Stereo dekodér StD4, už dekóduje

Opravy, renovace, schemata historické techniky

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Oldradio
Příspěvky: 995
Registrován: 12 říj 2005, 02:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Stereo dekodér StD4, už dekóduje

#1 Příspěvek od Oldradio »

Mám tu elektronkové radio se zabudovaným stereo dekodérem východoněmecké výroby StD4, indikace je provedena pomocí EM84. Po výměně několika vyschlých elektrolytů jsem se dostal do stavu, kdy na C8 osciloskopem při vyladění stanice vidím pilotní signál, ale dál se nedostane, za diodami už nic není. Předpokládám že diody D1 a D2 slouží jako zdvojovač 19kHz na 38kHz a tím se pak po zesílení přes T3 ovládá vlastní křížový demodulátor a zároveň na výstupu 8 indikuje přítomnost signálu.. Činnost obvodu s D3 mi není příliš jasná. Napětí na tranzistorech odpovídají. Má s podobnou konstrukcí někdo zkušenosti?
Přílohy
ex-DDR-Decoder-St-D4-diagr.jpg
(235.62 KiB) Staženo 368 x

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#2 Příspěvek od Hill »

Předpokládáš správně, že na D1 a D2 se získává signál pro zdvojení kmitočtu. Ten musíš najít i na bázi T3.
T3 pracuje také v nelineárním režimu, protože je třeba aspoň z nejhoršího vykompenzovat zkreslení signálu 38kHz vzniklé na D1 a D2.
A obvod s D3 má tři funkce (společně s obvodem D2 Sp3 C10):
- vytváří hysterezi přepínání mono/stereo (téměř skokové přepnutí)
- zlepšuje symetrii signálu 38kHz (před konečným vyčištěním rezonančními obvody v ü1)
- stabilizuje amplitudu signálu 38kHz

Jak to funguje: pilotní signál usměrněný D2 nabíjí přes Sp3 kondenzátor C10.
Dokud je úroveň signálu 19kHz tak malá, že usměrněné napětí nestačí přivřít T3, je tento otevřený a napětí na jeho kolektoru je téměř 6V (stejné napětí je i na C10), na emitoru asi 16V. Dioda D2 neotevírá (nebo jen v nepatrném úhlu), takže T3 je buzený jen zkresleným signálem 19kHz s malou amplitudou signálu druhé harmonické.
Dosáhne-li buzení primárního laděného obvodu v trafíčku ü1 takové úrovně, že nakmitané napětí 38kHz usměrní D3 a sníží jím napětí na C10, D2 může otevřít víc a podmínky pro vytvoření vyšší amplitudy signálu 38kHz se zlepší. Tranzistor T3 přivře, tím klesne napětí na jeho kolektoru, tím opět klesne napětí na C10 a D2 "nemusí přetlačovat" tak velké napětí a začne otevírat. T3 dostane vyšší úroveň buzení, na ü1 se nakmitá vyšší napětí, D3 ho usměrní...atd.
Od této chvíle pracuje stupeň s T3 v požadovaném režimu (napětí psaná ve schématu, báze T3 musí být asi o 0,2V zápornější, než emitor), napětí na C10 slouží ke stabilizaci amplitudy pomocné nosné a režim stereo vypadne až v případě, že by se úroveň pilotního signálu na vstupu dekodéru snížila asi na polovinu.
Pak ovšem zafunguje hystereze a zisk stupně s T3 klesne natolik, že úroveň pomocné nosné 38kHz nestačí k zavírání diod D4 až D7 a na výstupu dekodéru je opět monofonní signál.


Čili zde hrají roli i svody v C10, C12 a C14, protože odpory v nastavení pracovního bodu T3 jsou značně velké a obvod je tedy na svodové proudy citlivější.
Až to rozchodíš, pomocí trimru R4 nastav co nejlepší symetrii signálu 38kHz v bodě Z.

