Jemná změna frekvence krystalu

Zpráva

MartinOV · #1 Příspěvek od **MartinOV** » 24 led 2012, 20:53

Kterým směrem se změní frekvence krystalu, zvýším-li kapacitu jednoho kondenzátoru připojeného z krystalu na zem?
Vycházím z typického zapojení pro U114.
Ten oscilátor v daném zapojení (stejném jako zapojení v procesorech a dalších obvodech) pracuje na jakém principu? Přes kondenzátory na zem je nějak zavedena kladná zpětná vazba?

Davidus · #2 Příspěvek od **Davidus** » 24 led 2012, 20:58

se zvyšující kapacitou by měl kmitočet klesat. Typ oscilátoru je pravděpodobně Pierce. Negátor otáčí uhel o 180° a obvod pod ním otáčí uhel o dalších 180. Krystal běží na seriové rezonanci.

bastlir40 · #3 Příspěvek od **bastlir40** » 24 led 2012, 23:28

Měl bych prosím k tématu také jeden dotaz. Používám k PIC většinou krystaly 4MHz a doma mám slušnou zásobu krystalů 4,433MHz . Je možné ho úpravou kondenzátorů dostat na 4MHz ? Díky za odpovědi.

jarda · #4 Příspěvek od **jarda** » 25 led 2012, 00:43

10 procent změny frekvence je moc, a cena je nízká za krystal, nemá to smysl, IO nepomůže?

BOBOBO · #5 Příspěvek od **BOBOBO** » 25 led 2012, 06:11

Takto se běžně provádí změny v řádu desetin procenta daného kmitočtu .

Davidus · #6 Příspěvek od **Davidus** » 25 led 2012, 07:31

jediná možnost by byla ten krystal otevřít a zabrousit

BOBOBO · #7 Příspěvek od **BOBOBO** » 25 led 2012, 07:35

To se dělalo tak za bolševika ...

bastlir40 · #8 Příspěvek od **bastlir40** » 25 led 2012, 09:34

Díky za odpovědi pánové,jen jsem se zeptal, než je vyhodím. Občas rozeberu nějakou starší TV na součástky a tak jich mám doma asi 15ks. Bylo mi líto je vyhodit, tak jsem se nejdřív zeptal než poletí do koše.

#9 Příspěvek od **forbidden** » 25 led 2012, 10:10

Pokud ti nezáleží na přesné frekvenci 4 MHz, tak bych je zkusil použít. Já myslím, že by to PIC stavěnej na 4 MHz mohl zkousnout. Do ničeho důležitýho bych to ale pro jistotu nedával.

#10 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 led 2012, 12:26

Atmel 89c2051 určenej na 24Mhz chodí do 75Mhz, nevidím důvod, proč by PIC neměl mít rezervu.

#11 Příspěvek od **forbidden** » 25 led 2012, 12:39

Co třeba aby mohli prodávat dražší 20 MHz typy?

Jinak teda 24 a 75 je docela rozdíl, to bych nečekal.

#12 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 led 2012, 13:59

Může být problém v jedné kritické instrukci, ale vždycky musí mít rezervu.

Ty Atmely jsem dost trápil a víc kusů, dal jsem tam LC obvod a čekal, kdy začne padat. Takže v klidu používám 2051 na 48MHz třeba v monitor-testeru a zatím žádný problém. To samý 89c52 na 29Mhz atd.

FERYACT · #13 Příspěvek od **FERYACT** » 25 led 2012, 16:51

Davidusi za bolševika se justovaly krystaly v jodových parách.Do pouzdra
se vyvrtal otvor a tím vnikaly páry jodu či něčeho dalšího co se usuzovalo na povrchu krystalu.Jod vře skoro při 200°C.Nemám s tím vlastní zkušenosti.

MartinOV · #14 Příspěvek od **MartinOV** » 25 led 2012, 18:56

Děkuji za odpovědi.
V každém případě jsem zkoušel přetaktovat PIC, dá-li se to tak nazvat, až na 27MHz. Procesor se tvářil, že by ještě snesl, ale já už neměl rychlejší krystal, takže jsem s tím skončil. Jedině nahradit krystal LC článkem. Otázkou však zůstává, jestli paralelním nebo sériovým. Případně pouze cívkou a kapacitu budu tvořit zatěžovacími kondenzátory k zemi.

#15 Příspěvek od **mtajovsky** » 22 úno 2012, 22:24

FERYACT píše:Davidusi za bolševika se justovaly krystaly v jodových parách.Do pouzdra
se vyvrtal otvor a tím vnikaly páry jodu či něčeho dalšího co se usuzovalo na povrchu krystalu.Jod vře skoro při 200°C.Nemám s tím vlastní zkušenosti.

Tak to já mám. Nevyužívá se vření jódu, ale jeho sublimace za normální teploty. Krystal se po otevření pouzdra zapojí do oscilačního obvodu a umístí do prostoru nad krystalky jódu. V nějaké skleničce. Kmitočet se měří čítačem. Začne zvolna klesat, jak se jód usazuje na stříbrném povlaku elektrod krystalu. Proces je potřeba poněkud přehnat a pak krystal odpojit a rychle uzavřít do pouzdra. Kolik se to musí přehnat je věc cviku a zkušenosti. Po umístění krystalu do pouzdra totiž začne jód z krystalu opět sublimovat do okolí a usazovat se na vnitřních stěnách pouzdra, než se ustálí tenze par. Takže kmitočet se poněkud vrátí směrem k vyšším hodnotám. Vzhledem k této okolnosti se u takto adjustovaných krystalů zhorší tepelná stabilita.

Jód sublimuje lehce a usazuje se na všem, takže jsou z toho pěkně hnědé prsty