[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím všechny bastlíře.

Mám takový malý dotaz, nebo spíš problém...

Pár let zpátky jsem si chtěl postavit sluchátkový zesilovač s elektronkami. Původní myšlenka byla, že bude 6N16B (miniaturní dvojitá trioda) jako předzesilovač a ECC83 jako konec. Jelikož to bylo koncipováno jako sluchátkový zesilovač, tak jsem to nehnal do šíleného výkonu. Ke stavbě jsem se dostal až teď a ošklivě jsem narazil. Zvuk moc potichu a když se zesílil zdroj zvuku, tak byl zase výstup zkreslený. Začal jsem tedy laborovat a shánět různá zapojení. Bohužel jsem omezený elektronkami a jelikož jsem student, tak si ani nemůžu dovolit, koupit si takovou elku, kterou bych chtěl.

Mám elektronky 6N16B, ECC83, ECC85, EL84, 6N8S, VT137, 6N6S. Jelikož nemám nic dvakrát, ale mám dvojité triody, snažil jsem se všechny schémata brát jako půl a půl, tedy pro každý kanál jedna polovina elektronky.

Bohužel další zádrhel byl zdroj, trafo, výstupy 20V, 6.3+6.3V. Těch 20V jsem násobičem vyhnal na 160V, což stačilo na 6N16B, protože víc jak 200V nezvládne. No jenže jsem si bláhově myslel, že to bude stačit i na ECC83 s trošku upraveným doporučeným zapojením z datasheetu.

Nakonec jsem se snížil i k řešení s TDA2009a jako koncovým stupněm a elektronkou jako předzesilovačem.

Kdyby tady byl někdo, kdo by mi byl schopný poradit, co se s těmito elektronkami dá dělat, budu mu moc vděčný.
Děkuji mnohokrát za jakýkoliv nápad, připomínku, výtku, prostě cokoliv, bohužel kolem sebe nemám nikoho, s kým bych tuto problematiku mohl konzultovat, tak píšu sem.

Tonda

PS: Jako přílohy přikládám různé návrhy zapojení, co jsem zkoušel. Třeba někde najdete chybu nebo vás něco napadne na úpravu

Já sice nejsem lampovej, ale na první pohled mě zaráží podezřele malé klidové proudy koncových stupňů u všech zapojení.
Tudíž můj názor je zvětšit klidový proud.
Případně dát lampu jako předzesilovač a jako koncový stupeň třeba FET (zkoušel jsem a není to nic tragickýho).

U čisto elektrónkového riešenia sa asi nezaobídeš bez výstupného transformátora kvôli impedančnému prispôsobeniu a pre sluchátka ide ešte o bezpečnosť (galvanické oddelenie).

To s tím povinným výstupním trafem jsem si myslel taky, ale třeba Betaron dělá elkový sluchátkáče s výstupem v katodě a tam žádný vysoký španungy nejsou. Doporučuju kontaktovat někoho, kdo takovýhle věci opravdu umí a rozumí jim - což Duvšan bohužel rozhodně není.

Súhlasím. Ale elektriky na ušiach by som sa bál.

Nad hybridním zesilovačem jsem taky přemýšlel. Jen mě moc neuchvátilo to, že zvuk nebude čistě elektronkovej. Bude tam přece jen ten tranzistor... Ale zase podle všeho je to nejlepší řešení právě u sluchátkových zesilovačů s elektronkama.

S tím trafem je to složitější, aspoň v mém případě. Výstupní trafka se většinou motaly doma, ale chtělo to 2x stejný plechy, 2x primár vinutí, 2x sekundár vinutí. A co jsem četl recenze na prodávaný výstupní trafa, tak to za to nestojí. Takže buď namotat doma a nebo zkusit navrhnout (případně najít) schéma tzv. OTL, což je bez výstupního trafa. A osobně si myslím, že pro sluchátka je OTL nejlepší. Kdybych chtěl postavit dejme tomu 2x10W na bedny, tak o trafách budu uvažovat, ale na sluchátka je to OTLko nejlepší. (si myslím já )

Poslední stupeň zesilovače se dá zapojit jako katodový sledovač, ale ten neobrací fázi, což znamená, že když předchozí předzesilovací část byla zapojená klasicky na anodu, tak se obrátila fáze a zesílila a druhý stupeň by ji zase měl vrátit. Pokud ji nevrátí, tak bude výstup s obrácenou fází a nevím jak vy, ale to se mi nelíbí

A s tou šťávou do sluchátek. Každé ze zapojení měřím, jak na stejnosměrnou složku tak na střídavou. A nebojím se, že do sluchátek půjde nějaký vysoký napětí. Před výstupem budu mít kondík a pokud bude dostatečně stabilní zdroj, který nebude pálit peaky v nějakým kritickým bodě, tak snad ani nic moc nehrozí....


