[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Starý Ge tranzistor kouknu do katalogu nic, Jirkův wébs ho taky nezná, AR jakbysmet. Nevíte někdo kdy se vyráběl a kam byl osazován? Tenkrát se nevyrábělo jen tak " pro všeobecné použití".

Pouzdro T1 vývody v řadě (KATALOG TESLA). nahoře bílá tečka asi ručně tříděno snad " β "

...

Na živo tranzist. GS.... jsem viděl jen ve vojenskė technice. Jako spínací se asi ve spotřebce ani nepoužival.

Taky bejvaly v zesilovačích pro fotohlavy na děrnej štítek/pásku.Byla to hnědá deska asi 180x100 s URS konektorem v plechovym rámu,označení FS1501 nebo 2.Možná byly i v modulech "regimat" od ZPA (světlemodrý plastový krabičky asi 1cm tlustý s 10-ti pájecíma očkama,značení kódem A...Z+ 00-99,např.T21,Z10,P22 atd. v krabičkách deska v silikonu).

Ja som také géeská videl na doskách v dákej bulharskej mašine, niekoľko by som ich ešte našiel aj u mňa. V predajniach maloobchodu sa nevyskytovali.

Zrovna se přehrabuju v ge tranzistorech a narazil jsem na tyhle tranzistory, je jich docela dost. Kdyby někdo pár kousků potřeboval, můžu přenechat.

Taky jich pár desítek mám - ale jsou to GS507.

Ekkare: ty GS507 jsou na vyšší frekvenci, takže by měly být v tomhle lepší

No, já nevím, ale GSka jsou spínací tranzistory v germaniové verzi. GS501 až GS504 jsou čisté spínače, GS506 až GS508 jdou sice výš, ale mají nižší napětí. Navíc GS506 až 508 byly navíc určeny jako vf zesilovače.
Katalog:
GS 506 fT 10-14 MHz
GS 507 fT 10-18 MHz
GS 508 fT nad 15MHz
Jinak stejnosměrné zesílení slušné, h21e při jednom mA od 40 do 300.

Pro nf účely jsem je nepoužíval, byť jsou npn, snad dosti šuměly, už si moc nevzpomínám. Na vstupech zesilovačů se mi nejvíc osvědčily OC170.
PS: v polovině sedmdesátých let GS501 až 504 na rozdíl od GS506 až 508 patřily k zastaralým a nebyly doporučovány k použití.

Co jsem dohledal, tak mají i poměrně malej Ic - jen 50mA max. Takže by se hodily opravdu jen do něčeho maličkýho, asi by se dost zlobily i v blbým měniči pro bílou LED napájeným z 1 článku a v podobnejch aplikacích...

GS507 jsem na konci sedmdesátých let vybagroval stovky kusů z desek ze sálového počítače od nás z fabriky . . .
. . . používal jsem je do reflexního přijímače na KV a fungoval dobře.
tehdy jsem to zkusil a fungovalo to . . . parametry jsem neřešil . . .
. . . těchto tranzistorů byl tehdy dostatek.

Nejčastěji se vyskytovaly v bazarech a za velice příznivou cenu, okolo koruny kus. Z deseti koupených GS507 bylo možný vybrat nejmíň pět, který s přehledem a na jakékoli pozici zastoupily 101-107NU70 a 154-156NU70. Zbytek, s větším Icbo či malou betou byl v pohodě použitelný jinde. Kmitaly a spínaly i kusy s betou 10.
Problém byl asi v tom, že je skoro nikdo neznal, v běžných "návodech" se nevyskytovaly a někde potřebovaly i mírně odlišné nastavení prac. bodu.
Tohle úspěšně vyřešil náš vedoucí radiokroužku, fyzikář, bastlíř. Koupil jich větší množství, aplikačně je v různých zapojeních vyzkoušel a pak nám potřebné změny napsal na tabuli, pokud vůbec byly potřeba.
GS507 naprosto s přehledem zastupovaly drahé a nedostatkové 156NU70 na všech vf pozicích. Vybrané kusy /vždy tak jeden ze čtyř/ zastoupily i nesehnatelné a drahé 106NU70 na prvních stupních citlivých nf zesilovačů.
Podle mě byly GS506-GS507 normální slitinový vf tranzistory, jako byly třeba 156NU70, jenom cíleně vybíraný na Ft.
GS502-504 jsou jiný druh, to jsou výkonovější typy, co s nima šly honit i 300mA žárovky v blikačích.
Pokud se pamatuju, tak běžně přes pult se neprodávaly, ani nenabízely. Byly jen v těch bazarech /zato levně/ a fakt si nepamatuju, že by je sama Tesla nějak systematicky nabízela..
Ony by přes pult byly asi i dost drahý. Z praxe už dnes víme, že se používaly skoro výhradně jen v "průmyslových" zařízeních. Stejně tak, jako jejich východoněmecký obdoby GS120-GS125.
Tomu panu učiteli, se kterým se dodnes potkáváme, jsem za mnohé vděčný. Krom odborné stránky i za to, že pro deset netrpělivých kluků dělal všechno v podstatě zdarma, převážně ve svém volném čase.
Pochybuju, že by mu někdo tehdy proplácel všecko to ježdění po bazarech, šmejdění po výprodejích, jeho následné měření a zkoušení. Aby nám všem mohl pak 2x týdně říct, co je kde lacino k mání a je to dobrý, co je potřeba upravit a tak.
S velkým časovým odstupem jsem pak zjistil, že jako síťový trafo v mém dlouholetém, "laboratorním" zdroji léta sloužil výstupák vertikálu z Lotosu...Koupený tehdy za několik málo korun, co utáhla i kasička malého smrada.
Myslím, že takoví lidi už dneska ani nejsou.

