[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Z rádia v rozkladu jsem zachránil VKV tuner a koncový zesilovač. Chci tuner i zesík použít na experimenty, potřeboval bych schema nebo alespoň typ rádia.

Přikládám foto předního panelu a VKV tuneru.
Tuner UKV1-S75-6.8RP je laděný dvěma cívkami s posuvným jádrem. Na dvou pinech je koax, dalších 5 potřebuju zjistit.

Děkuji.

To logo poznávám - zn. "Riga", vyráběné v SSSR - asi to bude typ Riga 103.

Pánové, je to ono! Nádherné rádio. Děkuji.

Co je tlačítko VHF ATC?

Schéma

S touto vstupní jednotkou si mnoho radosti neuděláš: to, že má výstup na mezifrekvenčním kmitočtu 6,8MHz, by se dalo obejít pomocí zvukového dílu z některé Teslácké televize: modul Z byl obvykle laděný na 5,5MHz i 6,5MHz, tedy diskriminátor pro 6,5MHz přeladit na 6,8MHz, cívku diskriminátoru 5,5MHz zkratovat a obě cívky propusti na vstupu přeladit na 6,8MHz. A je celkem jedno, jestli jde o modul Z osazený MAA661, A220D nebo A223D.

Horší je to ale s tím laděním jadérky v cívkách: zatímco v jiných přijímačích je někdy přeladění i takové vstupní jednotky možné, tato přeladění dost úspěšně vzdoruje. Víš vůbec, že se ladilo jadérky protahovanými skrz ty koukající kostřičky cívek?
Každopádně tu kdysi proběhla diskuse na toto téma a nevzpomenu si, kdo tomu věnoval hodně času, než se mu to jakžtakž povedlo, ale přes celé pásmo to přeladit nešlo, vždy jeden konec chyběl.

Škoda konce té Rigy, bylo to svého času velmi dobré a hezké rádio s příjemným zvukem (i když zdaleka ne hifi, ale to tomu člověk rád odpustil). Přece jen už začínalo mít historickou hodnotu.

Raději bych se poohlédl po tuneru z jiného rádia, kdybych chtěl opět bastlit VKV přijímač.

Hill píše:S touto vstupní jednotkou si mnoho radosti neuděláš: to, že má výstup na mezifrekvenčním kmitočtu 6,8MHz

Link od předešlého přispěvatele říká, že MF je 465/10700 kHz. Tam byla ještě jedna konverze? V čem by to tuner z jiného rádia usnadnil?

Skutečně jsem myslel na přeladění výstupu tuneru na 6.5MHz a zavedení na vstup Tesla karty z TV.

Ještě jedna konverze? 465kHz bude pro kmitočty využívající AM a 10,7MHz pro FM.

V tom rádiu je skutečně mefka laděná na 6,8MHz. Kdo ho má, ať si to prověří. Podle stránek radiopagajibas.lv, které bohužel už zanikly, i podle popisu rádia základní jednotka pro východní blok má výstup 6,8MHz (je to na krytu vyražené: 6,8P∏.

V pásmu 65,5-74MHz totiž neměl mf kmitočet 10,7MHz opodstatnění, tak si ho výrobci mohli stanovit vcelku libovolně, ale tak, aby maximálně omezili nežádoucí zrcadlový příjem jiných služeb. A tomu zřejmě vyhovoval právě kmitočet 6,8MHz.
To, co ukazují na Radiomuseum.org, je exportní verze pro Německo, ta měla jinou vstupní jednotku (87,5-100MHz) a pro pásmo CCIR pochopitelně byl nejvýhodnější mezifrekvenční kmitočet 10,7MHz.
To ale ta vstupní jednotka, cos tu vystavil na fotce, neumí.

Jinak tam žádná dvojí konverze není: tranzistory mezifrekvenčního zesilovače, aby jich nemuselo být víc, zpracovávají jak mezifrekvenční kmitočet 465kHz, tak kmitočet 6,8MHz (případně 10,7MHz). Kmitočet 465kHz je pak vedený na detektor AM, kmitočet 6,8MHz na poměrový detektor pro FM.
Tranzistory zkrátka musely plnit více funkcí, aby jich nemuselo v přijímači být moc.

Hill píše:VV pásmu 65,5-74MHz totiž neměl mf kmitočet 10,7MHz opodstatnění, tak si ho výrobci mohli stanovit vcelku libovolně, ale tak, aby maximálně omezili nežádoucí zrcadlový příjem jiných služeb. A tomu zřejmě vyhovoval právě kmitočet 6,8MHz

Rád bych si doplnil - čím je diktován hodnota mf právě 10,7MHz pro jiná pásma (CCIR)? Vím že to je to užívaný standard, ale nevím, jak k němu přišli.

