Výpočet výkonu trafa podle středniho sloupku

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

Výpočet výkonu trafa podle středniho sloupku

#1 Příspěvek od Petr603 »

Vim ze u "EI" plechu je to prurez v cm na druhou.. jak je to u trafa s plechy "U" ? Nekde na netu jsem nasel ze je to stejne a bere se prurez jen jednoho ze 2 sloupku..Neni to blbost,nemaji se pocitat sloupky oba?

Uživatelský avatar
brtnik
Příspěvky: 329
Registrován: 05 říj 2004, 02:00
Bydliště: Ostrava
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od brtnik »

Zjednodušenì - výkon závisí na prùøezu jádra, kterým teèe mg. tok uvnitø cívek. Tvar jádra je až na dalším místì. U EI plechù je prùøez støedního sloupku roven souètu prùøezù krajních sloupkù - tok støedním sloupkem se dìlí na dvì èásti a vrací se krajními sloupky. U "C" jádra je to obdobné, uvnitø cívky je prùøez dvojnásobný, vnì se dìlí na dvì céèka. U toroidního èi "U" jádra se tok nedìlí, protéká jádrem dookola, to má proto konstantní prùøez (a poèítá se jen jednou). Takže shrnuto - pro velikost výkonu je smìrodatný prùøez jádra uvnitø cívky. Korekce výkonu pomocí koeficientù tvaru, sycení, materiálu atd. mùže zmìnit skuteèný výkon pøi jinak stejném prùøezu klidnì i o dvojnásobek. Tady je jednoduchý prográmek na výpoèet trafa:
http://student.math.hr/~sklaic/electronics/
Naposledy upravil(a) brtnik dne 03 kvě 2006, 12:30, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
rezis
Příspěvky: 5148
Registrován: 17 lis 2005, 01:00

#3 Příspěvek od rezis »

Ale je to víc než nadruhou protože u C jader je vetší sycení. Můčeš to vynásobit tak ještě 1.6krat
Internet - metla lidstva

Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

#4 Příspěvek od Petr603 »

I tak se nemuzu porad dopocitat.Prakticky - mam "U" trafo s prurezem sloupku 3x4cm ,tj. 12cm2 ,nadruhou je to 144W coz je na asi 10kg trafo trochu malo. I pri vynasobeni 1,6 jsem na 230W ale porad se me to nezda,to trafo je na 200W proste moc velike :D Asi bych to neresil, ale potrebuju zodpovedne zjistit jestli s nim muzu pocitat pro koncove stupne NF zesiku se spotrebou cca. 4x100W

Uživatelský avatar
janousek
Příspěvky: 935
Registrován: 27 bře 2004, 01:00

#5 Příspěvek od janousek »

Jaká je "délka" železa?

Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

#6 Příspěvek od Petr603 »

"delka" zeleza? Ceho presne,co odkud kam mam zmerit.. ?

Uživatelský avatar
janousek
Příspěvky: 935
Registrován: 27 bře 2004, 01:00

#7 Příspěvek od janousek »

Ostatní rozměry plechů, nejen průřez, těch 10kg se mi zdá na jádro hodně.

Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

#8 Příspěvek od Petr603 »

vyska celeho trafa - jadra 15,5cm
vyska vnitrniho prostoru 9,3cm
vnejsi sirka jadra 9cm
sirka vnitrni mezery v jadre 3cm

vcelku blbe se to merilo tak ze tolerance bude mozna +/-nejaky ten milimetr..

Uživatelský avatar
janousek
Příspěvky: 935
Registrován: 27 bře 2004, 01:00

#9 Příspěvek od janousek »

Asi to tak bude, výkon trafa je dán přůřezem jádra, víc bych z toho netahal.

Návštěvník

#10 Příspěvek od Návštěvník »

100% to tak neni,mam trafo taky U plechy,ktere je cca. polovicni a z neho mam vyzkousen trvaly odber 200W, tohle me podle toho sloupku vychazi na 144W :?

PFF

#11 Příspěvek od PFF »

Jestli to chápu dobøe, je jádro namotané ze svitku a rozøízlé na dvì nestejná C. Vytváøí "šišatý toroid".
Podle rozmìrù je to jádro C è. 31 002.

a=91mm, b=154mm, f=94mm, d=40mm,c=30mm, e=31mm.

Pøíkon=380VA, 3.1záv/V , platí to pro dvì cívky na jádru (rozdìlené vinutí na poloviny).
Hmotnost jádra = 3,1kg.

Zdroj:RADIOTECHNIKA DO KAPSY, Sláva Neèásek, SNTL 1981

Podle požadavkù na zdroj je možné z jádra tahat víc a nebo míò, záleží na zpùsobu chlazení, teplotní odolnosti vinutí, úbytku napìtí apod, jak už napsal brtnik. Buï se namotá míò závitù než by odpovídalo 3,1z/V a trafo bude hodnì tvrdé, ale bude mít vìtší spotøebu naprázdno a velký rozptyl (pro zesilovaè silnì nevhodné) . Nebo se namotá víc závitù a trafo bude mìkèí, ale nebude tolik rušit obvody zesilovaèe. Musí se to poèítat podle skuteèných vzoreèkù. Vzoreèek s odmocninou je jen hodnì hrubá pomùcka.

