Stránka 1 z 1
Cívky v MP
Napsal: 29 bře 2013, 12:46
od Fredy00
Ahoj, napětová je z hodně závitů tenkého drátu, proudová z málo závitů tlustého, že ano?
Ale jaké jsou pro to důvody? Mě jen napadá že proudová by se velkými proudy spálila, kdyby byla tenká.
Pak tu máme nějaký "počátek cívky". Zdůraznuji, že to jsme se neučili, na schíématu se to vyznačí tečkou, ale jak to u Wattmetru poznám v praxi? A k čemu je t vůbec dobré, jak se m§že u cívky nadefinovat nějaký začátek, když je na obou koncích (podle mě) stejná?
U elektrodynamické je pevná proudové a pohyblivá je napěťová. Ale jak je možné při nějakém speciálním zapojení (paraleně) na obou měřit proud?
Napsal: 29 bře 2013, 12:58
od BOBOBO
Tady si zase nastuduješ vznik a směr magnetického pole v cívce a vzájemné působení magpolí . No a u starých cívkových Wmetrů protéká těmi proudovými cívkami celý proud spotřebiče , proto je i na každém jasný údaj max proudu Wmetrem .
Něco počteš zde
http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elm&id=11
No a pro ještě trochu zamotání , to jak je WM zapojen ve stati se používá pro malé příkony , jinak se napěťovka zapojí až za proudovku .
Napsal: 29 bře 2013, 13:58
od piitr
Na proudové cívce musí být malé napětí a teče jí velký proud, takže musí mít malou impedanci. Proto má málo závitů.
Na napěťové cívce je velké napětí a proud má být malý, takže musí mít velkou impedanci. Proto má hodně závitů.
Tloušťka drátu odpovídá proudu cívkou.
Začátek a konec cívky jsou stejné. Pokud mám jen jednu cívku a nic jiného, je to jedno, kterým směrem ten proud poteče.
Pokud ale mám cívek více, bývá potřeba, aby ty směry proudů byly např. stejné. Pak je dobré jeden konec označit jako začátek a zaručit, aby všechny cívky byly od začátku do konce vinuty stejným směrem.
Když ale u všech cívek vyměníš začátek a konec, mělo by to být jedno.
Napsal: 29 bře 2013, 14:45
od Fredy00
jinak se napěťovka zapojí až za proudovku .
Není to spíš obráceně? Já si vždy pamatoval, že pro velké napětí je nejdřív voltmetr.
Napsal: 02 dub 2013, 05:54
od BOBOBO
to jak je WM zapojen ve stati se používá pro MALÉ příkony v rozsahu wattmetru , jinak se napěťovka zapojí až za proudovku .
Napsal: 02 dub 2013, 19:31
od Fredy00
Nespojil jsem dvě věci? Já si myslím že sem spojil případ, kdy se najednou měří Vmetrem a Ametrem, ale to už nevím, kde to bylo (o měření odporu nešlo) a měření Wattů dohromady.
Napsal: 03 dub 2013, 06:56
od BOBOBO
Fredy00 píše:U elektrodynamické je pevná proudové a pohyblivá je napěťová. Ale jak je možné při nějakém speciálním zapojení (paraleně) na obou měřit proud?
No protože tuto soustavu znám běžně pouze z Wmetru , tak jsem odpověděl tímto směrem . Třeba je tato soustava uvedena jako typ MP , ale v praxi se využije právě u toho Wmetru . Při použití V a Ametru zjistíš tzv. zdánlivý příkon ve VA či kVA . Jen v některých případech se to kryje se spotřebou ve W .
Napsal: 21 dub 2013, 12:47
od EKKAR