[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,
Bavil jsem se s jedním svým kolegou o diodě 1N4007, udajně někde z číny nebo ebay koupil diody 1N4007 se ztenčenými vývody - svým průměrem připomínající spíš vývody rezistorů.

Co si myslíte o schopnosti takovéto diody se uchladit? Tvrdil mi, že se samotné pouzdro uchladí samo.

Tohle tvrzení se mi nějak moc nezdá, vývody se přece podílí na rozvodu tepla i po tom plastovém pouzdře a odvádí teplo z diody... ?

EDIT: přidal jsem fotku klasické 1N4007 a 1W rezistoru, který má při 1W teplotu kolem 70°, na diodě bude při proudu 1A také přibližně 1W (0,95V 1A), nechápu, jak by se pouzdro při svých rozměrech mohlo jinak uchladit, než odvodem tepla skrz vývody, maximální povolená teplota přechodu je 75°C pro 1A

Též si myslím, že vývody se hlavně podílí na odvodu tepla.

Bezne sa stretavam s tymito diodami. Nikdy som neriesil problem s chladenim. Myslim, ze ani dioda sama s tym nebude mat problem, pokial bude spravne zakomponovana do nejakeho obvodu, t.j. bude to v sulade s jej VA charakteristikou.

Ono je to možná naopak - je na konstruktérovi, aby zajistil teplotu přechodu 75°C a pak je možné diodu zatížit proudem 1A. Že to je obtížně splnitelné se jaksi neuvádí.
A pak se asi tiše předpokládá, že:
- nepoučený člověk (bude-li mít štěstí)nebude zatěžovat trvalým proudem 1A, ale menším
- poučený konstruktér nebude navrhovat součástku bez dostatečné rezervy (pro proud 1A dá silnější typ )
Všichni vědí, jak se dnes všechno levné spotřební šidí, takže kdo tam pustí 1A, může si za to sám.

Staré diody TESLA KY70x byly v ocelovém pouzdře , měly mnohem větší ochlazovací plochu a byly jen na 1A. Taky jsem přemýšlel, jak může fungovat dnes běžná větší plastová dioda 1N540x na 3A. Tam jde o stejný problém jen o něco výš posunutý. To samé platí o usměrňovacích můstcích v plastu na ještě větší proudy. Musí se prostě zajistit patřičné chlazení, i když se to moc nezdůrazňuje.

EDIT: Teplota přechodu 75°C se mi zdá nějak zbytečně malá na Si diodku.

díky za odpovědi
při 1A je 75° maximum podle SOA

s těmi tvými diodami, by asi tohle nešlo . . .

ok1hga
Toto jsem mnohokrát viděl v PC zdrojích a kroutil jsem nad tím hlavou.

Dokonce jsem ve starších vstupních jednotkách do TV viděl k diodám barevně označeným proužkama na jeden vývod připájené praporky z tenkého plíšku. Neštudoval jsem jestli to byly varikapy nebo PIN-diody spínající obvody pro jednotlivý pásma - ale bylo to jen u některýho výrobce, možná bych to ještě v nějakým šuplíčku našel... Ve starších publikacích se doporučuje usměrňovací diody v plastovým pouzdře osazovat NAD desku PS, ve starších TV mívaly diody KY132/xx dokonce natvarovaný vývody tak, aby šly zastrčit jen cca 1cm nad desku, nebo se jejich vývody nezakracovaly uštípnutím, ale stáčely se těsně u pouzdra do kroužku a až tak se diody osazovaly na desku, případně se mezi diodu a desku vkládaly keramické korálky jako "distanční podložka"...

V konstrukcích mladších než cca 10 let už jsem ale žádné takové konstrukční opatření proti přehřívání diod v plastovém pouzdru neviděl.

ok1hga píše:s těmi tvými diodami, by asi tohle nešlo . . .

