[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Docela mě dostalo, jak člověk žije desetiletí v zajetí stereotypů a jednoduchá věc ho napadane až na stará kolena. Připadal jsem si jako blbec.

Dvojcestný usměrňovač s dojitým vinutím se obvykle kreslí jako na obr.1. Tupé kopírování schematu má pak za následek, že se člověk vzteká, proč je na šroubku výkonové diody anoda, chladiče musí být dva a ještě se izolovat od země. A přitom mu výrobce právě umístěním anody na šroubek celou dobu napovídá, jak to má udělat jednoduše - obr. 2. Žádné izolování, možno využít přímo šasi, pokud to nevadí. Možná to tu už někdo řešil, když tak omluva.

stejné zapojení používaly zdroje TESLA VYY 1xx asi od roku 1967 . . .

dvě diody na jednom chladiči, ale ten byl odizolován od kostry zdroje, aby se mohla zapojit radiostanice s plusem nebo i mínusem na kostře . . .

Běžně to používají průmyslové usměrňovače pro velké proudy včetně těch v "tabletovém" pouzdru - usnadňuje to jejich chlazení.

To je dobrý, to by mě taky nenapadlo.

Kdo z vás pamatuje diodu řady KY 70x z produkce TESLA někdy ze 70. let?
Existovala řada F a R, rozdíl byl c v použitém "výchozím" polovodiči N nebo P a podle toho měla dioda na pouzdře K nabo A!
Průšvih, když to člověk netušil, písmenko se smázlo,...

Ale tohleto bylo úplně samozřejmé, třeba u alternátorových diod KYZ 70÷74 a KYZ 75÷79.
Je to proto, aby se vystačilo jen se dvěma chladiči

Souhlasím s mtajovsky. Jde o to, že přestože většina běžných křemíkových diod (snad jen kromě řady xxNP70/75),ale také tyristorů, má na tělese anodu, najde se dost různých nabíječek a zdrojů, které tento fakt nezohledňují a stereotypně trvají na zapojení podle obr.1 - viz výše. Pokud na to člověk příjde až po té, co je konstrukce hotova, tak ho to asi na...e.

Omlouvám se za trochu lehčí tón. My starší, co jsme už v šedesátých letech bastlili nabíječky k autoakumulátorům, tak jsme používali dvě diody Tesla (KY7xx) a dvě diody "sovětské" D242A, které byly také 10 A, ale obráceně zapojené, takže chladiče se použily pouze dva.