Je to daný celkovým přeladěním v pásmu, aby všecky nežádoucí produkty směšování byly včetně zrcadlovýho kmitočtu mimo pásmo mf.

Mezifrekvenční kmitočet se volí obecně co nejvyšší, aby šly zbytky mezifrekvenčního kmitočtu snadno odfiltrovat, aniž by současně došlo k negativnímu ovlivnění demodulovaného signálu, a aby zrcadlové kmitočty byly potlačené co nejvíc už vstupním laděným obvodem.
Jenže v době, kdy se těch několik málo mf kmitočtů ustálilo na nějakých v širší míře užívaných hodnotách, se muselo také koukat na vlastnosti aktivních prvků v zesilovači, jako aby takový kmitočet zvládly dostatečně zesílit. Konstruktéři se museli rozhodnout, jestli přidat další zesilovací stupeň nebo zvolit nižší, ale s rizikem, že se některé stanice budou objevovat na pásmu dvakrát, přičemž z toho někdy můžou rušit stanice jiné. Pak takový přijímač vyžaduje selektivnější obvody na vstupu, ty však zase vyvolávají vyšší nároky na přesnost souběhu ladění vstupních obvodů a oscilátoru na konstantní rozdíl při každém naladěném kmitočtu.

Pro kmitočet 10,7MHz v přijímačích v pásmu CCIR rozhodlo to, že nejširší v Evropě používaný rozsah VKV byl stanoven 87,5-108MHz a ještě se v řadě zemí dlouho využíval jen do 100 nebo 104MHz.
Nejnižší kmitočet oscilátoru je 10,7+87,5=98,2MHz a zrcadlový kmitočet vychází na 108,9MHz, tedy už mimo pásmo VKV.
Podobně na horním konci pásma (108MHz) kmitá oscilátor na 118,7MHz a zrcadlový příjem nastává na kmitočtu 129,4MHz. V této oblasti se vyskytovaly tehdy jen v některých zemích vysílače služeb malého výkonu, které mají malou pravděpodobnost, že budou tak blízko, aby je přijímač mohl zpracovat nějak rušivě. Pokud šlo o naše TV kanály 3,4,5, tak ty se nepoužívaly ani u nás, a to ani v době, kdy se u nás tato oblast pro VKV nevyužívala.
Rozdělení TV kanálů ve zbytku Evropy respektovalo pásmo VKV a z dálky se mu televize vyhýbala.

Těch hodnot kmitočtů může být samozřejmě víc,prostě vybrali jeden z mnoha možných. Na výstupu ze směšovače je spousta kmitočtů,které je potřeba odfiltrovat. Mimo jiné taky přijímaný kmitočet+mf kmitočet(10,7MHz) a přijímaný kmitočet -mf kmitočet a pokud by tenhle součet nebo rozdíl byl příliš blízko naladěné stanici,tak by mohl být znovu přijímán vstupem. Navíc je potřeba,aby šířka mf filtrů(kolem 200kHz) nečinila velké procento z mf kmitočtu kvůli selektivitě mf dílu.
A teď si nejsem úplně jistý,ale není těch 10,7 Mhz posazeno v hluchém pásmu krátkých vln? Myslím tenkrát hluchém.

Tak jsem byl pomalý a míň přesný.

Ani nevím, jak vypadal horní konec (kmitočtově) pásma 31 metrů, tedy tenkrát. Patrně v té oblasti také nejely žádné veřejné ani neveřejné služby.
Takže i to je parametrem pro volbu mezifrekvenčního kmitočtu.
V počátcích superhetové éry se používaly mezifrekvenční kmitočty například 120kHz, v krátkovlnných komunikačních zařízeních s dvojím směšováním byla například první mezifrekvence 766kHz nebo 2,1MHz, druhá pak těch 120kHz nebo 74kHz, a nejspíš jich bylo ještě mnoho jiných, o kterých ani nevím. Každý konstruktér si vlastně mohl zvolit pro danou oblast světa svůj vlastní vyhovující mezifrekvenční kmitočet.

Kéž by si tu frekvenci 10,7MHz dokázali uvědomit ti, co přidělují frekvence...
V jistou dobu jsem měl problém, když na jednom rádiu bylo naladěno Rádio Impuls na 94MHz, nedalo se na druhém rádiu přijímat Rádio Blaník západ na 104,7MHz...
Raději se neptejte, jak jsem to vyřešil...

Přeladil jsi mezifrekvenci?

Ještě sezeptám, zdali ten tuner OIRT z radia (obr níže) je možné použít s úpravou jako konvertor LV nebo KV kamkoliv nad 50MHz. Mam SDR, které jde od 50MHz do mnoha set.
Předpokládám, že bude třeba překlenout C1 vstupního LC (a odpojit C2) a LC na výstupu (odpojit L6, je na stejné kostře s L7).