Jestli se v něčem mýlím, opravte mě, vše co tady píšu jsem nějak popochápal z článků, knih a stránek (většinou v angličtině), takže jsem to mohl pochopit jinak.
A díky za odpovědi

Pokud pojedeš bez výstupního trafa , tak jedině výstup z katody , jediný nízkoimpedanční bod u lampy . Výstupní trafa ani nezačínej motat , ztráta času . Takže obdoby prvního zapojení . I tak nepočítej , že se se sluchátky do 32Ω nějak chytneš . Co se bezpečnosti týče , když použiješ bezpečný síťový trafo a hlavně celý řetězec nikde nepřidrátuješ na PE , není ani důvod , tak je celé zařízení jako plovoucí a tak žádný úraz nehrozí . Kdyby jsi se dal do traf a většího výkonu , tak tě mohu starší EL84 podarovat .

Nakonec to budu řešit tímto způsobem:

Našel jsem to hlavně díky tomu, že je to poskládaný právě z ekvivalentů ECC83 a 6N8S. A 250V jsem schopný sesmolit pomocí dvou trafek. Jedno síťové z 230V->6V a pak zpátky nahoru na 230V, když budu počítat i různé příbytky napětí u traf, tak se k těm 250V dostanu. A je to zapojeno právě přes katodu, takže v podstatě to co jste mi doporučili

Ještě upřesním, budu zapojoovat vždy jen jednu triodu, ne obě paralelně, jak je v schématu.

Budu rád, když mi to okomentujete, jestli má smysl do toho jít a stavět to

Jakou impedanci mají ty sluchátka?

60Ω - jsou to KOSS porta pro, ale plánuju do budoucna něco lepšího. Zatím mám toto

BOBOBO píše:Co se bezpečnosti týče , když použiješ bezpečný síťový trafo a hlavně celý řetězec nikde nepřidrátuješ na PE , není ani důvod , tak je celé zařízení jako plovoucí a tak žádný úraz nehrozí .

To je dost odvážné tvrzení i mezi domácími kutily, kde žádná odpovědnost ve smyslu norem a zkušeben nehrozí. Jednou je v zařízení vyšší napětí než bezpečné a v ten moment se nedá nic vyloučit. Ani kdyby nebylo vůbec napájené ze sítě a těch 250 V se vyrábělo ze dvou monočlánků a cpalo do filtračního kondu.
Záleží jen na náhodě, kdy se při poruše, pádu, polití atd. dostane k tělu rozdíl dvou potenciálů. K snížení pravděpodobnosti úrazu by pomohlo nižší napětí, výstupní trafo a spojení všeho co jde na jeden potenciál spojený se zemí.
Triody schopné dodat plnotučný katodový proud při rozumnějším napětí existujou, viz Sinclairovy články, od Drbala bývaly některé svazkové tetrody za pár korun. Stavět podle toho, co mám v šuplíku, není nejlepší metoda. Z hlediska funkce je žádoucí kovové šasí (brum, odstup). Napájet to ze sítě a nechat nespojené s PE je harakiri.
Smysl stavby kvalitního sluchátkáče předpokládá dosáhnout určité parametry a s tím je trochu v rozporu přetěžovaný jednočinný áčko, a ten výstupní odpor 50 Ohm v sérii s 60 Ohm sluchátkama z toho už vůbec dělá frašku. Bude to free cool ale s audiofilskou kvalitou to nebude mít společné vůbec nic, každý smd IO pro sluchátka v CD mechanice bude mít lepší parametry.

Dobrá tedy, je lepší postavit elektronkový předzesilovač podle doporučeného zapojení té konkrétní elektronky a za to postavit koncový stupeň. A nebo podle známých zapojení postavit zesilovač s výstupním trafem? Jak jsem už psal, měl jsem i verzi s TDA2009a jako koncovým stupněm. Jen stejně budu muset nadrbat na tu předzesilovací elektronku nějaký vysoký napětí, takže se ne-bezpečnému napětí nevyhnu.

Možno ťa bude zaujímať:
http://4.bp.blogspot.com/_ZKEQoUFwe3g/S ... neamp2.jpg
Nejaký pokec tu:
http://fullrangedriver.com/forum/viewto ... ?pid=22401

Pozhanaj si PCL82/86, tych polskych je na vedra vsade. Schemu Ti poslem az ich budes mat.

Také bych se přikláněl. Sice to na první pohled nevypadá tak magicky a hájendově (však obyčejná polské PCL86 co se dávala i do TV - co do ní že?), ale alespoň to dává jakýsi smysl a impedančně to není takové harakiri.