Zdravím všechny. Válí se mi tady KT88, GZ34, ECC83. Hledal jsem tedy nějaké kloudné schéma na zesilovač které je prověřeno. Bohužel v této oblasti nejsem až tak moc zběhlý. Nevím proč líbí se mi konec v ultralineárním zapojení s automatickým předpětím. Přikládám schéma:
http://www.jacmusic.com/KT88/SCHEMATIC4.gif
A mám otázky:
1) je to kloudné zapojení?
2) odbočku na trafu pro G2 předpokládám ve 43%
3) zdá se mi příliš vysoké napětí na napájecím transformátoru. Vím na GZ34 bude úbytek a také tlumivka se postará a snížení napětí ale až tak?
4) v úvaze je tištěný spoj. - ne celý, ale jen na patice a pak roztažení na jakoby pájecí body - pásky. Je to dobrý nápad?
5) nějaký tip na výrobce traf s dobrým poměrem kvalita/cena
Děkuji za jakékoli připomínky.
Honza
Názor na schéma elektronkového zesilovače
Moderátor: Moderátoři
Názor na schéma elektronkového zesilovače
Internet - metla lidstva
1) viděl jsem lepší a vyzkoušené - TESLA
2) odbočku bych vynechal - složité trafo
3) napětí je úměrné výkonu - nižší napětí = menší výkon
4) tištěný spoj pro koncový stupeň bych nepoužil - izolační schopnosti materiálu = anoda a f KT88
5) použil bych trafo pro EL34 ze zesilovačů TESLA - MUSIC 130 nebo AUA
2) odbočku bych vynechal - složité trafo
3) napětí je úměrné výkonu - nižší napětí = menší výkon
4) tištěný spoj pro koncový stupeň bych nepoužil - izolační schopnosti materiálu = anoda a f KT88
5) použil bych trafo pro EL34 ze zesilovačů TESLA - MUSIC 130 nebo AUA
Machr jsme každý, ovšem vždy v oboru někoho druhého ...
TomasX píše: 5) použil bych trafo pro EL34 ze zesilovačů TESLA - MUSIC 130 nebo AUA
Trafo pro music 130 je ale počítané na 4 koncové lampy - má poloviční prim. impedanci. Na konec s dvěma koncovkama použít dost dobře nejde. Budeš přetěžovat lampy.
-->rezis
Odbočka nemusí být nutně zrovna na 43%. Čím bude blíže k středu trafa- tím více se bude KT88 chovat jako trioda. Ideální by bylo udělat těch odboček víc.
Pokud budeš dělat tištěný spoj,( já bych ho nedělal vůbec a použil pájecí lišty), udělej dostatečné mezery mezi cestami - klidně 2-3mm.
Ještě mě napadlo, že s KT88 byly schémata továrních zesilovačů JJ elektronic publikovány v knize Lampárna, nevím ale jak na tom jsou..
K tomu trafu:
Hele já ti nevím, je mi jasné, že lampa na usměrnění má své kouzlo, ale já bych se na to vykašlal a dal tam můstek. Ušetříš na vinutí trafa - stači pouze jedno 500V, ale to si zvolíš sám podle požadovaného napětí na anodách konc. lamp.
Pokud použiješ GZ34 počítej s tím, že to bude to, co odejde v zesilovači nejdříve a navíc je nemůžeš zatížit velkou kapacitou filtr. kondenzátoru a navíc další žhavení.
Tlumivku bych také nedělal. 5H na 250mA je už taky docela kráva. Radši bych udělal pořádně tvrdé napájecí trafo, diodový můstek, Jednoduchý pí-článek s odporem a hotovo.
Abych nemlžil. To schéma je na internetu prezentováno jako schéma zesilovače General Electric z roku 1957. A nějakou chybu tam nevidím - ale jsem v tomto laik. Teslácké mají většinou na vstupu EF86 pokud se nepletu a vstup mi přijde příliš citlivý vůči zavlečení rušení.
Pokud by někdo měl schémata z té knihy ocenil bych je. Jinak jsem právě moc chvály na tuto knihu neslyšel.
S tím usměrněním GZ34: jak píšeš, mají své kouzlo, mám je doma, není třeba řešit opožděné sepnutí anodového napětí. Bohužel trafo musí být složitější. Je to na pováženou. Spíš mě zaáráží ta alchzmie při návrhu usměrňovače. Kdy je tam spousty proměnných. Jako ztráta na GZ se změnou proudu, tlumivka, kondenzátor a vlastně v zapojení na vstupu usměrňovače je 500V Ac a na výstupu po vyhlazení 500V DC opravdu cca plus mínus takto vyjde?
S tím výstupákem to asi navrhovat nebudu a něco koupím. Otázka jo co. Případně s pomocí bych mohl zkusit něco navrhnout
jenže netuším zda zakázková výroba vyjde levněji než něco co je na trhu.
Pokud by někdo měl schémata z té knihy ocenil bych je. Jinak jsem právě moc chvály na tuto knihu neslyšel.
