdu starého, v novějších už byl synchronní motor, jehož hřídel přímo tvoří capstan, z něj se moc velká posuvná rychlost dostat nedá.
A ty potřebuješ aspoň 19cm/s, raději víc, abys měl reverb dostatečně rychlý a také šum pásku dostal tak vysoko, že ho snímací korekce a vlastní "zatemnění výšek v dozvukovém kanálu" spolehlivě potlačí pod úroveň poznatelnosti. To ti tónový hřídel na setrvačníku poháněný motorem, u kterého lze vyměnit řemenici za větší a ještě mu zvednout otáčky, celkem suše zvládne.

Předpokládám, že je řeč o tomto Belzově záznamovém zesilovači: při rychlosti 19 cm/s není třeba korekční obvod L1C2, lze ho nahradit sériovou kombinací R=680Ω a C=15nF. Při rychlosti vyšší je i ten zbytečný.

Bod X slouží k nastavení ideálního předmagnetizačního proudu tekoucího vinutím záznamové hlavy pro optimální využití vlastností pásku. Proud se měří jako úbytek napětí na tomto odporu.
Jaký vliv má předmagnetizační proud na kmitočtovou charakteristiku, je popsáno v článku, není tam zmíněná vybuditelnost a citlivost pásku - při optimálním proudu se na pásek dá uložit a z něj sejmout maximální možná úroveň signálu při daném přípustném zkreslení.
Tedy předmagnetizační proud je jeden z nejdůležitějších parametrů analogového magnetického záznamu.

Napsal: 20 říj 2011, 22:50
od ok1hga
zaregistruj se na http://www.radiohistoria.sk

a stahni si tohle nebo tohle

Napsal: 20 říj 2011, 23:15
od Oldradio
Do Echolany nedo Studioecha se používaly na smyčku studiové pásky, obyčejný pás typu DP25 se za chvíli vytahal.

Napsal: 20 říj 2011, 23:18
od hafca
V dávnověku jsem několik let fungoval jako zvukař v jedné kapele. Jeden postarší kousek Echolany jsme měli taky a byl to děs a běs. Originální pásky byly v té době už nesehnatelné a tak jsem zkoušel všechno možné. Slabý pásek se vytahoval a silnější zase měl špatné opásání kolem hlav. A to nemluvím o slepce. I když se stříhala dost šikmo, stejně byla slyšet. Nakonec se používala hlavně v hlasitějších skladbách, kde se všechny ty neduhy trochu ztratily. :D
Bude dost věcí se kterými se tazatel bude muset poprat jestli to chce dotáhnout do použitelného stavu.

Napsal: 21 říj 2011, 07:57
od nalimko33
jedno takéto čudo mám doma - čaká na repas...
http://leteckaposta.cz/624239863

Napsal: 21 říj 2011, 09:12
od stefan31
A ja zase jedno také èudo práve repasujem... predný panel je zatia¾ v pôvodnom stave, ak sa repas elektroniky podarí, bude aj predný panel inovovaný...potrebujem dokonèi￾ osadenie zdroja a po￾aha￾ nové káble, demagnetizova￾ hlavy, vyrobi￾ nový pás a dokonèi￾ mechaniku vedenia pásu...

Stefan31

Napsal: 21 říj 2011, 17:24
od Sendyx
Vyrobit nový pás ? Musím tě ubezpečit, že jeho obvyklá životnost byla v tomhle střepu tak 60 minut... takže těch pásů potřebuješ bednu.

Pokud chce někdo experimentovat s tape delay, doporučuji sehnat vrak B113 nebo podobného kotoučáku, já třeba jednomu mlaďasovi na tohle věnoval B700, z toho použít záznam a mazání a některé části páskové dráhy. Taky je vhodné udělat dlouhou smyčku a zásobník volně loženého pásu.

Napsal: 21 říj 2011, 19:42
od stefan31
Že je to po mechanickej stránke fušerina, to som už zistil, a ako to bude celé fungaè zistím až po dokonèení. Ale prerába￾ kotuèak na echo, tak to by som radšej postavil nový stroj a hlavne s krokovým motorom bez prítlaènej kladky.

Stefan31