[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Možno hlúpa otázka, ale všade sa postupne priostruje,

niekedy sme brali zo štátneho, čiže "nášho", a bolo to v poriadku, dnes je to krádež,

neskôr koloval soft, napalovali sa cédečka, každý mal svedomie v pohodke, dnes sa búchajú do pŕs aj tí, ktorí si OS kúpili so železom povinne, nebolo úniku, inak by šli po starom,
ale ako som kdesi čítal, isté vraj je, že dnes si už ani kapela vlastnú skladbu nevrzne bez toho, aby sa zbavili povinnosti odviesť poplatok, aj keď horko-ťažko vratný, za ňu,

myslíte, že sa nezasahuje do nejakých práv, keď sa zverejní schéma výrobcu zariadenia, ktorú zhotovil, nakreslil a nezverejnil?

Alebo nezasahujem do nejakých práv ja, keď sám zapojenie jeho výrobku zakreslím a schému tu vyvesím?

Čo myslíš , bolo by tuná toto forum , keby neboli schematá zverejnené ?

Ptáte se teoreticky nebo máte nějaký konkrétní zájem? Tomuhle postupu se říká zpětné inženýrství.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Reverzn%C3 ... rstv%C3%AD

Tohle téma se už kdysi na EB řešilo, resp. spíš odložilo. Existují zákony na ochranu duševního vlastnictví, různě pitomé jako většina zákonů. Názory na publikování technických výkresů se obvykle liší podle toho, jestli dotyčný je nebo není výrobcem/autorizovaným servisákem, a nebo kutilem. Zpětné inženýrství je jiný problém, v sw je obyčejně výslovně zakázán, takže je ilegální,ale věnují se mu všichni výrobci.
Naprostá většina dnešní produkce je z Číny a většina čínských výrobců vyrostla na nerespektování práv k duševnímu vlastnictví a nikomu v zemích spotřeby (a práva) to nijak nevadí.

spirit píše:...myslíte, že sa nezasahuje do nejakých práv, keď sa zverejní schéma výrobcu zariadenia, ktorú zhotovil, nakreslil a nezverejnil?

To určitě zasahuješ, ale otázka je vymahatelnost tohoto práva. V podstatě nejvyšší ochranu byl měl znamenat patent, ale to znamená zapojení zveřejnit. Pokud ho nezveřejníš, budeš špatně dokazovat to, že jsi byl první, kdo to vymyslel.

Jsou firmy, co vyhrožují právníky a soudy jen za to, že zveřejníš pouhý technický list k zařízení, který ti sami poslali - viz BLIX POWER a podobní.

Crifodo píše:...většina čínských výrobců vyrostla na nerespektování práv k duševnímu vlastnictví a nikomu v zemích spotřeby (a práva) to nijak nevadí.

Měli se to od koho naučit: Velký Bratr a vzor jejich i náš tehdejší pod vedením jediné povolené strany v Moskvě Bělokamenné to dělal stejně, mimo jiné se odmítal účastnit jakýchkoli dohod o uznávání autorského práva, pokud nešlo skutečně o dílo z domácích zdrojů.
Jeho hlavní kontruktéři Pajcovič, Odšmírkin a Kopírenko jsou podepsáni pod konstrukčními plány k elektronice, optice, jemné i nejemné mechanice, aplikované chemii i kybernetice, dále nápravným zařízením, architektuře, dopravě pozemní, letecké i lodní, také ke kosmickému programu, těžařství, vojenské technice... a upravovali si to po svém.
Něco dotáhli a vylepšili (nejčastěji v době, kdy to řešení začal zbytek světa zapomínat, jen vyjímečně to stihli včas), něco zčunili.

