[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, mohl by mi prosím někdo sdělit, jak moc je "špatné" nebo nevhodné nahradit 100n filtrační kondenzátor mezi napájením 1000n kondíkem?

V gesu mi špatně vyřídili objednávku a poslali 10x větší kapacitu :/

Díky za objasnění!

Nemělo by se stát vůbec nic (pokud se nejedná o nějaký extra citlivý prvek, který by mohl utrpět újmu z důvodu vyššího nabíjecího proudu). Naopak, u většiny aplikací lineárních stabilizátorů může vyšší kapacita napomoci lepší stabilitě.

Děkuji za bleskovou odpověď. Totéž jsem si myslel, ale radši jsem se chtěl poradit...

Jedná se především o digitální věci: posuvné registry 74hct595, 4021 a analogový multiplexer 4051 (u kterého především si nejsem jistý)

ak sa Ti zariadenie zacne chovat divne , vies kde moze byt problem (taketo male kapacity sa pouzivaju na blokovanie kadejakych zakmitov prave u digitalnych zariadeni, ta vecsia kapacita nemusi byt na tieto vykyvy dostatocne citliva - nemusi ich odfiltrovat)

misocko- spousta lineárních, ale i digitálních zařízení mívá v napájení blokovací kondenzátor 1µ-10µF- dřívě hlavně tantaly, dnes spíš keramiky (za dob Tesly se největší keramiky dělaly 150nF, tak byly spolu s 100nF všude).
O čem mluvíš ty, to je spíš problém elektrolytických kondenzátorů, proto se elyty doplňují právě těmi keramikami.

OK

Michal22 píše:Nemělo by se stát vůbec nic (pokud se nejedná o nějaký extra citlivý prvek, který by mohl utrpět újmu z důvodu vyššího nabíjecího proudu). Naopak, u většiny aplikací lineárních stabilizátorů může vyšší kapacita napomoci lepší stabilitě.

Nie, nie je to tak.
Vsetko to co pises, plati pre filtracne kondenzatory.
V pripade 3ugeene ide o blokovacie kondenzatory.
Je to tak ako pise misocko.
Pouzivaju sa zvycajne 100n (68n, 47n, 150n) a keramicke.

ferro7- netvrdím že mám určitě pravdu, ale podle mého pohledu má kondenzátor se stejným materiálovým složením a větší kapacitou menší impedanci, tím pádem menší útlum pro případné nežádoucí kmitočty.
Zkus mrknout tady:

Díky moc, radši někde seženu ty 100ky a dám tam ty

Nepleteš si jen označení? Co máš na to kondíku napsáno? Hodnota 1000nF se neudává, píše se 1uF.

či náhodou nemáš označenie .1uF

Jsem se k tomuto tématu vyjádřil, možná mě některé věci unikly- mohl bych poprosit znalejší (hlavně přes teoretickou praxi), aby tohle téma nenechali zahynout na úbytě a rozvedli problematiku blokovacích kondenzátorů? Já můžu reálně přidat nějaké praktické zkušenosti z mobilů, ale jen z toho drátenického hlediska...

Nejméně u poloviny konstrukcí dostupných na netu i v literatuře rozhoduje blokování o správné a spolehlivé funkci zařízení.
Jestli autor navrhl keramické blokovací kondenzátory co nejblíže napájenému obvodu, případně bezindukční svitkové, je žádoucí to dodržet.
Tedy - jsou obvody, kde k zablokování stačí 1 nF, jsou obvody, kde nestačí a bude třeba použít kapacity vyšší.
Jde o kmitočty, které se mohou přenášet zejména po stejnosměrném napájecím spoji: impulsní změny odběru mohou na parazitních indukčnostech napájecí větve vyvolávat vznik špiček a také že je způsobují.
Pro ně má blokovací kondenzátor představovat zkrat nebo ty odběrové skoky aspoň "zpomalit a snížit", aby se po vedení od spotřebiče nedostaly k jinému, třeba i citlivějšímu spotřebiči.
V pažravých obvodech TTL byla třeba kapacita řádu jednotek µF, pro osmici pouzder se skládala například z jednoho dvou tantalů 10 µF a osmi keramických polštářků 100 nF, těsně u každého pouzdra jednoho.
Ve většině ostatních obvodů stačí skutečně jen 100 nF (pravda, tuto kapacitu značí někteří výrobci také 104 nebo .1µ - a někdy na nich ani to µ není).
Jestli v zapojení může vadit indukčnosti napájecích vedení, pak parazitní indukčnost kondenzátorů a jejich vývodů vadí víc. Proto jsou žádoucí co nejkraší spoje a vývody ke spotřebiči, který je také zdrojem rušení.
A, ovšem, když svitek, tak bezindukční, čili buď speciálním způsobem vinutý, nebo vrstvený (ty bývají často s polystyrenovým nebo polyesterovým dielektrikem, jehož ztráty začnou být od určitého kmitočtu výše zajímavé a pro vysokofrekvenční obvody řekněme od 30 MHz už se s nimi příliš nesetkáme).
Tak, kde jde o skutečně vysoké kmitočty, se také používají kondenzátory průchodkové, kde jeden vývod vede skrz na obě strany, druhý pak je na povrchu trubičky a je buď připájený nebo maticí přitažený do stínicího krytu.
A dále se používají i kondenzátory bezvývodové.

Ale, jak říkám, na toto téma existuje mnoho odkazů jinde. Jestli z toho chcete někdo udělat článek, takouvý souhrn řešení problému blokování jako prevence nežádoucích vazeb, prosím.
Sám do toho zatím nemohu jít, někdy mi trvá i rok, než svoji vlastní nespokojenost s výtvorem budu schopný sám akceptovat, a článek přestanu doplňovat a vylepšovat a zveřejním ho.

Zkoušel jsem, jak důležité je blokování známých stabců řady LM 78xx. Drátové přívody z desky spojů cca 10cm, vstup 14-16V, výstup 5V. Postupně jsem připájel asi 5ks různých výrobců bez blokování. Čtyři z pěti se chovaly korektně, jeden dával na výstupu nedefinovaných 8V+-. Po zablokování 10uF na výstupu se zklidnil. Je jasný, že to záleží od různých zapojení ale bez blokace bych se asi bál.

Ano blokovat, blokovat........ Ale proč na to zapomínaj výrobci elektroniky? Že by naviditelné "kurvítko"