[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj jen tak čistě teoreticky proč se u televizoru mánes dávala před obrazovku ta skleněná tabulka. Byla to nějaká moda nebo co?

Obrazovka v Mánesu není antiimplozní. To sklo se tam dávalo z bezpečnostních důvodů. Nvím přesně jak to je u Mánesa, ale některá skla byla pouze tvrzená a některá byla dvouvrstvá lepená, podobně jako čelní sklo u auta.
Možná se z toho současně udělala i móda, ale to bylo podružné. Ono to možná budí dojem větší obrazovky než ve skutečnosti je.

Aha to že ta obrazovka není antiimplozní znamená že mohla kdykoliv vybuchnout?

Ne kdykoliv, ale během prvních pár měsíců po výrobě, když v ní bylo nějaké pnutí, sem tam některá křápla. Která vydržela déle, už obvykle nemá důvod k implozi.

Ta tabulka je z bezpečnostního skla a dokázala po implozi zastavit letící střepy a předejít tak vážným zranění - takový hladce ustřižený ušní boltec se v tomto případě počítal mezi zranění lehká...
On ten střep měl klidně i přes čtvrt kila.

Asi tak. Sama asi "nevybuchne", ale při nějakém podnětu to nebezpečí hrozí. A hlavně ostré střepy by bez toho skla lítaly po okolí.

Ochranné sklo. Mánes, Aleš a další až po Lotos, Mimosa. Pro výměnu obrazovky byl vydán podrobný postup včetně předepsaných ochranných pomůcek, jako obličejový štít, tlusté dlouhé gumové rukavice a silná zástěra. Zajímavé je, že při opravách nic takového požadováno nebylo. Nepamatuji, že by někdy obrazovka implodovala.

zeptám se asi blbì, ale vždycky jsem mìl za to, že pøi implozi obrazovky moc ty støepy po okolí lítat nebudou, když je to opak exploze

Zkoušel si někdy rozbít žárovku? Střepy také nezůstaly na jedné hromádce. V podstatě se jedná o zákon akce a reakce v kombinaci se zákonem setrvačnosti. Fyzik by to asi vysvětlil lépe.

Funguje to jako exploze - ty střepy sice letí nejdřív "dovnitř", jenže jak nemají všecky ideálně stejnej odpor na začátku pohybu směrem dovnitř, neletí ani přesně stejně rychle, ani přesně směrem doprostředka - takže se tam nesetkají na jedný valný hromádce, kde by se jejich hybnost vyrušila, ale docela normálně se minou, někdy si i vzájmeně "škrtnou" a pak se rozletí na druhý straně "epicentra" do okolí. Takže dopředu na případnýho diváka neletí krycí plocha stínítka, ale střepy ze zadní strany báně a kusy hrdla. Viděl jsem to jednou ve střepáku, kde jsme rozbili nefunkční obrazárnu z Mánesa (přerušený žhavení po předchozím zásahu ochotníka "přižhavit katodu") - sklo lítalo cca 25m daleko... A ty kusy jsme našli jak píšu - "čelní" sklo bylo mrštěný dozadu směrem za hrdlo, zatímco baňka s akvadakem letěla "na diváka"...

sr71 píše:zeptám se asi blbě, ale vždycky jsem měl za to, že při implozi obrazovky moc ty střepy po okolí lítat nebudou, když je to opak exploze

Když hodíš kamenem do obrazovky, přední strana "křápne" a vlítne dovnitř, protože je tam podtlak. Už si nepamatuju, jaká síla působí na předek, ale údajně je stejná, jako by na ni stálo nákladní auto. To přední sklo má samozřejmě největší tloušťku. A letící těžké střepy dodělají dílo zkázy..
A moderní obrazovky jsou lepený ze dvou částí, takže tam nejsou (podle mě) kritické ohyby.. Přední "skororovný" sklo, na kterým je nalepený celý zadek. Lepení je zde ovšem pojem relatívní, protože ty spoje vypadají jako skleněný sváry..

Jo, kónus se na stínítko lepí sklem při asi 900°C a pak se nějakou dobu temperuje, aby se odstranilo pnutí, chlazení probíhá dalších několik hodin. To vše už v ochranné atmosféře.
V barevné obrazovce samozřejmě v té době už totiž musí být zavěšená i maska a na stínítku luminoforové proužky.
Protože je nutné zabránit především prolomení stínítka dovnitř, je baňka po celém obvodu stažena ocelovým pásem, který slouží také k upnutí obrazovky do skříně.
Pás má ten význam, že při případné implozi nevletí stínítko dovnitř najednou, protože střepy tvoří páku a musely by napřed natáhnout ten ocelový pás.
Než se jim to povede, dojde k pozvolné ztrátě vakua a střepy stínítka zůstanou zakleslé do sebe, podobně i kónus obvykle zůstane pohromadě, jen popraskaný. A bez vakua není důvod, aby destrukce pokračovala.
Tedy, ne, že by antiimplozní obrazovka byla nezničitelná, ale ani pnutí ve špatně vychlazeném skle, ani případný silný úder do stínítka (neúmyslný, pochopitelně) nezpůsobí nejen výlet střepů směrem k divákům, ale často ani destrukci střev televize.
Jo, a tlak vzduchu na stínítko je podle počasí přibližně 100 kPa, tak si spočítej plochu, na kterou tlačí co centimetr čtvereční, to kilo.

U Mánesa je to čelní sklo lepené, podobně jako u ostatních televizorů Tesla s rovným sklem. Až typy, kde tvar ochranného skla kopíroval tvar obrazovky, bylo kalené (temperované). Sovětské televizory z té doby měly ochranné sklo výhradně kalené.
Spíš než mechanické namáhání bylo nebezpečí tepelného pnutí baňky obrazovky, třeba když v televizoru začalo něco hořet.

Za mladých let jsem byl zvědavý, co udělá imploze obrazovky, tak jsem jednu umístil na dvoře a "zpoza rohu" jsem ji pak bombardoval kameny. Poté, co byl zásah správný, se střepy rozlétly po celém dvoře a i když šlo o implozi, tak to byla exploze. Do té doby mi rovněž nedocházelo, jak silné je sklo obrazovky-bylo to určitě kolem 1cm. Tím jsem se ubezpečil, že kdyby taková situace nastala neočekávaně, tak by zranění od takto silných střepů mohlo být velmi vážné. On byl koneckonců obrázek tv po implozi i v kterési knize o opravách.
Čili bezpečnostní skla u starých modelů tv tam nebyla jen pro ozdobu.

Tu knihu mám, je to "rádce televisního opraváře".

Hele, nemusíte chodit daleko do historie. Nedávno se řešil problém samovolně explodujících skleněných stolů a sprchových koutů.. Takový "zakonzervovaný" nežádoucí pnutí uvnitř skla dokáže být časovaná bomba i uvnitř vázy (doma se nám samovolně rozstřelila váza, kterou jsme dostali darem z exkurze do zdejší sklárny, když byla ještě funkční). A kdo zná tu sklářskou taškařici pod názvem "Ruppertovy slzy"?
A to s tou ocelovou obručí - To jsem nevěděl, že na to může mít takový vliv.. Myslel jsem si, že je to jen kvůli montáži..