Spíš by mě zajímalo, co je to za materiál, ten plech. Není to magnetické(nevím jistě) a není to měď(to vím určitě). Jestlipak to aspoň vede teplo znatelně líp než ocel. V některých slabších AT zdrojích (typ "papírák") tento plech směle používali i pod hlavní výkonové tranzistory(místo hliníku).

EKKAR: Ale je otázka, jestli z hlediska chlazení není lepší kratší přívody, protože má pak dioda blíž k ploše mědi. Dioda se líp chladí ale zase tím trpí ten tišťák. Zhnědlý tišťák je dost častý úkaz pod menšími rychlými diodami v PC zdrojích.


to Davidus: Tak mě napadlo, že není nic jednoduššího, než vystavit doma diodu proudu 1A a sledovat, co to udělá. Večer to zkusím, pokud si vzpomenu. Myslím, že ruku na ní trvale neudržím ale na otisk pouzdra do daktylek to asi taky nebude. Jenže asi nenajdu tebou popisované "vylepšené" jednoampérové diody, které snesou jen 0,5A.

EKKAR píše:ale stáčely se těsně u pouzdra do kroužku a až tak se diody osazovaly na desku

jenže to tenkrát nesouviselo s odvodem tepla . . .
viděl jsem takto "upravené" vývody diod v poměrovém detektoru televizních přijímačů ze sedumdesátých let . . .
byly to skleněné GA205 a ty měli křehké pouzdro, předcházelo se tím vyštípnutí zátavu . . .

U těch germaniových býval v "datašítu" ještě údaj o nejmenší doporučené délce vývodu (což souviselo s teplotní výdrží těchto diod při pájení). Myslím že proto se provádělo to stáčení do závitů.

Taky si myslím , že u germaniových součástek to bylo kvůli zpočátku přísněji dodržovaným doporučením ohledně škodlivosti teploty při pájení.

Zajímavé je, že později v kanálových voličích byly vf tranzistory AF nebo ruské GT pájeny naprosto nakrátko a najednou to nevadilo. Tam by pochopitelně takové kudrlinky způsobily nefunkčnost z hlediska vf signálu.

A to krempování, které mají dvě diody uprostřed se používalo kvůli osazování a dělalo se to u křemíkových diod, odporů i tranzistorů. S teplem to přímo nesouvisí.

Učinil jsem pokus s šuplíkovými vypájenými diodami 1N400x. Vybral jsem ty, které měly viditelně tenčí vývody než ty druhé. Spájel jsem 3 diody do série kapkou cínu, takže mezi středy diod byla vzdálenost asi 17-20mm.

A) Skupina byla z obou stran napájena ještě mnohem tenčím vodičem.
Při proudu 1,00A se nic nedělo, kromě toho, že teplota pouzdra je taková, že zanechá vyhlazený otisk na prstech, pokud je taková dioda stisknuta prsty. Jak velká teplota to je, nevím.

B) Zajímavější jev nastal při zvýšení proudu na 1,20A. Po asi 20-30 sec. se pájený spoj mezi diodami roztavil a obvod se rozpojil. To máme 1,2x násobek proudu a už taje cín. Nedivím se zahnědlému materiálu plošného spoje a krupičkovatému přepálenému cínu(v AT zdrojích), zatímco diody jsou stále funkční.

C) Na kapkové cínové spoje mezi diodami jsem nacvakal po jednom krokodýlku jako chladiče a zvyšoval proud ve snaze konečně přerušit obvod zničením PN přechodu. Při proudu 2,00A proud stále teče, několik minut a diody ne a ne odejít. Krokodýlky jsou horké.

Dál jsem zatím nepokračoval, neměl jsem to srdce, když vydržely takové zacházení. Jsou to hrdinky.

PavelFF píše:Učinil jsem pokus, .... že teplota pouzdra je taková, že zanechá vyhlazený otisk na prstech, pokud je taková dioda stisknuta prsty. Jak velká teplota to je, nevím.

k vám do Brna ještě nedorazila taková vymoženost, které se říká teploměr?
Tady se můžeš proškolit:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplom%C4%9Br

Nějakej chytrej salám, co hulíš?