Stránka 1 z 2

Pulsní detektor kovů

Napsal: 03 kvě 2014, 23:04
od Kuba230
Ahoj všem,
stavěl tu někdo pulsní detektor kovů? Mám schéma, které přikládám jako přílohu. Je tam obvod, který tvoří vstupní zesilovač (LF356) v kombinaci s integrátorem (druhá půlka TL062). Integrátor je na krátkou dobu připojen (0,1ms) pomocí spinače 4066, těsně před příchozím impulsem (0,4ms) na transistor IRF74, který napájí hledací cívku KL2. Zajímalo by mně, z jakého důvodů je to takhle řízeno, proč není integrátor propojen trvale?

Kuba

Napsal: 03 kvě 2014, 23:18
od monterjirka
Detektor pracuje na principu, že se měří v nějakém okamžiku po impulsu průběh magnetické křivky a podle toho se vyhodnocuje, jestli je v dosahu cívky kov, jestli je feromagnetický nebo ne...
Správná volba "šířky okna měření" a jeho načasování je jednou z důležitých věcí, kdyby byl integrátor připojen pořád, asi by to fungovalo úplně jinak, možná by to dokázalo vyhodnotit jak moc kov v blízkosti "odsaje" magnetické pole, ale to by asi nemělo to správnou citlivost...

Napsal: 04 kvě 2014, 11:15
od ZdenekHQ
Jestli myslíme ten samej TL, tak ten slouží ke stabilizaci DC úrovně na výstupu LF.

Ta koncepce je podivná, LF356 má trvale jeden vstup na úrovni napájecího napětí a ještě tam chce někdo něco řídit. Logiku by mělo, kdyby ta dioda D12 byla v serii s napájecím napětím, místo s kolektorem fetu.

Napsal: 04 kvě 2014, 11:35
od aul310
Postavil jsem dva kusy ruské konstrukce Clone PI , viz: http://fandy.hut2.ru/ClonePI.htm Fungují dobře, snadné oživení, jednoduchá cívka, funkční jsou i varianty bez externího A/D převodníku, mají však o něco horší citlivost. Dosah na železo vynikající. Na netu jsou i varianty s Atmelem, ty jsem nezkoušel.

Napsal: 04 kvě 2014, 14:30
od Kuba230
Dobrý den Zdeňku,
je to podivné zapojení, ale vypadá, že jim to funguje. Pomocí google překladače jsem trochu přelouskal forum o tomhle detektoru a podle toho, co jsem se dočetl, má to slušný hloubkový dosah. V inovované verzi je dioda D12 vypuštěna, prý se tím zvýšil hloubkový dosah.
Odkaz na web:
http://www.lugatek.com/forum/index.php/topic,150.0.html

Podle toho co jsem našel na netu, tak ten vstupní obvod zesilovače s integrátorem, mají pravděpodobně převzatej z pulzního detektoru SNIFFER XR-71, protože je mu podobný. Přikládám schema detektoru SNIFFER.

Na youtube jsem našel test detektoru PIM-2
http://www.youtube.com/watch?v=uidfxfxBySc

Kuba

Napsal: 04 kvě 2014, 15:52
od Kuba230
Ahoj aul310,
nedávno jsem našel na netu projekt pulsního detektoru Chance. Některý co ho stavěli, tvrdí, že má lepší diskriminátor než Clone PI, je to něco jako modernější verze Clone Pi. Pokud se o to zajímáš, koukni na to, rád si vyslechnu tvůj názor. Na youtube najdeš i nějaké videa.
Tady je odkaz na web.

http://fandy.hut2.ru/Chance.htm


Kuba

Napsal: 04 kvě 2014, 16:08
od ZdenekHQ
Kuba230 píše:Dobrý den Zdeňku,
je to podivné zapojení, ale vypadá, že jim to funguje.
Což o to, fungovat to bude, ale je to řešení "na dorazu". Až budete chtít experimentovat s jiným typem OZ (třeba LM318), můžou se objevit problémy.

Mimochodem k tomu následujícímu schematu - kdo z vás dokáže bez problémů sehnat LF357?

Napsal: 04 kvě 2014, 16:18
od Kuba230
Proto pravděpodobně nahradili LF357 obvodem LF356, který je zatím běžně k sehnání, u nás v prodejnách GME

Kuba

Napsal: 04 kvě 2014, 16:44
od ZdenekHQ
Ovšem ten rozdíl je zásadní...

Napsal: 04 kvě 2014, 17:18
od aul310
Ahoj Kubo230,
kdysi jsem si s PI hledači trochu hrál, můj první pokus byl detektor PI posaný v AR, tuším od p. Jarchovského. Ale postavil jsem si ho trochu upravený na bastldesce a s vlastním programem v MCU, protože se mi nechtělo platit za originál... Bylo to řešení s analogovými vzorkovacími obvody. Princip je pořád stejný, impuls do cívky, prodleva na dokmitání cívky a odběr vzorku/vzorků nakmitaného napětí. Vlastnosti určuje hlavně kvalita cívky (jak rychle sama dokmitá). No a potom záleží na tvaru a materiálu hledaného předmětu- nejlepší je železo, ideálně osou kolmo na cívku. Diskriminace moc nefunguje(u toho ruského). Řekl bych, že nejlepší je na hledání železa. (na zakopané vodovodní trubky se osvědčil)

Napsal: 04 kvě 2014, 17:24
od ZdenekHQ
U železa je reakce výraznější a rychle zaniká. Pro dobře vodivé kovy je reakce méně výrazná, ale o mnoho (časově) delší. Podle toho je taky potřeby zvolit zpoždění a šířku okna, tedy pokud se jedná o jednokanálový detektor.

Napsal: 11 kvě 2014, 07:59
od Kuba230
Dobrý den Zdeňku,
nedávno jsem narazil na webovou stránku detektorů kovů a tak mně napadlo, jestli to není vaše stránka? Autor stránek má stejný nick jako vy.
http://www.hq-elektronic.eu/

Kuba

Napsal: 11 kvě 2014, 08:09
od ZVUK2000
Tak klikni ještě na internetový odkaz v jeho příspěvku nebo profilu :D

Napsal: 11 kvě 2014, 08:28
od Kuba230
Ahoj ZVUK2000,
to mně teda nenapadlo, dík za nápad. :D

Napsal: 30 kvě 2014, 14:08
od Kuba230
Ahoj všem,
na základě mého dotazu, mě včera autor detektoru kovů Clone PI, poslal odkaz na jeho novější variantu detektoru, Quasar ARM.
Obsahuje diskriminaci kovů,
Manuální i automatické ladění,
Dosah 1 Kopejky na vzdálenost 35cm
.........
Co na to říkáte, má to smysl zkusit postavit?
Akorát nemám zkušenost, jak se programuje mikroprocesor, který v tom použil.

Odkaz da web autora:
http://fandy.ucoz.org/publ/metalloiskat ... ot/2-1-0-5


Kuba