Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Zdravim,
chci oddělit zlato od pcb desek a pozlacených konektorů a nakonec z něho udělat nějakou malou cihličku nebo hrudku zlata .Dočetl jsem se ,že na rozpuštění zlata slouží lučavka královská .Také jsem viděl video ,ale bylo celé anglicky a prd jsem tomu rozuměl
Mé dotazy zní :
Rozpustí lučavka královská pouze zlato nebo spolu s ním i desky nebo jiné kovy ?
Když budu mít roztok lučavky nasycený zlatem,jak z toho mám to zlato dostat ?
Kde seženu lučavku ?
Děkuji za každou užitečnou radu a prosím Vás ,nesnažte se mi to vymluvit
Jde jen o pokus
Tak to budeš muset mít docela velkou zásobu těchto desek, když máš takové nápady. To tě možná vyjde levněji to prodávat jako tapetu na zeď, nebo "retristům".
No ono hodně zlata je v čipech. Zlatýma drátkama je propojen čip s vývodama. Ve firmách se desky rozemelou a ty kovy se extrahují chemicky z toho prachu žíravinama a jedama, na který musí být "zbrojní pas" (nějaký ty kyanidy a podobný "tělu přijatelný látky" a nebo rtuť.)
Když se chce člověk neznalý nejzákladnějších zákonitostí v chemii pustit do takové činnosti mělo by být asi základem aspoň nastudování dané problematiky v odborné literatuře. Představa, že si něco přečtu na internetu, na něco se různě vyptám a pak to nějak zkusím je zcela mimo realitu. Chemická separace kovů je samostatná věda a je to dokonce samostatný obor na chemickotechnologických fakultách vysokých škol.
Už jen dotaz kde se sežene lučavka královská hovoří za všechno.
Vždyť přece nejde jen o rozpuštění zlata. Vzniklý roztok je třeba odborně zpracovat a rafinací tuhých podílů oddělit jednotlivé složky. To si v kutilské formě ani s nejvyšším zapojením fantazie neumím představit. Jako odborná firma jsme museli mít dlouhou řadu různých povolení a dost velkou laboratoř s trvalým sledování všeho, co souviselo s galvanickým pokovováním (včetně zlacení kontaktů a zpětného získávání zlata z roztoků).
Nemá Tvůj (pra)strýc náhodou továrnu na katastrofy, či alespoň snahu o výrobu mýdla z bezcenného svinstva ?
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Poslední dobou se nám to tu těmi "zlatokopy" nějak hemží...
Jedno mají společné, čím menší znalosti problému (nebo spíš naivita), tím "smělejší" plány.
Lučavka královská sežere skoro všechno, s tím zlatem i ostatní kovy a těžko to pak separovat. K odzlacení se používají kyanidy s blokátory rozpouštění ostatních kovů. Tedy prudké jedy, se kterými si není radno amatérsky zahrávat. Dej desky do výkupu, je to jednodušší.
Hele, zapojím se do debaty,jde mi jen o zvědavost, nechci to realizovat. jsem laik a proto bych rád věděl to, když nějak hodím (protože to dělám v domácích podmínkách) celou desku do královské vody, tak mi sleze řekl bych vše, co je kovový a nekrytý tým nátěrem, no třeba by to rozežralo i ten nátěr či jiné nezlaté komponenty..? tudíž bych musel nějak odseparovávat tu chemickou směs- na to by stačila elektrolýza?
Pamatuju si, jak se jeden čas dolovalo stříbro z ustalovače.. Elektrolyticky a pomocí nesymetricky střídavého proudu, co se přiváděl na elektrody (dobře to nabíjelo akumulátory, nebo primární baterie). Návod byl snad v nějakým VTM (věda a technika mládeži)..
A pak si pamatuju, jak se ve zlatnictví zkouší pravost zlata - zkoumaným vzorkem se udělá zlatá čárka na nějakým černým kamenu a pak se na to kápne ta královská voda. Ale jak tím poznají ryzost?
Černej šutr = druh čediče, přesně se mu říká PRUBÍŘSKEJ KÁMEN.
"Královská voda" - v tomhle případě HNO3 = kys. dusičná. "Škrtanec" zkoušeným = PRUBOVANÝM kovem na kameni se potře kyselinou, pokud to není zlato, rozpustí se a zmizí, pokud je ve slitině aspoň určitá část obsahu Au, tak změní na tom šutru barvu - a ke zjištění ryzosti = poměru obsahu Au ke zbytku dalších kovů ve slitině slouží sada tzv. PRUBÍŘSKÝCH JEHEL, což jsou takový silnější plíšky ve tvaru úzkýho lístku s přesně odstupňovaným % obsahem Au, kterýma se škrtne o ten samej šutr vedle toho črtance původním testovaným předmětem. Otěry se samozřejmě taky máznou HNO3 a porovnává se výsledná barva - ze shody barvy s otěrem zkušebního plátku se usuzuje na skutečnou ryzost testovanýho předmětu.
Jinak ryzost Au se počítá buď v tisícinách, nebo v karátech. Úplně čistý = ryzí Au má 24 karátů neboli ryzost 999 tisícin. Obecně klenotnicky používaný ryzosti 8 karátů mají TEORETICKEJ obsah 333 tisícin, 12 karátů je 500 tisícin, 14 karátů je 583 tisícin a 18 karátů je 750 tisícin. Klenotníci ty čísílka obvykle zaokrouhlujou na nějakou "kulatější" hodnotu.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Nojo, doba se změnila... Když si vzpomenu jakejma jedama jsme u kámoše chemika v roce 1982 v Berouně na balkóně paneláku amalgámovali a stříbřili trubkový rezonátory na "Rourofón" pro příjem rakouskýho VKV. To by dnes bylo zcela jistě na zásah protichemický jednotky a prů... do konce života.
Jirka
Co kdybych to teda doloval elektrolyticky jak zmínil weed_smoker .
Takže jen tedy smíchám lučavku s vodou a v jakém poměru ?
Zní to jednoduše ,kde je háček ?
To by dnes bylo zcela jistě na zásah protichemický jednotky a prů... do konce života.