Olověné akumulátory teorie.
Moderátor: Moderátoři
- 5410261230
- Příspěvky: 206
- Registrován: 18 čer 2007, 02:00
Olověné akumulátory teorie.
Při pitvě olověného akumulátorku (6V 1,3Ah) jsem zjistil , že rozpadané jsou "pouze"síranové desky. Dá se spočítat kolik kyseliny je třeba k nasycení kysličníkové desky aby po nabití nebyl zbylý roztok příliž kyselý. U teorie a vzorců které jsem nalezl se předpokládají oba druhy desek. Nebo nabít na určité napětí a pak přemístit do destilované vody ?
Pozn.
Již po krátkodobém dobití dvou desek (bez separátoru ve vzdálenosti 2,5cm) vykazují 2.1V 8A bez znatelného poklesu proudu na krátko (několik sekund)
Pozn.
Již po krátkodobém dobití dvou desek (bez separátoru ve vzdálenosti 2,5cm) vykazují 2.1V 8A bez znatelného poklesu proudu na krátko (několik sekund)
Desky olověného akumulátoru mají houbovitou strukturu aktivních hmot. Elektrolytem jsou tudíž nasáklé. Jestli je po nabití přemístíte do destilované vody, akorát destilku okyselíte a znehodnotíte.
Dalším problémem je, že elektrolyt je vodivý roztok, kterým nabíjecí a vybíjecí proud protéká a má podstatný vliv na funkci a vnitřní odpor aku. Destilka proud nevede...
Proto doporučuji řídit se pokyny výrobce akumulátoru. Ten většinou stanoví, že plně nabitý článek Pb aku, má mít hustotu elektrolytu v rozmezí 1,26 až 1,28 g/cm³.
Dalším problémem je, že elektrolyt je vodivý roztok, kterým nabíjecí a vybíjecí proud protéká a má podstatný vliv na funkci a vnitřní odpor aku. Destilka proud nevede...
Proto doporučuji řídit se pokyny výrobce akumulátoru. Ten většinou stanoví, že plně nabitý článek Pb aku, má mít hustotu elektrolytu v rozmezí 1,26 až 1,28 g/cm³.
- 5410261230
- Příspěvky: 206
- Registrován: 18 čer 2007, 02:00
Keď sme vo vlákne Akumulátory-teorie, skúsim jeden nápad, ktorý zaiste nemám ako prvý. Čo kúpiť novú AKU bez elektrolytu, prípadne ho rovno vyliať a prepláchnuť destilkou a ako elektrolyt použiť niečo iné? Platne sú z uhlíku, ten znesie všeličo a málokedy sa účastní reakcie. A H2SO4 iste nie je jediná možnosť, možno najvhodnejšia ohľadne napätia a prúdu. Nevieme o niečom napr. s Bórom? Alebo nejaký lúh.
Len taký nápad.
Ináč prajem pekné sviatky.
Len taký nápad.
Ináč prajem pekné sviatky.
- hajeklubos
- Příspěvky: 447
- Registrován: 01 kvě 2008, 02:00
- Bydliště: Praha 5
Program "výběr auta" se omrzel, nastal čas "něco vynalejzat".
Proč si myslíš, že zrovna TY vynalezneš nějakou novou extra výhodnou kombinaci materiálu elektrod a elektrolytu? Na těchhle otázkách makaly a dodneška makají desítky vývojovejch A MASTNĚ FINANCOVANEJCH labáků po celým světě - myslíš si, že bez opravdu dobrý znalosti elektrochemie se máš nějakou šanci uchytit?
Proč si myslíš, že zrovna TY vynalezneš nějakou novou extra výhodnou kombinaci materiálu elektrod a elektrolytu? Na těchhle otázkách makaly a dodneška makají desítky vývojovejch A MASTNĚ FINANCOVANEJCH labáků po celým světě - myslíš si, že bez opravdu dobrý znalosti elektrochemie se máš nějakou šanci uchytit?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Mě zase kdysi napadlo, že jak jsou ty hermetický "olověnky" - tak kdyby se za nova hodily na váhu a za určitou dobu se baterie převážila a případný úbytek váhy se kompenzoval doplněním destilované vody pod gumové čepičky rovnoměrně do všech článků. Vrchní krycí deska jde vylomit a pod ní jsou 3 (6V) nebo 6 (12V) gumových čepiček a většinou jsou vdutý, což svědčí o mírným podtlaku v článku.
