Neznámá elektronka
Moderátor: Moderátoři
Neznámá elektronka
Prosim vas vedel by niekto co je toto za elektronka?,ma 5 pinov
- Přílohy
-
- P10700071.jpg
- (85.48 KiB) Staženo 238 x
Naposledy upravil(a) kyci dne 27 led 2013, 16:48, celkem upraveno 1 x.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Na obrázku je sovětská svazková tetroda SO-245, vyrobená v březnu 1949, patrně v závodě "Světlana". Konstrukčně spadá do předválečné éry, někde kolem roku 1935. Je vhodná pro koncové nf zesilovače malého výkonu. Byla však používána i v přenosných krátkovlnných vysílačkách v pásmu 3-5,5 MHz, předválečné a válečné éry.
Žhavení 1,8V/0,32A; Ua 160V; Ug2 80V; S 1,8mA/V; Pa 1,3W.
Další parametry a zapojení patice neznám, pokud zjistíte podrobnosti, dejte vědět, docela mě ta stará lampa zajímá.
Žhavení 1,8V/0,32A; Ua 160V; Ug2 80V; S 1,8mA/V; Pa 1,3W.
Další parametry a zapojení patice neznám, pokud zjistíte podrobnosti, dejte vědět, docela mě ta stará lampa zajímá.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Mám tu dvě záhadné elektronky, na pohled vypadají stejně. Je to výrobek Tesla, baňka tvarově jako ECC83 z 60. let, ale jediný potisk na baňce je kód DQ (červen 1960). Vypadá to na nějaké dvojité VHF triody, zapojení patice prvního kusu je:
1 - f
2 - k1
3 - g1
4 - a1
5 - s
6 - a2
7 - g2
8 - k2
9 - f
Druhý kus má g1 spojenou se stíněním (!) a 5. pin nezapojený. Jinak systémy obou elektronek vypadají úplně stejně. Zapojení patice by odpovídalo 6CC42, ale ta nemá propojenou mřížku se stíněním, systém vypadá jinak a navíc jsem ji nikdy v tomto novějším provedení baňky neviděl. Žádnou jinou dvojitou triodu s tímto zapojením patice neznám.
Uf je 6,3 V, při Ua 100 V a Ug1 -1,5 V je Ia 15 mA a S 7 mA/V, tedy typická VHF trioda.
Viděli jste někdy něco takového?
1 - f
2 - k1
3 - g1
4 - a1
5 - s
6 - a2
7 - g2
8 - k2
9 - f
Druhý kus má g1 spojenou se stíněním (!) a 5. pin nezapojený. Jinak systémy obou elektronek vypadají úplně stejně. Zapojení patice by odpovídalo 6CC42, ale ta nemá propojenou mřížku se stíněním, systém vypadá jinak a navíc jsem ji nikdy v tomto novějším provedení baňky neviděl. Žádnou jinou dvojitou triodu s tímto zapojením patice neznám.
Uf je 6,3 V, při Ua 100 V a Ug1 -1,5 V je Ia 15 mA a S 7 mA/V, tedy typická VHF trioda.
Viděli jste někdy něco takového?
Když se podíváš na výšku a provedení anod - která známá elektronka je má stejně vysoké a provedené? Jsou obě konstrukčně úplně stejné?
Není to nijak značený. Dejme tomu, že by g1 spojená se S na nějaké nf či ss použití nějak extra nevadila.
Nemůže to potom být naprosto klasický, třetijakostní neznačený zmetek, jakých se v Rožnově u Sedláčka prodaly desítky tun, všech možných typů?
Sám jsem tam koncem 70.let koupil za 10,-Kčs/ks úplně neznačené, holé elektronky, prodávané ze stovkového kartonu jako EL84.
Až doma se pozorným porovnáním se značenými kusy přišlo na to /a nepřišel jsem na to já/, že jsou to EL82.
Bez perfektní znalosti vnitřního provedení a zvlášť na krámě není šance, jak to zjistit.
S vysokou pravděpodobností to lidem nějak fungovalo. Zvlášť v aparátech, kde Ua není vysoké, většinou do 230-240V na 1. kondíku zdroje. Rozdíl ve výkonu, způsobený velkým odporem výstupáku pro původní EL84, by u úplně obyčejného, menšího rádia nikdo nezaregistroval. Problém by byl jen tam, kde byly původní EL84 využity skoro naplno, třeba v nějakých výkonnějších dvojčinných zesilovačích. A do těch zase třetijakostní lampy nikdo dávat nebude - tedy nikdo rozumný.
Velký odpor výstupáku by paradoxně pomohl srazit napětí na anodě EL82 na snesitelných cca 200V, ale ony podle mého zjištění snesou i mnohem víc. Zapojení patice mají EL82 i EL84 prakticky stejný - vývody základních elektrod jsou na stejných pozicích, liší se jen využití volných kolíků.
Pokud by výrobce obyč rádia nepoužil ty volné kolíky objímky jako pájecí body /což oficiálně výrobci nesměli, ale stejně to dělali/, tak by ty EL82 na místě EL84 v nepřetaženém áčku hrály dlouhá léta.
Není to nijak značený. Dejme tomu, že by g1 spojená se S na nějaké nf či ss použití nějak extra nevadila.
Nemůže to potom být naprosto klasický, třetijakostní neznačený zmetek, jakých se v Rožnově u Sedláčka prodaly desítky tun, všech možných typů?
Sám jsem tam koncem 70.let koupil za 10,-Kčs/ks úplně neznačené, holé elektronky, prodávané ze stovkového kartonu jako EL84.
Až doma se pozorným porovnáním se značenými kusy přišlo na to /a nepřišel jsem na to já/, že jsou to EL82.
Bez perfektní znalosti vnitřního provedení a zvlášť na krámě není šance, jak to zjistit.
S vysokou pravděpodobností to lidem nějak fungovalo. Zvlášť v aparátech, kde Ua není vysoké, většinou do 230-240V na 1. kondíku zdroje. Rozdíl ve výkonu, způsobený velkým odporem výstupáku pro původní EL84, by u úplně obyčejného, menšího rádia nikdo nezaregistroval. Problém by byl jen tam, kde byly původní EL84 využity skoro naplno, třeba v nějakých výkonnějších dvojčinných zesilovačích. A do těch zase třetijakostní lampy nikdo dávat nebude - tedy nikdo rozumný.
Velký odpor výstupáku by paradoxně pomohl srazit napětí na anodě EL82 na snesitelných cca 200V, ale ony podle mého zjištění snesou i mnohem víc. Zapojení patice mají EL82 i EL84 prakticky stejný - vývody základních elektrod jsou na stejných pozicích, liší se jen využití volných kolíků.
Pokud by výrobce obyč rádia nepoužil ty volné kolíky objímky jako pájecí body /což oficiálně výrobci nesměli, ale stejně to dělali/, tak by ty EL82 na místě EL84 v nepřetaženém áčku hrály dlouhá léta.