[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

http://webfyzika.fsv.cvut.cz/PDF/navody ... loha49.pdf

Ahoj, rozumím celému tomu postupu (ikdyž se mi blbě učí nazpaměť) ale nerozumím této části:

Zvolte pracovní bod pro UKe = 3 Va vypočítejte proudový zesilovací činitel

Pracovní bod vím jak se dělá:

Vezmo V/A charakteristiku nelineární součástky, do stejného grafu nakreslím zatěžovací charakteristiku zdroje naprázdno (zkratuju výstupní svorky) - což je rovná úsečka. A kde se mi to protne, spustím kolmice, na levé ose odečtu I, na vodorovné U.

Ale nějak stále nevím, co tam po mě chtěj.

Já myslím že chcou ze změřeného grafu odečíst betu pro Uce=3V a Ib=30uA.
Čím budou odečítací body blíže sobě, tím více to odpovídá teoretické velikosti beta.
Když je v určitém rozmezí závisost Ik na Ib lineární, bude beta1=beta2.

breta1 píše:Já myslím že chcou ze změřeného grafu odečíst betu pro Uce=3V.
Čím budou odečítací body blíže sobě, tím více to odpovídá teoretické velikosti beta.
Když je v určitém rozmezí závisost Ik na Ib lineární, bude beta1=beta2.

Z čeho jsi odvodil ten vzorec?

Tak je definována beta - dIk/dIb

Beta je stejnosměrný zesilovací činitel definovaný poměrem stejnosměrného kolektorového proudu k proudu báze v zapojení se společným emitorem a platí pro jeden pracovní bod, v tomto případě daný napětím Uce a jedním ze zmíněných proudů.

ΔIc/ΔIb, jinak též poměr velikosti střídavé složky kolektorového proudu k velikosti střídavé složky proudu báze, se označuje jako parametr h₂₁e a udává střídavý zesilovací činitel pro malé signály, opět platný pro konkrétní pracovní bod tranzistoru a navíc pro konkrétní rozsah kmitočtů či konkrétní kmitočet.

Ono se to označení β používá pro stejnosměrné zesílení i pro zesílení malých signálů kolem pracovního bodu.

Asi jsou v tom zmatky, ale nás učili, že statický proudový zesilovací činitel je alfa (někdy též značený písmenem B), a dynamický (okolo pracovního bodu) beta
(pro nekonečně malé změny=h21e)

viz též
http://www.umel.feec.vutbr.cz/~bousek/e ... index.html

Máš pravdu. V určitém rozsahu pracovních bodů, který má z nějakého důvodu smysl využívat, a pro dostatečně nízké kmitočty, se hodnoty h₂₁e a β navzájem nijak významně nemusí lišit.
A vzhledem k rozptylu parametrů tranzistorů téhož typu (i z jedné výrobní šarže) se v praxi stejně přednostně navrhuje zapojení tak, aby nebylo třeba tranzistory před montáží vybírat "na betu", nanejvýš na její výrobcem zaručovaný rozsah, přitom aby výsledné parametry celého zapojení měly v tomto rozsahu parametrů tranzistoru jen nepodstatné tolerance.

α je proudový zesilovací činitel se společnou bází, β se společným emitorem.
Jestli je to ss nebo pro malé signály se rozlišuje u h parametru velikostí písmen, h21E (hFE) pro ss a h21e (hfe) pro malé signály.

Hill píše:Beta je stejnosměrný ...

*A AC zesílení u tranzistorů neexistuje? Něco mi říká že tran. nepracuje se střídavinou, ale překvapilo mě, kolik je v elektronice nějakých *ale*.

*Pro zapojení se společnou BASE nebo COLLECTOR to neplatí?

*Napětí Uce je polovina napájecího napětí, pokud mě paměť neklame, že? Takže pro pracovní bod si mohu vybrat Ib či Ik, jo? Dají oba proudy stejnou hodnotu PB?


Já si to vždy rád takle sumarizuju.

Ono je to ještě trochu jinak, ono se označování parametrů také nějak vyvíjelo a, dokud nedošlo k normalizaci, byly ve značení i značné odchylky:
αE je stejnosměrný zesilovací činitel nakrátko při konstantním napětí mezi kolektorem a bází v zapojení se společným emitorem. Označuje se též B nebo β.
Diferenciální zesílení pro malé signály se označuje s malým indexem, tedy αe.

Čermák, Jindřich: Kurs polovodičové techniky, SNTL Praha 1976, strany 97-99.

Hill píše:Ono je to trochu jinak:
αE je stejnosměrný zesilovací činitel nakrátko při konstantním napětí mezi kolektorem a bází v zapojení se společným emitorem. Označuje se též B nebo β.
Diferenciální zesílení pro malé signály se označuje s malým indexem, tedy αe.

Čermák, Jindřich: Kurs polovodičové techniky, SNTL Praha 1976, strany 97-99.

Zhodnoť prosím ty moje věty... já to potřebuju nějak shrnout.

Vždyť to máš celé v zadání úlohy. Propojíš součástky podle schématu a můžeš začít: napřed změříš závislost kolektorového proudu na napětí UCE v rozsahu 0 až 5V pro proud báze 45uA, pak totéž zopakuješ pro proud báze 30uA a nakonec pro 15uA.
Vyjdou ti tři řady hodnot kolektorového proudu a ty zaneseš do grafu.
Pak odpojíš napájení báze, na kolektoru necháš těch 5V a přečteš zbytkový proud kolektoru.
Pak si v tabulce najdi napájecí napětí 3V a proud kolektoru, co tam při tomto napětí tekl, poděl proudem báze. A vyjde ti β. Vlastně to můžeš udělat pro každý proud báze, který v tabulkách máš.

Na tieto účely je práve vhodný merák BM529, kde sa dajú tieto parametre šikovne zmerať.

Hill píše:Vždyť to máš...

Nemá smysl na mě takle chrlit věci, ztratím se v tom. Nejdřív mi potvrd, zda ty moje úvahy jsou správné, a pak budu pracovat na pochopení dalších věcí.