Našli by se. Jenže v momentě, kdy na plnou hubu řeknou, že to chtějí dělat zadara jen proto, že to chtějí pro děcka, na fleku na ně vylítne nějaká držkatá bába á la Bárnezm.rdovernet a obviní je z pedofilie, nebo po nich nějakej závistivec, kterýmu zabírají nějakým takovým kroužkem místnost komerčně daleko líp zužitkovatelnou, anonymně pošle slídit finančák/živnosťák s kontrolama, jak to vlastně s tou neziskovostí je - ještě může přijít hygiena a ptát se, jestli v takovým kroužkovým kutlochu mají dětičky k dispozici záchod a umývárnu s teplou vodou - A BĚDA JAK NE .... Za komárů na tohle fakt bylo líp, Svazarm a komančové obecně to i docela podporovali, protože se to dalo schovat i využít pro "brannou" činnost a jak se k kněčemu začala motat armáda, tak na to nikdo nešahal a kluci v takovejch kroužkách měli klid. Trošku horší to měli v hi-fi-klubech, kam chodili komančové kontrolovat, jestli se tam místo poslechu hudby neposlouchá protistátní rozhlas á la Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa (jako že se to tam zhusta dělo - a nikdo to za živýho Boha nepřiznal), ale obecně rádiokluby a elektrokroužky to měly za komárů dobrý - když nebudu řešit 1000x horší dostupnost dneska běžnejch zahraničních součástek, tak ale obecný podmínky pro činnost nastavovaný ze strany společnosti měly minimálně 1000x jednodušší.

Vidím to u místního DM. Mají v "nabídce" milión míň či víc idiotických kroužků, do kterých chodí doslova jednotlivci. Zpravidla jsou to mírně introvertní děcka, na která navíc rodiče nemají čas. Ale ani jeden z těch pochybných kroužků není technického směru, nedejbože příbuzný elektronice, protože by to stálo peníze.
A pravdu máš v tom, že pokud by se našel někdo, ochotný to financovat a vést, je podezřelý. Protože dneska přece nikdo nedělá nic zadarmo a jenom pro zábavu.
Je možné, že dnešní znuděná děcka by spartánské a poněkud dobrodružné podmínky činnosti takového klubu i uvítala. Pak se ale narazí na neprostupnou bariéru idiotských předpisů a je po srandě.
Ať už to bylo v minulosti pod hlavičkou MDPM, Svazarmu či čehokoli jiného, ta ideologie v tom žádnou roli nehrála, šlo o zastřešení a z toho plynoucí zabezpečení základními financemi.
Klidně by to mohlo být jako za nás - páječky nakoupila škola, součástky si platíte sami. Jejich shánění se dalo udělat buď hromadně, kdy to nakoupil učitel při jedné cestě a my od něj, anebo každý sám, jak chtěl. Stačilo jen zvednout ruku při oznámení vedoucího: "Jedu do Brodu. Kdo chce za dvě kačky síťové trafo 6,3V/2A?" a bylo to.
Zase se ale narazí na nějaký 🤐 papírování, vyúčtovávání každého odporu do pětníku, což za nás neexistovalo.
Někým darovaný materiál by okamžitě byl podezřelý, že tím darováním někdo něco sleduje.
Rodiče tenkrát škole důvěřovali a škola měla v očích rodičů respekt. To dneska není.
Když jsem doma přišel a řekl "tati, prosímtě, potřeboval bych patnáct korun na součástky do kroužku", tak jsem těch 15,-Kčs dostal a nikoho z rodičů ani nenapadlo pátrat, jestli všech těch 15,-Kčs bude vedoucím či mnou samým použito na ty součástky. Prostě vedoucímu kroužku, učiteli, potažmo škole i nám samotným plně důvěřovali.

Rodiče ostatně mohli sami vidět dílčí výsledky, protože jsme všichni část prací na konstrukcích dělali doma.

V tomto městě by se nepochybně našlo zase nejméně deset kluků, co mají zájem o to, co se v tom přístroji děje - jako u nás. Město se od mých časů podstatně zvětšilo, takže by jich možná bylo i trojnásobek.
Nás zůstalo cca deset taky až po určité nenásilné "filtraci", kdy sám kantor poznal, které děcko je v kroužku jen z nudy a které to opravdu baví, nebo má technický talent. Taky nás původně bylo dvacet.