[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Rád bych si udělal takovej malej zdroj na pokusy. Měl by být napájenej z 12 V. Přemýšlel jsem nad realizací a napadl mě střídač s běžným síťovým trafem 2x6(9) V, třeba na 100 Hz, to by snad nevadilo a trafo by asi sneslo i těch cca 500 V na původním primáru, nyní sekundáru. Regulace by byla dělaná step-down měničem z těch 12-ti V, který bych pouštěl do toho střídače. Zpětná vazba samozřejmě z úplnýho výstupu. Nebo možná lineární stabilizátor s tranzistorama na výstupu. Vzhledem k malýmu výkonu by to ani tak netopilo.
Původně jsem uvažoval nad nějakým PWM regulátorem typu UC3843, ale nemyslím, že by si poradil s tak širokým rozsahem výstupního napětí s jedním trafem?
Klasickej step-up s tlumivkou asi taky ne.
Nějaký nápady jak na to?

Díky za postřehy.

Řešil bych to rovnou jako step up z 12V na požadované napětí s feritovým trafem na vyšších desítkách kHz, 50-500V je 1:10 a to kdejaký TL494 nebo UC3843 zvládne, ten UC má ale vyšší startovací napětí, z 12 V nepojede. Regulace výstupního napětí se udělá ve zpětné vazbě.

Klidně to udělej s tím UCčkem, dělal jsem spínaný zdroj 20 - 160V/1A. Při tvém odběru nebude problém s rozsahem výst. napětí 1:10.
Doplním předchozí příspěvek. UC3843 ti při 12V pojede, vyšší Ucc má UC3842,

Dobře, tak to zkusím s ním. Jen budu muset trochu experimentovat s vhodným trafem. Díky.

Feritovej hrnec a motat do minimálně 2-komorový cívečky. A dobře prokládat, když se to budí blokovacím měničem, tak ty jehlový impulsy dělají mezivrstvovej průraz jako fík...

I když takové trafíčko ze starého lampáče a VN trand jsou tak jednoduché . Dal jsem si do škatulky dvě a jsem na 0-1600V ss . A to mohu pospojit např. +1200-400 , +800-800 atd.

Zatím to vypadá slibně. Rozebral jsem PC zdroj a přemotal trafíčko. Primár 6,5 z, sekundár 120 z. Zatím to budím jen z generátoru, na 50 kHz, střída 25%, to dá na výstupu 330 V/10 mA, zvyšováním střídy samozřejmě leze napětí nahoru. Jen to musím trochu ošetřit, mám to na bastldesce a moc dlouhý dráty, tak mi tam vznikají tlumený kmity.

Tak to zatím testuju. Regulace funguje, ale dost mi to kmitá. Hrál jsem si s kompenzací (C7 R2), ale ani když to překompenzuju, tak kmitání nezmizí. Vím, že na nepájku to není ideální, nečekal jsem nijak super průběhy, ale o něco lepší chování ano. I na nepájku jsem dodržel oddělení silové země. Navíc mám zatím i oddělený napájení koncovýho stupně a řídící části.
Taky se mi nelíbí to galvanický spojení výstupu kvůli zpětné vazbě, jenže v takto širokým rozsahu regulace a relativně malým výstupním proudu by byla klasická TL431 a optočlen dost nevýhodná. Ten řídící IO je v podstatě ekvivalent klasické UC3843, jen od Linearu.
Může být opravdu za vším jen ten styl zkoušení vrabčí hnízdo?
Díky za každej nápad.

No, až to sestavíš na malém kousku plošňáku, tak se to bude chovat zase jinak. Tohle je 50kHz trochu moc rozevláté zapojení.

Mě zaujaly hodnoty R8 a R9. Opravdu s nimi dosáhneš rozsahu 50 až 500V?

A pak si myslím, že C11 je taky součást kompenzace a že zpětnou vazbu "zpomaluje" na špatném místě. Musí tam být? Dokonce možná bych zkusil dát nějaký kondenzátor naopak paralelně k R7. I když R7 je vůči ostatním odporům skoro jako vodič. Nevím.