No nakonec jsem to zavrhl - možná by to šlo u těch, kde je elektrolyt ve filcu, nebo co to je. U gelovek nevím.
No nakonec jsem to zavrhl - možná by to šlo u těch, kde je elektrolyt ve filcu, nebo co to je. U gelovek nevím.
I "gel" obsahuje vodu, která postupně vysychá - tvoje úvaha není zcela zcestná, jen bohužel není úplně správná. Tu vodu by bylo potřeba doplňovat prakticky ihned, protože jak v rounu, tak v gelu je jí v absolutním množství mnohem menší množství, než v ryze kapalný náplni, takže odpar pár gramů na jedno nabití už se projeví po poměrně krátkým intenzívním používání cyklickým zatížením (nabít-vybít-nabít ...). I proto jsou "gelovky" neboli malý hermetický baterie určený převážně jako zálohovací neboli mají za úkol čekat v trvale nabitým stavu a vybíjet se mají jen nárazově při výpadcích a podobně. Že baterky s kyselinou nasáklou do skelnýho rouna někoho napadlo použít v americkým kosmickým programu, kde prokázaly svou použitelnost a velkou odolnost i proti poškození byl fajn nápad, ale vyžaduje to mnohem dražší technologii umožňující okamžitě rekombinovat produkty elektrolýzy vody zpátky na vodu, aby článek jednak neztrácel náplň a druhak aby nehrozil nárůst tlaku v něm a jeho případná tlaková destrukce.Artaban001 píše:Mě zase kdysi napadlo, že ... za určitou dobu se baterie převážila a případný úbytek váhy se kompenzoval doplněním destilované vody pod gumové čepičky rovnoměrně do všech článků. ...
No nakonec jsem to zavrhl - možná by to šlo u těch, kde je elektrolyt ve filcu, nebo co to je. U gelovek nevím.
Jsou - louhový baterie s elektrodama Nikl-Kadmium (NiCd) a Nikl-Železo (NiFe), který mají svoji životnost omezenou jen vlastnostma elektrolytu, kterej se v nich dá za život několikrát vyměnit a skutečná životnost článku je v podstatě omezená jen dobou, po kterou jsou články schopný udržet si těsnost, aby z nich nevytek elektrolyt - jsou i mrazuvzdorný, nejsou sice schopný ve zmrzlým stavu dávat proud, ale po rozmrazení se jejich funkce obnoví - olovo zmrznutí bez výjimky zabije. Bohužel, "louháče" mají velkou vadu v menší energetický účinnosti (menší "objem" uložený energie na kg vlastní hmotnosti) a verze NiCd pak v použití těžkýho kovu kadmia. Technologie louhovejch baterií je prakticky stejně stará jako baterií kyselinovejch, používaly se hromadně už před druhou světovou válkou a v moderní době byly poměrně běžnou součástí třeba osobních vozů železniční dopravy. Dnešní nový typy vozů prakticky akumulátory nepoužívají, předpokládá se u nich napájení z trakčního vozidla (lokomotivy).Duvsan píše:Nie som chemik. Bol to len nápad. Pre chemikov. Že možno iné varianty boli menej výhodné z hľadiska parametrov, ale mohli by byť výhodnejšie z hľadiska životnosti.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Směr elektrochemický reakce určuje polarita elektrod. Desulfatace probíhá při rozpouštění síranu = při nabíjecím procesu, i když jeho střídání s určitou krátkou periodou s vybíjecím procesem to rozpouštění usnadňuje. O tom, jestli se nabíjí nebo vybíjí rozhoduje polarita proudu ZVENČÍ podanýho na elektrody = desky. Pokud bys chtěl na jedný desce na jednom konci nabíjet a na druhým bezprostředně fyzicky a galvanicky spojeným s tím prvním zároveň vybíjet, teoreticky by to šlo, ale musel bys to udělat takovou frekvencí střídavýho proudu, aby vzdálenost mezi těma místama byl celistvej násobek poloviny vlnový dýlky toho budicího signálu ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!