[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den,
co si mohu představit pod pojmem vzájemná vazba cívek? A jak se potlačuje?
Děkuji za odpověď

Sdílení jejich mag. toku. Potlačuje se vzájemnou polohou, nebo stíněním.

Sdílení mag. toku je myšleno jak? A vyřeší se to teda tím, že budou od sebe dostatečně vzdáleny?

hony-x píše:A vyřeší se to tím, že budou od sebe dostatečně vzdáleny?

ano, nebo vhodným natočením, nebo umístěním do stínícího krytu . . .
. . . podle situace v blízkém okolí cívky.

hony-x píše:Sdílení mag. toku je myšleno jak?

Část magnetického toku jedné cívky zasahuje do cívky druhé tak, že v ní může indukovat napětí a naopak.

Ja som doteraz nepochopil nadkritickú väzbu cievok používaných v MF. Prepáčte vstup, s témou to nesúvisí.

Musíš si představit , že to šíření magpole vypadá jako cyklotron s tím , že jeho vnitřek je vnitřek smotku cívky , ať již má či nemá jádro . No a když dáš ty cívky k sobě , a je jedno zda vedle sebe či na sebe , tak i když nějak klikatě a ohnutě probíhají siločáry od jedné cívky ke druhé . No a ta vzájemná vazba je bezrozměrné číslo , které udává , jak velké množství siločar jedné cívky probíhá středem té druhé cívky . No a když si představíš válcové cívky a dáš ty "válečky" vedle sebe souběžně nebo za sebou , tak když si představíš , či na papír namaluješ uzavřené siločáry , tak vybíhají ze středu jedné cívky a vnikají do středu té druhé . Nepůjde jim to , jednu cívku natočíš o 90°, pak nemohou siločáry probíhat tím středem cívky a vazba je minimální . Když dokonce každou cívku zvláště obalíš plechem , tak není vazba žádná . Naopak , když cívky namotáš na sebe , je vazba nejvyšší . No a ty dušane jsi nepochopil stejné co tazatel . Platí pro tebe to samé . Teoreticky je to např. zde http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elm&id=31 nebo zde http://moryst.sweb.cz/elt2/stranky1/elt019.htm , pro praxi je to pěkně třeba v Kottkovi . Nechce se mi malovat obrázek .

BOBOBO píše:Musíš si představit , že to šíření magpole vypadá jako cyklotron

To myslíš vážně?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... lotron.jpg

Dobře urychlovač částic , ale že jsi mu to nepřiblížila ty ... Chybí zde někdo , kdo by dělal školní přiblížení . Mohl jsem dát odkaz na ty stránky výše a nechat být . Každé přirovnání kulhá . Sakra nemohu nyní najít nákres pro laiky magnetických obvodů , které dělají prtenec a to provedení kruhového prstence jsem měl za to , že si tímto ty siločáry představí . Už přímo na něčem mechanickém. Konečně jsem něco našel . No a tu válcovou cívku si představ uvnitř té siločarové sítě a nyní vem tyto dvě soustavy a postupně nech pronikat .

Ještě pro úplnost, u vázaných obvodů se někdy používalo odstínění elektrické složky elmag. pole tzv. Faradayovým rámem, tak aby cívky sdílely jen magnetickou složku pole a potlačilo se tím impulsní rušení.

BOBOBO píše:Konečně jsem něco našel

Cyklotron urychluje po spirále a mg. siločáry mají se spirálou společného jen to, že jsou zakřivené. A z termonukleárního reaktoru neuděláš cyklotron, ani když ho tak nazveš. Jinak se tomu tvaru říká toroid, určitě už jsi to někdy slyšel.

Výborně , a nyní tu o vazbách cívek . PS na tom obrázku může být i jen magnetická úpravna vody . Vyvrať to .

No rozhodně to není cyklotron.

Řekněme, že cívka vysílací i přijímací jsou tvořeny každá jedním závitem. Soustřeďme se jen na ten magnetický tok, který prochází plochou, obklopenou tím závitem. Velikost vazby je daná poměrem toku, který proniká plochou přijímací cívky, a toku, který je vyvolán uvnitř závitu vysílací cívky.

Duvsan píše:Ja som doteraz nepochopil nadkritickú väzbu cievok používaných v MF. Prepáčte vstup, s témou to nesúvisí.

Nadkritická (kritická, podkritická) vazba není parametr vázaných cívek, ale vázaných rezonančních obvodů.

Samotné cívky L1 a L2 budou mít vzájemnou indukčnost M. Pak se definuje činitel vazby

k = M/sqrt(L1.L2)

Ale samotný tento činitel ještě nic neříká o přenosových vlastnostech vázaných rez. obvodů. Důležitou roli zde kromě činitele vazby hraje ještě jakost obvodů. Mají-li oba obvody jakosti Q1 a Q2, pak výsledná jakost je:

Q = sqrt(Q1 . Q2)

Přenosové vlastnosti závisí na součinu činitele vazby a výsledné jakosti:

k.Q

Je-li k.Q < 1 jde o podkritickou vazbu, při k.Q=1 je vazba kritická a při k.Q>1 nadkritická. Všem třem případům odpovídají typické tvary frekvenčních přenosových charakteristik.