Bylo by dobré zjistit,co se vlastně při tom kmitání děje .Vezmi osciloskop a na R6 se podívej,jaký je tam průběh - či pily šířkově modulované frekvenčně "kmitacím kmitočtem" ,nebo ti měnič úplně vypadává,tj. pily třeba narůstají až zabere nadproudová ochrana - zde by mohl být problém s přesycováním trafa. Jo ,a taky by to mohla dělat 50 Hz nebo harmoniky do těch drátů k potenciometru - stavíš anténu ? Jinak souhlasím s kolegou,že problém asi bude v integračním článku dělič + C11.Časová konstanta vnáší zpoždění do regulační smyčky a defacto ti
posune okamžik ,kdy má buzení již vypnout, někam dál ,kdy již to regulační smyčku fázově rozhodí. Zkus nejdříve pokrátit ty všechny dráty,hlavně v regulaci,pak zmenšit čas.konstantu děliče a C11 tak na cca 10 µs (dej si tam ale někam nějakou zenerku,aby sis neodpráskl IO).
Na sledování výsledků úprav je asi nejvhodnější kontrolovat průběhy na R6.

Zdravím,mám také dotaz.Co mùže být pøíèinou znièení R6 spoleènì s T1.

Zdravím EB, net(e), pravděpodobnou příčinou může být, že se na vstup 3 (Isense) nedostane signál nesoucí informaci o velikosti proudu tranzistorem T1. R4 je v pořádku - není přerušený nebo špatně přiletovaný? A co C10, není zkratovaný?

Momentálně to jede na 92 kHz. Výstupní dělič je spočítanej dobře, regulace funguje od 50 do 500 V +-. Referenční napětí v chybovým zesilovači je 2,5 V.
C11 zkusím vyhodit, zamýšlel jsem ho jako dodatečnou filtraci.
Nadproudová ochrana do toho nekecá, protože se to chová stejně, i když ji úplně přizemním. Trafo se nepřesycuje, mám to spočítaný myslím na Imax 18 A@200 mT. Měřím to na gate T1, ale ono je to kmitání i slyšet. Není to klasický periodický kmitání, jako třeba u lineárů, spíš něco jako nepravidelnej bordel, osciloskop se v podstatě nedokáže zasynchronizovat, možná ho zkusím synchronizovat přes druhej kanál snímající třeba napětí na časovacím kondu. Dráty jsou dlouhý, vím, že z toho je hodně rušení a může vlézt všude. Zkusím je zkrátit.
Každopádně díky za postřehy, jdu zkoušet a dám vědět.

Tak po odstranění C11 a zkrácení některých vedení je to o něco lepší. Nicméně to asi na nepájku fakt nepůjde. I když jsem zablokoval kde co hromadou keramik i elytů, stejně to chytá rušení i na časovacím kondu a pak to rozhasí celou činnost obvodu.
Při 50-ti voltech jsou na vstupu jen krátký špičky a průběh celkem ujde, jak se zvyšuje střída, tak narůstá rušení na časovacím kondu a celý to jde do háje.
Ono v datasheetu je napsaný, že to nemáme zkoušet stylem vrabčí hnízdo, že to nebude fungovat, ale myslel jsem, že jsou to jen takový ty řeči pro jistotu.

Řeči pro jistotu? Bohužel v tomto případě ne. Rušení to může chytat i na plošňáku, o kterém si myslíš, že je navržený správně. Chce to dodržovat obecné zásady - jako malé plochy smyček, do kterých se může indkovat rušení a tak. Je docela pozoruhodné, že ti to vůbec chodí. Asi že tam nejsou skoro žádné výkony.

Taky nechápu, proč jedeš na 90kHz, když se to není nutné z hlediska přesycení jádra. To nemá žádnou výhodu. Jen rostou potíže - ztráty, rušení.

U těchto věcí ještě taky může být další specialita, že průběh , co vidíš na osciloskopu , tam nemusí být po sundání sondy. Sonda to ovlivňuje. Někdy je to poznat podle zvuku.