[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
dnes jsem si k akváriu pořídil proudový chránič. Je konstruován do zásuvky, jako průchozí. Pokud rozumím dobře principu proudového chrániče, tak by měl správně reagovat vypnutím pouze v případě, že se jistým způsobem fáze dostane na zem (ať už na kolík, či přes tělo apod.). Jestliže však spojím fázi a nulák, nestane se nic a reaguje až jistič, který nicméně reaguje daleko pomaleji. Problém je ten, že mi nezáleží jen na zdraví mém, ale i na zdraví a životech živočichů akvária. V případě, že filtr s čerpadlem (L a N přívod, 220V, umístění pod hladinou) z důvodu nějaké poruchy vyzkratuje, proud půjde uzavřeným okruhem L - N a sepne jistič. Obsah akvária se tedy na poměrně dlouhou dobu ocitne pod proudem a ryby jsou pasé. Dala by se situace vyřešit zavedením zemnění uskutečněného izolovaným přívodem s částí holého vodiče pod hladinou? Zareaguje chránič správně? A je to bezpečné řešení? Díky za odpovědi

Prudovy chranic by mal vypnut ak je rozdiel medzi prudom L a N vyssi ako vypinaci prud chranica, zvycjne 30- 40 mA. A co sa tyka obyvatelov akvaria ak by tam aj rovno padol fazovy vodic im sa nesane nic, jedine Teba zatrasie ked tam strcis prsty.

měl by vypnout mezi 15-30mA.Těch 30mA je maximum kdy by měl vypnout.

to jsem jednou takhle šahal na želvu v akváriu, a vrněla jak kočka, no bodejť když rozsedla elektrické topení které bylo ve vodě

Zdarec. Na spotřebiče v akváriu dáš fázi i nulák přes FI. (stačí Ti jednofázový). Ochranný vodič vede mimo FI. Z principu nemůžeš shodit proudový chránič zkratem fáze a nuly (nepočítám kombinace z klasickým nadproudovým jističem, nebo jinou vestavěnou nadprodovou ochranou).. Vždy reaguje jen na svody mimo okruh..Když použiješ tovární výrobky určené do akvarijních podmínek v souladu z jejich návodem, není třeba se obávat. Většinou jsou v provedení dvojí izolace, I ta topítka. Čerpadla dnes mají zalitá vinutí v epoxidu a rotor se brodí ve vodě stejně, jako u moderních automatických praček.. A kompresorek stejně do akvárka nedáváš..Takže nějaké dodatečné opatření není potřeba..
A pokud si něco bastlíš sám, tak to dělej tak, aby jsi používal malé napětí a nejlépe z transformátoru bezpečnostní konstrukce (klasický "trafoplechový", na obalu značka dvojitá izolace - dva čtverce v sobě). Osvětlení můžeš postavit jak z malonapěťových žárovek, nebo ze zářivek napájených malonapěťovým předřadníkem, nebo LED pásky..

A ještě mi to nedá dodat jednu poznámku: Spoléhat se, že Ti 16A jistič vypne akvarijní vybavení při nějakým "průseru" je dosti zcestné. Doporučoval bych zvolit jištění podle maximálního odběru všech komponent v Tvým akvárku.. Třeba zjistíš, že bude stačit i 1A pojistka (celkový odběr 230W činného výkonu)

Díky moc všem za odpovědi . Zmíněný chránič by měl spínat při rozdílu 30mA. Co se jištění týče, to bych musel opět vyřešit použitím nějakého přípravku jako zmíněný chránič, jelikož si nemohu z provozních důvodů (nájemní byt) dovolit se hrabat v domovním rozvaděči. Nejspíš tedy uzemním vodu a bude..

Vodu bych raději neuzemňoval, ať to ty Vaše rybičky přežijí. Akvaristika, to je snad především chemie vody. Vložením kovu (zemniče) do vody, dojde k ovlivnění kvality vody, budou se do ní dostávat ionty kovu. Navíc, ve vodě máte elektrické spotřebiče (topení), napájené ze sítě. Mezi nimi a vodou tak může docházet ke vzniku kapacitních svodových proudů, které budou sváděny zemničem. I když to budou řádově jednotky, nebo desítky mikroampér a člověku to neublíží, rybičkám, s jejich vždy mokrou kůží a postranní čárou, se to nemusí líbit. Pokud chcete mít záruku vlastní bezpečnosti, zkuste se raději nechat inspirovat příspěvkem Artabana001 a rybičkám do jejich prostředí raději zbytečně nezasahujte.