U nás to řeší zákonů hned několik:
Autorský zákon 121/2000 Sb., ten se však zabývá ochranou tvůrců, interpretů, vydavatelů a šiřitelů zejména děl uměleckých (pokud snesou toto označení), a právníci se nad ním můžou dohadovat o tom, zda technická dokumentace patří pod skupinu děl "...a podobných" nebo ne. Že by se vztahoval i na duševní vlastnictví jmenovitě i technické dokumentaci, z něj explicitně nevyplývá.
Zákony o průmyslových právech 14/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o vynálezech a zlepšovácích 527/1990 Sb., o ochraně průmyslových vzorů 207/2000 Sb. a řada dalších, pro nekomerční využití stejně jen krkolomně aplikovatelných předpisů se zabývají zejména tím, jak zamezit tomu, aby to, co vyrábí a prodává jeden, nemohl bezplatně začít vyrábět někdo jiný.
Opět se můžou právníci dohadovat nad tím, jestli je využití dokumentace pro soukromé či studijní účely legální a podle čeho případně není.
Vždyť například v takové televizi je uloženo tisíce nápadů a původních myšlenek od stovek autorů, z nichž nikdo nezaplatil nejspíš nikomu, přesto je aplikoval do výrobku prodávaného v až několikamilionových sériích.
To schéma je vlastně kompilát z mraku jiných schémat...

Jiná věc je zveřejnění, ale, kdo to chce vyrábět, ten se k dokumentaci zákaz nezákaz dostane i jinak, třeba zrovna přes ty národy, kterým duševní vlastnictví někoho jiného vůbec nic neříká a chrlí ty kopie do celého světa, přičemž výrobci, kteří autorům zaplatili, se pokládají jeden za druhým.
Pro bastlíře, sběratele a renovátory historických kousků má dokumentace význam v tom, že jim ušetří někdy hodně času, ale nákup její kopie se jim nikdy nemůže vrátit.
Opakuji: je to sporné, jen výběrčí poplatků za práva k duševnímu vlastnictví v tom mají jasno.

spirit píše:myslíte, že sa nezasahuje do nejakých práv, keď sa zverejní schéma výrobcu zariadenia, ktorú zhotovil, nakreslil a nezverejnil?

Nezasahuje se do žádných práv. Interní antidatovaná dokumentace nikoho nemůže u soudu zajímat.
Výrobce se může hádat, soudit a dokazovat, ale nic s tím nenadělá. Tvrdit může, že to nakreslil dříve, když to nezveřejnil a ani nepatentoval. Co ale může, tak zdokumentovat někoho při špionáži pomocí kamer atd. a soudit se pokud prokáže, že tyto důkazy nejsou jen svévolně vytvořené ve fotošopu apod., což mu nahradí údajnou škodu na údajných autorských právech. Dokonce může i tvrdit, že má nakreslené perpetum mobile a že žárovku vymysleli dříve než Eda Sion, ale musí to dokázat.

Tak já si myslím, že i technická dokumentace se vejde pod §2, odst. 1, popisující co je to autorské dílo. A sice pod kategorii dílo vědecké. Podstatné je, že "je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě ... bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam." Například ani technické normy se dnes nemohou šířit volně. Dokonce i mapy jsou chráněny.

Myslel som, že spätného inžinierstva sa dotýkam skôr v prípade druhej časti mojej otázky - čiže ak zakreslím nejaké zariadenie, ktoré niekto vyrobil, zhotovím schému. Ale ako tak čítam tú wikipediu ("většinou za účelem sestrojení stejně či podobně fungujícího předmětu") za zakreslením by mala byť súčasne nejaká zištná pohnútka, napríklad k jeho výrobe za účelom tvorby zisku, a nie úmysel výrobok pochopiť za účelom svojpomocnej opravy, či úpravy.

Možno problém vzniká práve ale zverejnením toho nákresu? Teraz však nie zverejnenením schémy, ktorej autorom som ja, ale napríklad problém onoho spätného inžinierstva, či problém iný?

Za zmienku z pohľadu spätného inžinierstva by možno stálo, že kto má záujem a paru vyrábať niečí produkt, je preň zrejme maličkosť, takéto dielo vytvoriť si sám.
Toľko zdravý rozum, má ho aj príslušné právo?