S tím usměrněním GZ34: jak píšeš, mají své kouzlo, mám je doma, není třeba řešit opožděné sepnutí anodového napětí. Bohužel trafo musí být složitější. Je to na pováženou. Spíš mě zaáráží ta alchzmie při návrhu usměrňovače. Kdy je tam spousty proměnných. Jako ztráta na GZ se změnou proudu, tlumivka, kondenzátor a vlastně v zapojení na vstupu usměrňovače je 500V Ac a na výstupu po vyhlazení 500V DC opravdu cca plus mínus takto vyjde?
S tím výstupákem to asi navrhovat nebudu a něco koupím. Otázka jo co. Případně s pomocí bych mohl zkusit něco navrhnout
jenže netuším zda zakázková výroba vyjde levněji než něco co je na trhu.Internet - metla lidstva
No, mě se tu válí několik TT21. Myslíte že by mohly být lepší než KT88?rezis píše:Zdravím všechny. Válí se mi tady KT88, GZ34, ECC83. ...
Katalogově se mi zdají. Ale nezabývám se už 40 let vůbec nf zesily s lampičkami tak to nedokážu posoudit.
Jsou tyto flašky v dnešní době vůbec k něčemu?
Svět vypadá dobře jen při pohledu přes koňské uši.
-
monterjirka
- Příspěvky: 2761
- Registrován: 14 čer 2003, 02:00
- Bydliště: Blížejov
monterjirka: proud 90mA na elektronku. Odpor 525Ω tzn. napětí ma G1 cca -47,5V což dle grafu cca odpovídá. Ale v pohodě jsem rád za tyto připomínky. Aspoň ověřuji zda je to možné rozjet
ok1hga: pokud jde o protopený výkon není to až taková krize. proč jsem se rozhodl pro automat: měl jsem tu zesilovač kde bylo předpětí právě tvrdě nastaveno. Při poruše trimru pro nastavení, nebo výpadku totho napětí to mělo fatální následky. Rovněž bylo sem tam třeba doladit proudy. U automatu vlastně funguje samoregulace. Tedy napětí je přesně takové aby tekl potřebný proud. Nějak jsem tedy nepostřehl výhodu tvrdého napájení. Nicméně prosím berme tuto diskusi jako vzdělávací. Zatím jsem vycházel z toho co znám a pocitů, problémů jenž jsem řešil....
ok1hga: pokud jde o protopený výkon není to až taková krize. proč jsem se rozhodl pro automat: měl jsem tu zesilovač kde bylo předpětí právě tvrdě nastaveno. Při poruše trimru pro nastavení, nebo výpadku totho napětí to mělo fatální následky. Rovněž bylo sem tam třeba doladit proudy. U automatu vlastně funguje samoregulace. Tedy napětí je přesně takové aby tekl potřebný proud. Nějak jsem tedy nepostřehl výhodu tvrdého napájení. Nicméně prosím berme tuto diskusi jako vzdělávací. Zatím jsem vycházel z toho co znám a pocitů, problémů jenž jsem řešil....
Internet - metla lidstva
to je přeci jednoduché,rezis píše:proud 90mA na elektronku. Odpor 525Ω tzn. napětí ma G1 cca -47,5V což dle grafu cca odpovídá . . . . Nějak jsem tedy nepostřehl výhodu tvrdého napájení.
spočítej si na jaký výkon budou muset ty odpory být . . .
a když jsou katody na zem, tak ty odpory tam nebudou, nemusíš je kupovat . . .
-->rezis
Když dáš katody na zem a na G1 natvrdo -47,5V, bude se to chovat jako zesilovač ve třídě B. Klidový Ia se blíží nule. Lampa je zavřená a otvírá se budícím signálem na G1. Obecně takto zapojené zesilovače mají oproti autom. předpětí katodovým odporem větší výkon - ze dvou EL34 lze doslova vyždímat 100W, ovšem také větší přechodové zkreslení, a to při nízkých hlasitostech poznáš. Pokud to máš na domácí poslech, spíše bych volil ty katodové odpory i za cenu menšího výkonu, protože 100W na doma stejně nikdy pořádně nevyužiješ.
Když dáš katody na zem a na G1 natvrdo -47,5V, bude se to chovat jako zesilovač ve třídě B. Klidový Ia se blíží nule. Lampa je zavřená a otvírá se budícím signálem na G1. Obecně takto zapojené zesilovače mají oproti autom. předpětí katodovým odporem větší výkon - ze dvou EL34 lze doslova vyždímat 100W, ovšem také větší přechodové zkreslení, a to při nízkých hlasitostech poznáš. Pokud to máš na domácí poslech, spíše bych volil ty katodové odpory i za cenu menšího výkonu, protože 100W na doma stejně nikdy pořádně nevyužiješ.
