[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, mám dotaz:
svorky (15) +12V a (1) na kladívko, tedy spíná k nule.
Když se kladívko rozpojí, proud výboje ve svíčce teče přes baterii a toho se chci zbavit.
Můžu zapojit tu indukčku takhle?

To je snad lepší místo T2 dát transil na 15V a do "kolektoru" T1 navíc rychlou seriovou diodu, takhle bys musel generovat dead-time a to by zkazilo Tvoji myšlenku. Chtělo by to odsimulovat...

Navíc asi neseženeš vhodný P-MOSFET (dostatečné Uds). Proč ti vlastně vadí ten proud procházející baterkou?

To zapojení je úplný nesmysl.
Vnitřní diody FET neumožní nikdy větší rozkmit napětí na vývodu 15 než 0V/12V, takže žádná jiskra nemůže přeskočit.

si skvor popozeraj tranzistorove alebo tyristorove zapalovanie...ked uz nieco taketo chces...
na nete je toho hruza...
trochu problem vidim ale v spolahlivosti...-teda ak je to v aute? a ak sa nieco da pokazit? -tak sa aj pokazi...
a ak to vypadne v "strede cesty"? -tak to rychlo s tadial vyhodis

To jsem už zkoušel, zabránit průrazu vybírané KU605 zapojené jako přerušovač. Vybíral jsem je na Ucer>200V při Rbe=10Ω. Mezi kolektor a bázi jsem naskládal zenerky na 180V - nehodilo to ani jiskřičku.
Bez zenerek, kondenzátoru a bez jediné opravy zapalování jsem s tím najezdil 272 tisíc km.
Když přepětí vzniklé na rozepnutém přerušovači omezíš, toto omezení se bude transformovat i na sekundár a jiskra bude ničemná (v lepším případě) nebo nepřeskočí vůbec.
Mimoto při rozpojeném kontaktu teče baterkou stejný proud, jako svíčkou, a ten je tak malý (řádově 1mA-5mA), že na vnitřním odporu baterie nezpůsobí nijak výrazný úbytek napětí.

Vždyť jen zapalovací kabely mívají odpor kolem 7kΩ/m.
Pokud má svíčka odrušovací odpor, ten má hodnotu obvykle 40k až M1.

Pokud to nemá být zapalování v zážehovém motoru, vylož aspoň, nač to potřebuješ.

KU605 je hodně málo, i takový BU508 bez omezení varistorem a kondíkem po chvíli odejde ...

Neodešel ani jeden KU605 (a tehdy jiné tranzistory lepších vlastností ještě dostupné nebyly), a že jsme těch zapalování podle ročenky AR udělali 7, z toho jedno do Wartburga (3xKU605 pro 3 cívky) a dvě do Trabošů (jak 6V, tak 12V, každé pro 2 cívky, čili 2xKU605). Ostatní byly pro Škodovky s rozdělovačem, čili každé jen pro jednu cívku. Ale je to už 28 let, co jsme je namontovali, kdo ví, zda s těmi KUčky ještě někdo jezdí...
Tam bylo důležité mít v bázi proti emitoru zapojený ten malý odpor, aby se Ucer co nejvíce přiblížilo Ucb.
S jakýmkoli pokusem o omezení špiček nebo o odrušení kleslo vn natolik, že to hodilo jiskru tak do 0,3mm, delší ne.

Pro vysoké napětí je právě důležité mít obvod co nejrychleji a zcela rozpojený, aby naakumulovaná energie v jádře cívky musela odejít do svíčky. Jak jí špičku odvedeš, transformuje se ten průběh i na stranu vn a zmenšíš napětí jiskry.

Takže pokud tomu rozumím dobře, převod je dejmetomu "jenom" 1:100, při rozpojení kladívka je mezi (15) a (1) třeba -200V špička a ta se v tom poměru transformuje na -20kV mezi (4) a (15) ??
Zkusil jsem zapojit (15) na +12V a místo kladívka dát relé a hází to jiskru i při sepnutí, což mě udivilo.
Možná proto ten motor střílí do karburátoru.

Převod cca 1:100 mají 6V indukčky. Napětí na výstupu je i při sepnutí kontaktů, ale je mnohem menší - cca do 1KV. Pokud to hází jiskru i při sepnutí, tak je něco v nepořádku.

