[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravíčko, pánové..
Měl bych dotaz, ohledně ochranného pospojování sběrnicového vedení.
U nás v práci je spousta lisů, zapojených na sběrnicové vedení 3x400V (takové to plechové hranaté potrubí se šínami a s nožovýma pojistkama uvnitř bakelitových přípojek, které se při otevření dveří odpojí - označení ani fotku jsem nenašel). Na tyto "sběrničáky" je zapojena i celá nástrojárna, svařovna a.t.d. Včera za mnou byl revizní technik kvůli štemplu na slaboproudý rozvaděč mojí výroby - tento můj rozvaděč revizí prošel, i jeho připojení, ale zjistil, že žádný ze "sběrničáků" , ani lisů nemá ochranné pospojení. Myslím ten tlustý žlutozelený drát.
Za jakých podmínek nemusí být ochranné pospojení?
(jsem slaboproudař s paragrafem 6 a nikdy jsem toto neřešil)

Bych se zeptal toho revizáka, co ti dal štempla. (Pokud je vše v bakelitu) Samotného by mě to také zajímalo

Říká že musí být vždy. Ale ten revizák který revidoval celou tu halu říká že v tomto prostředí být nemusí, i když jsou tam místa, s vysokou vlhkostí i spoustou chemikálií (odmašťovačky). Je tam teď hrozný boro, a já ho mám vyřešit, bohužel.
Kdybych měl normy tak si to najdu.
A bakelitové jsou jen ty přípojky, celé je to z plechu, a zajímavé je, že i zářivkové osvětlení na železných roštech pospojení má -to dělal zas někdo jiný a někdy jindy.

Zaměstnavatel by ti měl potřebné normy zajistit .

Tak ty to máš vyřešit, normy ti provozovatel zařízení nezajistil, revizák neřekl...
Přece v projektu musely být stanovené vnější vlivy a na základě jejich určení musely být předepsáné příslušné stupně ochrany.
Takže napřed zjisti, co je v projektu a zda se od té doby nezměnila technologie tak, že by se vnější vlivy změnily.
A ty normy si nech koupit (nebo zaplatit přístup na server ČNI)

Taky jsem prožíval něco podobné... Projektant naplánoval rozvody, jeho firma rozvody realizovala a problémy nechali... Prostředí určené, pospojování nerealizované a stroje připojené pohyblivým přívodem do zásuvky. Po čtyřech letech přišel revizák - a všechno špatně. Projektant svoje dostal a po čtyřech letech ho to už nezajímá. Konatel škrtal všechny výdaje, ale posezení s firemními návštěvami realizoval v nejdražší restauraci na slovensku. Na večeři s kamarádem platil 170€, a revizáka tlačil aby šel s cenou o 30% níž. Žel taková je praxe.

- každé elektrické zařízení musí mít osobu, která je zodpovědná za jeho stav, bezpečný provoz,... Kdo to je u vás ve firmě?
- rozváděč musí projít jistými zkouškami, jejichž výsledkem ja výrobní štítek, protokol u typové nebo částečně typové zkoušce a kusové zkoušce. Kdo ty zkoušky udělal?
- elektrické zařízení by mělo být udělané podle schválené dokumentace, mělo by projít revizí, provozovatel je povinen mít po celou dobu provozu sźařízení výchozí revize, platnou (opravenou) dokumentaci, zajistit pravidelné revize... Funguje to u vás tak?
- ochranné pospojování řeší ČSN 33 2000-4-41, ed.2 v souladu s ČSN 33 2000-5-54, ed.3. Dnes jsou normy doistupné na serveru UNMZ, za poplatek 1000Kč na rok je možné stahovat a číst všechny normy

Já bych to důsledně pospojoval. Stačí nějaký rozdíl potenciálů, na který někdo zareaguje ucuknutím, ztrátou rovnováhy a dostane se do pracovního prostoru jiného stroje... Těch pár stovek až tisíc za to zvýšení bezpečnosti jistě stojí!

Taká kontrolná otázka , vojín Kefalín , čo myslíte tým stahovať ?

Ten rozvod se jmenuje přípojnicový prachotěsný rozvod PPR
http://www.pprelektro.cz/
sortiment od 250 do 700A,provedení Cu i Al,

Ochranné spojení se dělá nezávisle na tom, jestli napájecí soustava je řešená smyčkově, hvězdicově nebo sběrnicovým vedením, a to tam, kde jsou neživé vodivé části různých spotřebičů (rozuměj - spotřebičů připojených na samostatné vývody) v dosahu.
Zejména tedy tam, kde je nebezpečí úrazu dotykem na neživou část proti zemi zvýšené nepříznivými vnějšími vlivy (vlhko, mokro, agresivní látky, vodivé okolí spojené se zemí), případně hrozí nebezpečí úrazu dvoupólovým dotykem na neživé části různých spotřebičů (ve smyslu toho, co jsem uvedl výše), na nichž se může objevit různý napěťový potenciál.
Podmínky pro to, čím a jak provést a jak uzemnit doplňující pospojení uvádí ČSN 33 2000-4-41.
Ale to vše měl projektant vědět a v projektu uvést. Případně dodatečně doplnit.
Reklamujte vadu projektu.

MATYCH píše:Ten rozvod se jmenuje přípojnicový prachotěsný rozvod PPR
http://www.pprelektro.cz/
sortiment od 250 do 700A,provedení Cu i Al,

Elektrikáři tento rozvod nazývají " šínovod "

Zdravím silnoproudaře!
Opráším toto téma svým dotazem:
kdysi jsem se učil, že na hlavní ochranné pospojení (přípojnici, obvykle někde ve sklepě domu), mají být připojeny přívodní kovová potrubí uložená v zemi, potrubí ústředního topení, ochranná pospojení kovových částí v domě, svod bleskosvodu a nulový vodič el. sítě.
Od té doby však došlo k harmonizaci norem s normami EU, a další změny, které jsem již nesledoval.
A teď si nejsem jist, zda svod bleskosvodu, má být podle nových norem, připojen k tomu hlavnímu ochrannému pospojení v obytném domě.
Jak to správně teď má být?

Ano, hromosvod spojit. Akorát podle evropské normy už neříkáme sběrnici Hlavního Ochranného Pospojování HOP, ale MET

Akorát bych trochu zkorigoval, že spojit ideálně se zemničem hromosvodu (tzn. ne se svodem - čím výš, tím hůř).

To: Puda.

Na prvním místě, je, stáří toho zběrničáku a projektová dokumentace té pevné neboli stavební elektroinstalace. Nedílnou součástí (teda měl by být), protokol o prostředí,(protokol o přiřazení vnějších vlivů).

Obecně ale platí, že čím je horší prostředí, tím by měla být ochrana před nebezpečným dotykovým napětí vyšší.