[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím všechny,
stavím hodiny a potřebuji k nim oscilátor. Vzal jsem proto schéma z nějaké knížky (z jaké to nevím, mám stažený pouze sken několika stránek), viz druhý obrázek, a trochu upravil hodnoty (první obrázek), protože to potřebuji na frekvenci 32768Hz. Bohužel oscilátor buď vůbec nekmitá, nebo kmitá (tj. naměřím na emitoru KC507 frekvenci), ale s amplitudou kolem 10mV, což mi ten druhý trand na potřebnou úroveň nezesílí.
Může mi, prosím, někdo poradit, s jakými součástkami mám vekslovat?
Jsem si celkem jistý, že všechny součástky jsou funkční a celé je to správně zapojeno, protože jsem to zkoušel i v nepájivém poli a dělá to totéž.
Rád bych využil toto zapojení, protože už na to mám hotový DPS a nerad bych to komplet předělával.

Děkuji

zkus to takhle . . .

dej tam KC509 a hlavně těch 5V blokovat dobrým elytem (nebo tantalem) hned u kolektoru . . .

Může být problém v hodnotách kapacitního děliče báze T1 - emitor - zem. Nižší kmitočet - vyšší kapacita. Pro 32 kHz si to netroufám střelit od pasu ale 120pF/47pF se mi zdá málo.

Tak jsem to upravil podle návrhu ok1hga a nedělá to vůbec nic. Zblokoval jsem to ellytem 1000u a keramikou 100n.

2Achab: Protože v původním schématu je pro 10kHz 360p a 150p, dal jsem sem hodnoty asi 3x menší, tj. 120p a 47p. To mi velí selský rozum, ale nijak podložený to nemam.

Můžu nějak jednoduše zjistit, jestli jsem nezničil krystal?

jakubrosler píše:v původním schématu je pro 10kHz 360p a 150p, dal jsem sem hodnoty asi 3x menší, tj. 120p a 47p. To mi velí selský rozum, ale nijak podložený to nemam

kapacity dej klidně 360pF a 470pF
a krystal máš jaký ? co je to za typ ?
vyfoť to, nebo sem dej odkaz, kde je stejný obrázek.

sežeň jestě jeden krystal a vyměň ho . . .
a na to blokování stačí 1uF . . .

nebo . . . tady jsou celé hodiny . . .

. . . nebo jen oscilator s děličkou na 1Hz

tady je taky zajímavé schéma, podívej se na oscilátor . . .

Kapacity by odpovídaly spíš krátkým vlnám než hodinkovému krystalu, ale ten oscilátor je na strašně velkých pracovních impedancích. Zkoušels měřit a nastavovat pracovní bod toho tranzistoru? S takovýma hodnotama odporů může být všechno jinak, když máš tranzistor s dvojnásobným nebo polovičním h21 než měl autor (schéma je z knížky Radioamatérské konstrukce 1, digitronové hodiny J. Hyana). Běžnější bývá Clapp na pracovním odporu řádu kOhm a pracovní bod nastavený můstkovým zapojením. Tranzistorem pak poteče podstatně větší proud na nižších impedancích a kapacity budou potřeba spíš v nF.

Vzájemný poměr kapacit v děliči taky ovlivňuje výstupní napětí. Pro nastavování prac. bodu je vhodné odpor báze - kolektor nahradit trimrem přiměřené hodnoty. Obvykle ale stačí zaexperimentovat s tím kapacitním děličem, s prac. bodem v případě velkého rozdílu v zesílení tranzistoru jak píše Crifodo.

OK1HGA:

Zrovna ty digitronový hodiny z Tipy jsem stavěl a musel jsem ten oscilátor upravovat, protože se mi párkrát rozstřelil krystal, protože byl nejspíš přetížen..

Krystal mám tento: http://www.gme.cz/krystaly-presneho-cas ... -p131-036/

Jestli jsem dobře pochopil to nastavování pracovního bodu, pak potřebuju mít na emitoru zhruba 2,5V, tj proud asi 5,3uA (2,5V/470000R), takže bázovej proud asi zesíleníkrát menší (vezmu zdravej průměr 100), takže bázovej odpor asi (2,5 - 0,7)V/0,053uA a máme tu odpor 33M
Takže jsem odpojil krystal, snížil odpor v emitoru na desetinu (na 47k), nahradil odpor báze - kolektor trimrem a na emitoru bylo 2,5V při asi 7M. Pak jsem zdesetinásobil kapacity na zhruba 470p a 1n2 a připojil krystal. Teď mi měřák hlásí při frekvenci 32768Hz asi 30mV, takže jsem si moc nepomohl. Jak mám určit, jaké mám dát kapacity do toho děliče?

Vykašli se na oscilátor s tranzistorem a dej tam hradla - na frekvenci "hodinkovýho" krystalu 32 768Hz to bude šlapat jak víno. Použiješ jedno pouzdro, dáš buď 7400, to jsou 4 dvouvstupový NAND hradla, nebo 7404 = 6 x invertor, z jednoho hradla uděláš oscilátor a ten zbytek použiješ jako tvarovače a oddělovací stupně (NAND s propojenými vstupy se chová jako invertor). Nemusíš nic složitě ladit, přesnost je určená tím krystalem a případná odchylka se dá jemně vykompenzovat kondenzátory s kapacitou v řádu jednotek pF zapojenými mezi jeden nebo oba vývody X-talu a zem. Na digitronové hodiny to stačí, nebudeš s tím přece měřit rychlost šíření neutrin jako v CERNu...

Teď už bych to tak asi taky udělal, jenže mě nenapadlo, že s tím tranzistorovým to nebude tak jednoduchý a udělal jsem si na to desku. Takže použití hradel je až poslední možnost, mnohem radši bych dovedl tohle ke zdárnému konci.

Není nic jednoduššího, než postavit modul oscilátoru s hradly, na původní desce neosatit součástky oscilátoru a místo nich umístit modul. Rozměrově by to mohlo vyjít.

Já osobně používám hradlový oscilátory všude, kde potřebuju pravoúhlý výstupní průběh a frekvence tam není vyšší než cca 20MHz. Samozřejmě, nepoužívám obyčejný TTL hradla, ale rychlejší "rodinu" - aspoň L nebo ALS, lepší je F a další modernější řady. A samozřejmě se musí zapojit nějaké to hradlo jako tvarovač, protože to "oscilační" nemá dobrý výstupní průběh. Něco jinýho je situace, kde je potřeba sinusový výstupní průběh nebo frekvence vyšší něž těch 20MHz, případně vysoká přesnost - tam má tranzistorový oscilátor opodstatnění, klidně i s termostatem nebo s nějakou tou tepelnou kompenzací.

EKKAR píše:Samozřejmě, nepoužívám obyčejný TTL hradla, ale rychlejší "rodinu" - aspoň L

L byla nejpomalejší řada z celé rodiny TTL74.

Já rád simuluju, a tadyjsem objevil parametry modelu i pro nějaký Xtal 32k768. I když se může lišit od zdejšího typu, určité vodítko to je. No a tak jsem zjistil, jakými hodnotami docílit co největší amplitudu. Ztráta na krystalu je přitom okolo 5 uW.

EDIT: Na obrázku je samozřejmě Clappův oscilátor, z knihovny jsem vytáhl Colpittsův a ten dále upravoval, no a na změnu názvu jsem zapomněl.