nenastavuje se náhodou klidový proud do hodnoty, kdy to přechodové zkreslení právě zanikne ?EL34 píše:Když dáš katody na zem a na G1 natvrdo -47,5V, bude se to chovat jako zesilovač ve třídě B. Klidový Ia se blíží nule. Lampa je zavřená a otvírá se budícím signálem na G1. . . . . Obečně . . . větší výkon - ze dvou EL34 lze doslova vyždímat 100W, ovšem také větší přechodové zkreslení, a to při nízkých hlasitostech poznáš.
vinutí na trafu má obvykle 60V pro záporné předpětí a napěťvým děličem se snížuje
na tu správnou hodnotu, kdy přechodové zkreslení zaniká.
taky jsem viděl zapojení, kde bylo oboje, katodové odpory i externí záporné předpětí. Ty odpory ale měly jen malou hodnotu, max. desítky ohmů, kde se vlastnosti pevného i automatického předpětí slučovaly.
6W na každém. Vzhledem k celkové (ne)účinnosti celého zesilovče zanedbatelné.ok1hga píše: ....spočítej si na jaký výkon budou muset ty odpory být . . .
Něco jsme si teď četl a autmatické se právě používá pro třídu AB. A automatické pro třídu B kde je pak možno vyždímat až trojnásobek výkonu na výstupu v poměru k anodové ztrátě.
Tak nevím čkal jsem, že mi k tomuto tématu bude mít co říct více lidí. Nicméně děkuji alespoň zůčastněným. Zatím mám pocit, že jdu do toho
Internet - metla lidstva
Zdar, s klidem do toho můžeš jít, žádné zásadní nedostatky ve schematu jsem neobjevil. Je to už dost letité schema, (proto ty dnes již neobvyklé hodnoty některých součástek) a možná by se dalo ledasco "vylepšit", ale do toho bych šel až po oživení zesilovače podle originálního schematu. Ať se stavba podaří.
Ono ,automaticky bias neni az tak automaticky, preto by som sa tomu vyhol a spravil to fixne cez pomocny zdroj záporného napätia, lebo ani hodnoty tych odporov nemusie sediet k tym tvojim lampam.
Za dalsie ,kazde katodove predpetie sa chova ako lokalna spätna vezba, cize dost zalezi na kvalite tych suciastiek.
Na tom zapojeni sa mi nepacia tie kompenzacie za inverorom, mozno tym trebalo doladit cely amp s danym vystupakom a mozno aj tie nuansi co vznikali na katódach.
Schemu toho JJ s KT88 niekde mam ,ale uz si nepametam presne ako to bolo zapojene ,len matne si spominam ,ze tam bola zavedena spätna vezba priamo do katod koncových lamp + na zlepsenie dumpig faktora je tahana spätna väzba z bocnika na vystupe pre repraky.... cize nie klasicky priamo z celého vystupu.
Plosak by som uplne zatratil.To ma zvod
Amp si poletuj do luftu, dokonca aj ocka je najlepsie pouzivat v minimálnom mnozstve a ked uz tak treba mat velice kvalitny sklolaminat.
Najlepsie co ze vraj na tento ucel je a co ma minimalne zvody je taky tmavohnedy papier " prespan " , ale ten je zase mechanicky nanic.
Velice dobre skusenosti mam s takym cervenym sklolaminátom ,ale neviem kde by si ho vedel zohnat.
Na GZ34ku by som sa uplne vyprdol.Nevidim v tom ziadny zmysel.
Ak by si ty alebo niekto potreboval DC kondiky 330/400-450VDC alebo 2200/450 tak mam ich kopec....darujem
Za dalsie ,kazde katodove predpetie sa chova ako lokalna spätna vezba, cize dost zalezi na kvalite tych suciastiek.
Na tom zapojeni sa mi nepacia tie kompenzacie za inverorom, mozno tym trebalo doladit cely amp s danym vystupakom a mozno aj tie nuansi co vznikali na katódach.
Schemu toho JJ s KT88 niekde mam ,ale uz si nepametam presne ako to bolo zapojene ,len matne si spominam ,ze tam bola zavedena spätna vezba priamo do katod koncových lamp + na zlepsenie dumpig faktora je tahana spätna väzba z bocnika na vystupe pre repraky.... cize nie klasicky priamo z celého vystupu.
Plosak by som uplne zatratil.To ma zvod
Amp si poletuj do luftu, dokonca aj ocka je najlepsie pouzivat v minimálnom mnozstve a ked uz tak treba mat velice kvalitny sklolaminat.
Najlepsie co ze vraj na tento ucel je a co ma minimalne zvody je taky tmavohnedy papier " prespan " , ale ten je zase mechanicky nanic.
Velice dobre skusenosti mam s takym cervenym sklolaminátom ,ale neviem kde by si ho vedel zohnat.
Na GZ34ku by som sa uplne vyprdol.Nevidim v tom ziadny zmysel.
Ak by si ty alebo niekto potreboval DC kondiky 330/400-450VDC alebo 2200/450 tak mam ich kopec....darujem