Znamená to, že si kontakt při sepnutí odskočí. Proto se k němu dává paralelně kondík M1-M25/>400V (kapacita stačí tím menší, čím rychleji jdou kontakty od sebe), který se v době sepnutí kontaktů vybije a vybitý při případném odskočení představuje zkrat, takže se celkem nic nestane.
Při odtrhu kontaktů sice kondík trochu zmenší strmost poklesu proudu, ale dá jim čas dostat se dost daleko od sebe v okamžiku, kdy napětí špičky indukované na volném konci cívky vzroste na hodnotu, která by způsobila přeskok jiskry mezi kontakty, vlastně brání jejich opalování.
Této závadě (příčině střílení do karburátoru) se říká "dvojí odtrh" a ukazuje na nedostatečnou paralelní kapacitu u přerušovače. Nestačí-li výměna kondíku, je čas přebrousit vačku nebo ji vyměnit za novou.

Přitom je zajímavé, že s KU605 ve funkci přerušovače už kapacita 10n/400V připojená mezi kolektor a emitor způsobila tak značné zmenšení indukovaného napětí, potažmo energie jiskry, že motor chytal víceméně náhodou a jen studený. Ohřátý se natočit nedal.

Zajímavé, já jsem to dělal do DACIE s BU208 a kondíkem M1/1kV a chodilo to v pohodě

Doporučuji zapojení sestavit tak jak chodí v autech, vývod 15 na plus zdroje, vývod č. 1 na spínací kontakt proti minus pólu a nezapomenout na tento kontakt připojit kondenzátor 0,25 mikrofaradu/400 V. Paralelně ke kondenzátoru připoj osciloskopickou sondu-osciloskop na rozsah řádově stovky V a zjistíš, co se v tomto obvodu vůbec děje. Budeš velmi překvapen, až měřením zjistíš, že při odtrhu obvod generuje tlumené nf kmity s počáteční amplitudou cca 400 V, které za dobu cca 1,5 až 1,8 ms zcela zaniknou. Rezonanční kmitočet je řádu kHz a je závislý přibližně na primární indukčnosti zapalovací cívky a kapacitě kondenzátoru v tomto zapojení. Protože zapalovací cívky pro 6V měly převod 1:100 a pro 12 V převod 1:80, tak první amplituda v obvodu krát transformační poměr cívky už dává zcela rozumné výsledky. Nejlépe toto potvrdil svým příspěvkem Workhard, i já jsem měl vyrobených několik kusů tranzistorových zapalování s BU 208 a s kondenzátorem 0,25 mikrofaradu, protože první amplituda je vždy nejvyšší a ta v mém zapojení činila 400 V, kdežto s kondenzátorem 0,1 mikrofaradu teoreticky vychází 2,5 krát vyšší. Tento obvod se dá velmi dobře matematicky namodelovat, co se týče indukovaného napetí a energie jiskry, včetně velikosti sekundárního VN a pro motory hlavně doba hoření oblouku na svíčce v závislosti na průběhu tlumených kmitů, které mělo velký vliv na tvrdost chodu motoru při bohaté směsi a nízkých otáčkách(detonační spalování).Perfektně jsou tyto jevy popsány v knihách "Elektrická zařízení osobních automobilů" 1973, autor ing.Pavel Kubín Csc. a v knize "Autoelektrotechnika a autoelektronika" 1976, autor Zdeněk Paulín. Pokud bys chtěl vyrobit jakýkoliv zdroj VN se zapalovací cívkou, stačí využít ss zdroj 3A 12 až 15 V s filtračním ellytem cca 2000 mikrofaradů a třeba BU 208 či BU 508 AF bez vnitřní diody mezi C a E (nezapomenout na kondenzátor mezi kolektorem a minus pólem) a tento tranzisor spínat pouze v jedné půlvlně (jednocestně usměrněný zdroj ss napětí bez filtračních kondenzátorů) z dalšího vinutí na stejném trafu či jiném malém trafu. Samozřejmě nesmí být překročen proud báze při maximální amlitudě napětí tohoto pomocného zdroje a tranzistor musí být spolehlivě saturován(zjistit měřením). V tomto zapojení jsou simulovány podmínky odpovídající 4 válcovému 4 taktnímu motoru při 1500 otáčkách/min. Přeji hodně úspěchů v dalším bastlení.

Díky za dost přesné objasnění, ty fety jsou fakt blbost.
Cívku soused vyhodil (ke mě do koše) protože mu motor střílel do karburátoru. Kond na kontaktech kladívka byl. Dneska jsem zjistil po odrezavění pláště, že je na 6V, takže si myslim že i ten kmit při sepnutí vyrobil viditelný přeskok, když byla provozována na 12V.

Do karbce motor střílí klidně i z jiné příčiny než je jenom nesprávně použitá cívka. Může to být nesprávně nastavený předstih a z toho pak podpálené ventily, nesprávně nastavená bohatost směsi, falešný vzduch někde v sání atd... Vůbec bych to neřešil a pokud se zajímáš o teorii vysokonapěťového zapalování zážehových motorů, radši si přečti výše doporučené literární odkazy.