Pozor! Nepřesné naladění kteréhokoli laděného obvodu má za následek podstatné zhoršení přeslechů, při případném dolaďování je třeba kontrolovat nejen amplitudu, ale i fázi pomocné nosné na výstupu ü1 ve vztahu k fázi pilotního signálu (průchod nulou)

Uživatelský avatar
Oldradio
Příspěvky: 995
Registrován: 12 říj 2005, 02:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

#3 Příspěvek od Oldradio »

Hille, díky, už to chodí. Nakonec jsem si jednu závadu způsobil sám, když jsem C11, který měl svod, vyměnil za teslácký keramický polštářek, který zase pro změnu neměl kapacitu vůbec.
A ještě byly vadné diody v usměrnění signálu pro EM84.

Upravil jsem název vlákna. Hill

Uživatelský avatar
miroslavkovar
Příspěvky: 81
Registrován: 10 bře 2012, 01:00

#4 Příspěvek od miroslavkovar »

Stereo dekodér - trocha teorie nikoho nezabije! Omlouvám se, pokud se to nehodí do tohoto vlákna, pak prosím některého moderátora (asi pana Hilla), ať to upraví. Pokud jste někdy stavěli stereo dekodéry z klasických aktivních prvků (elektronky, tranzistory bipolární, unipolární - tento problém se však netýká použití PLL a jiných podobných technik), tak jste se mohli setkat s následujícím problémem. Ve vysílači se potlačuje nosná frekvence 38 kHz, zato se v úplném MPX vysílá velmi malá úroveň pilotního kmitočtu 19 kHz, ze kterého se pak v dekodéru obnovuje nosná pro správnou demodulaci postranních pásem. Jak správně psal Hill, důležitá je především fáze nosné pro správnou demodulaci (průchody nulou) a tam se v mnohých "doporučených" schématech dělají chyby. Nejčastější způsob, jak z 19 kHz "vyrobit" 38 kHz je pilotní kmitočet po jeho výběru z MPX zesílit a dvoucestně usměrnit pomocí diod a pak z tohoto signálu laděným obvodem (38 kHz) vybrat základní kmitočet. Pokud si to nakreslíte, tak zjistíte, že pilotní kmitočet a získaná nosná jsou ve fázi pouze v maximální amplitudě, nikoliv při průchodu nulou. K tomu je třeba buď na straně pilotního kmitočtu 19 kHz posunout fázi o 45°, což zvládne RC článek s kritickým kmitočtem 19 kHz, zapojený za laděný obvod pro výběr pilotního kmitočtu nebo fázovým posuvem o 90°až na straně nosné 38 kHz, což se nejlépe realizuje laděnou propustí (transformátorem) s velmi volnou vazbou mezi laděným primárem a laděným sekundárem. Pokud je induktivní vazba hodně malá, pak platí, že napětí v sekundáru oproti primáru je o 90° posunuto. To stejné platí pro proudy. Je-li v primárním laděném okruhu největší proud, ten indukuje v laděném sekundáru největší napětí a obráceně. Těmito úpravami lze dosáhnout žádaného. Pokud stavební návod tato řešení nemá a "průchod nulou" se nastavuje jistým rozladěním jednotlivých laděných obvodů, pak je to řešení velmi nestabilní a nedoporučuji ho. Uvedený příklad německého stereo dekodéru používá první řešení, kde fázovací obvod je realizován kondenzátorem C5 a rezistory R8, R9 a vstupní impedancí tranzistoru T2. A jak v praxi nejlépe naladit stereo dekodér? Máme-li stabilní generátor 19 kHz (nejlépe měřit čítačem) a dvoukanálový osciloskop, pak tento kmitočet přivedeme na vstup A, na vstup B pak přivedeme signál z měřicího bodu nebo z jednoho vývodu laděného transformátoru, který napájí křížový nebo kruhový demodulátor. Vstup B je často u osciloskopů v režimu A alt B synchronizován vstupem A. Pak je velmi snadné ladit jednotlivé obvody jak na maximum, tak na fázi (průchod nulou). Pokud nemáme dvoukanálový osciloskop, jde to i s jednokanálovým, pokud má externí synchronizaci. K té připojíme 19 kHz, na vstup nejdříve 19 kHz a uděláme si značky průchodu nulou, pak 38 kHz a laděním ztotožníme nuly. Jak jednoduché.

Odpovědět

Zpět na „Opravy a restaurování starých elektropřístrojů“