[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, chtěl sem si nastudovat něco o zenerově jevu, a zde odprezentuji, jak jsem ho pochopil.

Zenerův jev je událost, kdy z valeční vrstvy (což je nejposlednější elektronová vrvta atomu, elektrony zde uložené se nemohou podílet na elektrické vodivosti materiálu) se vlivem silného magnetického pole dostanou do pásu elektrické vodivosti, kde se už na vodivosti zvolené látky mohou podílet. [nevím a,el zda tento pás je poslední, nejsvrchnější]

Ale jak vlastně Zenerova dioda emituje to silné magnetické pole, co toto umožnuje? Zkoušel sem číst na Wikipedii jak o Zenerce tak o jejím autorovi, a nebylo to uvedeno.

Nikdy jsem u zenerky nehledal magnetické pole.
Vzdycky jsem to bral jako oblast nedestruktivního průrazu v závěrném směru

Jistě, ale rád bych to uměl popsat, ne tam, u zkoušení, říct tři věty.

Magnetické/elektrické, hodinky/holinky, obojí se natahuje.

Patrně si pleteš magnetické pole s elektrostatickým.

Pak se člověk diví, proč jsou ženy/techničky vzácné.

"Patrně si pleteš magnetické pole s elektrostatickým."

Zdrojem je článek přeložený přes google, je to tudíž možné. Tak mě oprav.

Fredy00 píše:Pak se člověk diví, proč jsou ženy/techničky vzácné.

Vidíš, měl by ses na elektroniku vybodnout a dát se radši na gender studies, tam bys udělal díru do světa.

Takže, v případě Zenerova jevu se jedná o nedestruktivní průraz tenkého zpravidla více dotovaného PN přechodu v závěrném směru. Vzhledem k tomu, že PN přechod je tenký, tak už při poměrně malém přiloženém napětí působí v přechodu poměrně velká elektrostatická síla. Při intenzitě el. pole řádově 10^7 V/m dochází k vytržení valenčních elektronů z vazeb a průtoku proudu.... U širších PN přechodů současně tyto elektrony získají díky poli poměrně značnou kinetickou energii čímž jsou urychleny a během své cesty nárazem u volňují další elektrony, ale to už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při větším napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?

"Vidíš, měl by ses na elektroniku vybodnout a dát se radši na gender studies, tam bys udělal díru do světa." Tak proč sem chodíš, když nemáš zájem pomáhat...

Eleman píše:už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při větším napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?

Jaká je to přibližně hodnota?

Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?

"Vidíš, měl by ses na elektroniku vybodnout a dát se radši na gender studies, tam bys udělal díru do světa." Tak proč sem chodíš, když nemáš zájem pomáhat...

Eleman píše:už je lavinový jev.
Zenerův jev se uplatňuje zhruba do napětí 6V v závěrném směru a při *větším* napětí je plynule vystřídán jevem lavinovým.
Stačí?

Jaká je to přibližně hodnota?

Dále, čím je ustanoveno, že tento průraz, narozdíl od klasické usměrnovací diody, je nedestruktivní?

Budeš se divit Ferdo, ale chodím sem pomáhat lidem, u kterých je alespoň jiskřička naděje, že to někdy k něčemu bude. U lidí, kteří, když dostanou odpověď "do 6V je to tak a nad je to onak", se zeptají "nad kolik přibližně je to onak?", je nějaké pomoc házení perel sviním.

Hele, tohleto je popsaný v každý slušný učebnici elektroniky. Co kdyby ses dal trošku na samostudium.
Nejdřív to chceš ve třech větách a pak bys chtěl celou přednášku.
To hraniční napětí kdy přechází Zenerův jev v lavinový je právě ikolem těch 6V.
A to že je průraz nedestruktivní je dáno tím, že teplota PN přechdu je relativně nízká, takže v PN přechodu nedojde k nevratným změnám vlastností (tepelnému průrazu). No a to je dáno malým výkonem díky malému závěrnému napětí. Narozdíl od klasické diody kdy závěrné (průrazné) napětí je poměrně veliké a oblast nedestruktivního (lavinového) průrazu je velmi malá a tak to končí zpravidla průrazem tepelným.
Ovšem tepelná ionizace a tepelný průraz je už zase na další kapitolu.
Studuj chlapče, studuj.... Zdá se že toho máš před sebou ještě hodně a nebude to lehký.
Však se podívej na můj citát pod čarou.

Andrejko, rejpat jako ty umí každej, snažit se, aspoň jako já, je už složitější.

Jinak, děkuji za výklad, takže si mám nastudovat lavinový jev, to je ten klíčový rozdíl mezi obyčejnou a zenerovou diodou, jo? Na tom anglickém článku byla též zmíňka o tom, že lavinová a zenerova dioda jsou odlišné, ale často do sebe splývající věci.

Jaký je stěžejní rozdíl mezi lavinovou a zenerkou?

Promiň, já už nemám sil... najdi si to. Literatury je spousty a i na netu najdeš dobrý články.