Rozumím, asi to nebudu tedy zemněním řešit. Děkuji.

Neovlivňování životního prostředí těch rybiček je prudká iluze.
Jakmile je v tom akvárku ponořené čerpadlo napájené 230~, je v okolí toho čerpadla obstojné střídavé elmg. pole. Když akvarista přistoupí k akvárku a strčí do něj ruku (nebo něco kovového drženého v ruce), začnou tou vodou téct docela zajímavé proudy. Celé těleso čerpadla + přívodní šňůra totiž mají nějakou kapacitu proti vodě, takže voda je svým potenciálem někde na půl cestě mezi nulákem a fází.
Kdo nevěří, ať tam běží. Stačí vzít nějakou citlivou LEDku, jednu nožičku uzemnit a druhou ponořit do vody. Svítí
Co tomu říká postranní čára rybiček nevím, ale elektricky neovlivněným prostředím bych to rozhodně nenazýval. Zkoušel jsem takhle ve fontánce poháněné ponořeným čerpadlem zakořenit Scindapsus (kromě čerpadla bylo ve vodě jen proprané kamení) a absolutně bezúspěšně. Kořínek nepustil, uhnil.
Takže zpátky k tématu - kdybych já chtěl udělat rybičkám co nejmíň elektricky a chemicky ovlivněné a bezpečné prostředí, tak bych to udělal tak, že bych čerpadlo vyhodil ven a napojil hadičkami, připojenými k čerpadlu nerezovými nátrubky. A ty bych uzemnil. Čerpadlo bych použil radši takové, které nemusí být ponořené ve vodě. (Přesně z takových komponent mám postavené vodní chlazení v PC).

Jak to ty vlaštovky vlastně dělají, že si přiletí, sednou si na drát elektrického vedení a po chvilce znovu odletí prohánět mouchy a komáry? Co kdyby třeba nějaká vlaštovka měla rýmu a sedla si omylem na drát, kolem kterého je ve vzduchu právě to „obstojné střídavé elmg. pole"?
Chudinka, malinká!
Neměli bychom raději požádat ČEZ, aby kolem těch svých blbých drátů uzemnil vzduch a na každou konzoli s izolátory, nainstaloval proudový chránič? Jedná se přece o bezpečnost těchto tvorečků!
Nebo je to snad jinak? Co myslíte?

Sedají ptáci i na vedení VVN? Z takových 220kV, nebo 400kV by jim už mohly brnět nožičky a ze zobáků sršet korona....

Maximálně co jsem je viděl sedět, tak na 22kV. To ještě dají.

Otkundes píše:Jak to ty vlaštovky vlastně dělají, že si přiletí, sednou si na drát...Nebo je to snad jinak? Co myslíte?

Sice se takové přirovnání nabízí, ale moc nesedí.
Ptáci na drátech sedí chvíli, ne celý svůj život.
Ptáci nemají mimořádně citlivou postranní čáru. Nějaký kapacitní proud jim vstupuje do nohou, rozptýlí se po tělíčku a k hlavě se dostane jen nepatrný zlomek - na rozdíl od rybiček, kterým může protékat celým tělem.
Ptáci jsou zvyklí pohybovat se v prostředí s intenzivním elektrickým polem (ovzduší před bouřkou). Za ty stamiliony let si zvykli, a možná že jim ta mírná elektromasáž dokonce vyhovuje.

A hlavně jsem napsal "kdybych já chtěl udělat rybičkám co nejmíň...". Jestli to rybičky potřebují či ocení, to věru nevím. Vím jen, že v takovém elmg ovlivněném prostředí se nelíbilo mé kytičce.

Olchor píše:Sedají ptáci i na vedení VVN?

Nesedají.
Jak píše workhard. Je to popisováno i v odborné literatuře o zamezování koroně na VVN.

A teď jedna hádanka pro "děti": Proč se ptákům nic nestane, když sedávají na elektrickém vedení???
Protože sedí na zemním laně...

Tomasjedno:
Já vím, já vím.. Vždyť o kapacitních svodových proudech při uzemnění vody, o postranní čáře i vždy mokré kůži rybiček, jsem psal ve svém příspěvku, ještě před Vámi.
A že to mé přirovnání s vlaštovkami moc nesedí? Každé přirovnání trpí jistou mírou nepřesnosti, hlavní je zamyslet se nad problémem a pochopit jistou paralelu.
Dík, dobře jsem se pobavil (ale neposmíval!).