Pro zesilovaè 4x100W to bude i nebude staèit, záleží na pøístupu. Èíòanùm by na to staèilo trafo 30W.

Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

#12 Příspěvek od Petr603 »

Diky ti :D ,tohle me naprosto staci... Ono jde vlastne o zesilovac 4*60W jenze kazdy koncam ma na plny vykon udavanych 30W ztratu.Tak ze pocitam kolem tech 100W maximalni spotreba.Navic to chci pouzit na stereo ,v bi-amp modu tak ze myslim ze to pro me ucely stacit bude,jelikoz polovina kanalu bude zesilovat jen cast stredu a vysky,tak nebude mit plnou spotrebu.. Syceni jadra si taky overim,namotam k tomu nejaky nasobek tech 3,1 zavitu aby se to presneji merilo nez 1V a co z toho poleze zmerim a hned budu mit jasno.
Ja stravil 2dny hledanim na netu jak to spocitat a nenasel jsem nic jineho nez sloupek na druhou :x
Tak ze jeste jednou diky.

PFF

#13 Příspěvek od PFF »

Jak to myslíš, namotáš závity a uvidíš, co z toho poleze? Máš primár navinutý?

Jinak ze stejné knížky je vzorec pro výpoèet pro poèet závitù trafa:

N = (U x 10000) / (4,44 x f x B x S)

dosazuje se tam napìtí U ve V, plocha jádra S v cm ètvereèních(proto tìch 10000). Kmitoèet f v Hz, indukce B v Tesla.

Z toho mi napø.vyšlo, že pro tvé jádro pøi 3,1z/v bude sycení 1,2T. Kdybys pøipustil sycení 1,5T , tak by staèilo jen 2,5z/V.

Zajímavé je, že ve vzorci není o výkonu ani zmínka. Výkon transformátoru nezávisí na prùøezu jádra (teoreticky). Jenže v praxi má každé jádro nìjaký prostor pro vinutí a dimenzování vinutí na výkonu záleží. Takže tvoje jádro by klidnì mohlo pøenášet tøeba 3kW, ale do okénka by se vešlo jen slabé vinutí, které by to vydrželo jen krátkou dobu a pak by shoøelo. Tabulkový údaj pøíkonu je optimum z hlediska pomìru železa a mìdi.

Uživatelský avatar
Petr603
Příspěvky: 172
Registrován: 03 dub 2006, 02:00

#14 Příspěvek od Petr603 »

Trafo mam original navinute, dava naprazdno 2x24V. Kdyz jsem ho zatizil zatim jednim koncakem a trochu tomu dal :D napeti se ani nehlo..
Tim primotanim par zavitu jsem myslel to ze vemu kus izolovaneho dratu a na trafo namotam treba 10 zavitu,na nejake misto kam to jeste vleze a zmerim kolik voltu z toho poleze,tim padem zjistim u uz hotoveho trafa pocet zavitu na volt a tim padem i syceni jadra.Tak ze budu mit aspon predstavu jestli me to bude zesik rusit ci nikoliv. :wink:

Uživatelský avatar
pospisjak
Příspěvky: 212
Registrován: 10 dub 2009, 02:00
Bydliště: Blanensko

#15 Příspěvek od pospisjak »

Hodilo by se toto trafo na menší regulovatelný zdroj?
Průřez sekundárních vodičů je 0,8 ±0,1 mm, průřez jádra uprostřed je 6,4 cm²
Na boku jsou drážky pro stahovací šroubky 6×4mm, mohla by způsobovat nějaký rozptyl?

Sekundár má 5 vývodů:
naprázdno:_______0V_____2,6V_____5,5V _______13,3V _______23,1V

žárovka 12V/50W:__0V____2,5V/1,4A____5V/2,3A____10,6V/3,9A____-

Odpor 1Ω:________0V___2,4V/1,7A ____4,7V/3,2A ____ - ___________ -

žár 24V/60W:______0V ______ - ______5,4V/1,1A___12,2V/1,8A______20V/2,3A

Vypadá to takto: Obrázek Obrázek Obrázek

Pak mám ještě větší kousek, ze zesilovače vnitřního ozvučení 2x24V a pomocné 18V
V primáru byla pojistka F2A, sekundáry 24V jsou z vodiče Ø1,4±0,1mm a 18 V je Ø0,5±0,1mm Vinutí je obaleno měděným plechem (asi odstínění?), jádro 40x52mm. Typuji to kolem 200VA, ale nevím, jestli na těch 48V anebo můžu zatížit jen jednu větev 24V?
Jednu větev bych mohl použít na 0-30V a obě na 30-60V. Ovšem těch 0-30V regulovat stabilizátorem, to bude dost topit, tak mám to slabší tráfko, ale není moc slabé? Chtěl bych se dostat aspoň na 0-3A...
Foto silnějšího tr ze zesilovače Tesla: Obrázek

Odpovědět

Zpět na „Teorie“