[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kterým směrem se změní frekvence krystalu, zvýším-li kapacitu jednoho kondenzátoru připojeného z krystalu na zem?
Vycházím z typického zapojení pro U114.
Ten oscilátor v daném zapojení (stejném jako zapojení v procesorech a dalších obvodech) pracuje na jakém principu? Přes kondenzátory na zem je nějak zavedena kladná zpětná vazba?

se zvyšující kapacitou by měl kmitočet klesat. Typ oscilátoru je pravděpodobně Pierce. Negátor otáčí uhel o 180° a obvod pod ním otáčí uhel o dalších 180. Krystal běží na seriové rezonanci.

Měl bych prosím k tématu také jeden dotaz. Používám k PIC většinou krystaly 4MHz a doma mám slušnou zásobu krystalů 4,433MHz . Je možné ho úpravou kondenzátorů dostat na 4MHz ? Díky za odpovědi.

10 procent změny frekvence je moc, a cena je nízká za krystal, nemá to smysl, IO nepomůže?

Takto se běžně provádí změny v řádu desetin procenta daného kmitočtu .

jediná možnost by byla ten krystal otevřít a zabrousit

To se dělalo tak za bolševika ...

Díky za odpovědi pánové,jen jsem se zeptal, než je vyhodím. Občas rozeberu nějakou starší TV na součástky a tak jich mám doma asi 15ks. Bylo mi líto je vyhodit, tak jsem se nejdřív zeptal než poletí do koše.

Pokud ti nezáleží na přesné frekvenci 4 MHz, tak bych je zkusil použít. Já myslím, že by to PIC stavěnej na 4 MHz mohl zkousnout. Do ničeho důležitýho bych to ale pro jistotu nedával.

Atmel 89c2051 určenej na 24Mhz chodí do 75Mhz, nevidím důvod, proč by PIC neměl mít rezervu.

Co třeba aby mohli prodávat dražší 20 MHz typy?
Jinak teda 24 a 75 je docela rozdíl, to bych nečekal.

Může být problém v jedné kritické instrukci, ale vždycky musí mít rezervu.

Ty Atmely jsem dost trápil a víc kusů, dal jsem tam LC obvod a čekal, kdy začne padat. Takže v klidu používám 2051 na 48MHz třeba v monitor-testeru a zatím žádný problém. To samý 89c52 na 29Mhz atd.

Davidusi za bolševika se justovaly krystaly v jodových parách.Do pouzdra
se vyvrtal otvor a tím vnikaly páry jodu či něčeho dalšího co se usuzovalo na povrchu krystalu.Jod vře skoro při 200°C.Nemám s tím vlastní zkušenosti.

Děkuji za odpovědi.
V každém případě jsem zkoušel přetaktovat PIC, dá-li se to tak nazvat, až na 27MHz. Procesor se tvářil, že by ještě snesl, ale já už neměl rychlejší krystal, takže jsem s tím skončil. Jedině nahradit krystal LC článkem. Otázkou však zůstává, jestli paralelním nebo sériovým. Případně pouze cívkou a kapacitu budu tvořit zatěžovacími kondenzátory k zemi.

FERYACT píše:Davidusi za bolševika se justovaly krystaly v jodových parách.Do pouzdra
se vyvrtal otvor a tím vnikaly páry jodu či něčeho dalšího co se usuzovalo na povrchu krystalu.Jod vře skoro při 200°C.Nemám s tím vlastní zkušenosti.

Tak to já mám. Nevyužívá se vření jódu, ale jeho sublimace za normální teploty. Krystal se po otevření pouzdra zapojí do oscilačního obvodu a umístí do prostoru nad krystalky jódu. V nějaké skleničce. Kmitočet se měří čítačem. Začne zvolna klesat, jak se jód usazuje na stříbrném povlaku elektrod krystalu. Proces je potřeba poněkud přehnat a pak krystal odpojit a rychle uzavřít do pouzdra. Kolik se to musí přehnat je věc cviku a zkušenosti. Po umístění krystalu do pouzdra totiž začne jód z krystalu opět sublimovat do okolí a usazovat se na vnitřních stěnách pouzdra, než se ustálí tenze par. Takže kmitočet se poněkud vrátí směrem k vyšším hodnotám. Vzhledem k této okolnosti se u takto adjustovaných krystalů zhorší tepelná stabilita.

Jód sublimuje lehce a usazuje se na všem, takže jsou z toho pěkně hnědé prsty