Autobaterie vs. zalozni VRLA

[ferro0]

Zdravim,
jaky je rozdil mezi autobaterii a zaloznim VRLA akumulatorem. Napr kapacita 40Ah. Mam rozestaveny zalozni zdroj pro ntb. Menic na 19V a nabijeni 13.65V. Odpojeni pri poklesu pod 10.8V Autobaterie je cenove vyhodna, pouzil bych ji tak dvakrat za rok. Zrejme bude odlisna vybijeci krivka a zivotnost, ale nevim to s urcitosti, tak se vas chci na to zeptat.
Aku 12V/7Ah utahne ntb 3 hodiny.
Predem dik.

[mihal]

Autobaterka dá ohromný štartovací prúd a má k tomu nadimenzované elektródy, volá sa aj štartovací akumulátor. VRLA neobsahuje elektrolyt tekutý ale vo forme gelu. V skrate ponúkne menší prúd, spravidla neopakovateľne. Ale môže sa montovať hore podstavou, čo je dnes v móde. Nabíjať autobaterku na var alebo na hustotu, geláč na napätie max cca 14,2V, dlhodobo 13,8V. A počítať s tým, že gelový má menovitú kapacitu tak v katalógu. Životnosť bude lepšia u akumulátoru s tekutým elektrolytom, pretože ho je možné doliať, vymeniť, kontrolovať..
Ostatné podá www.google.com pri heslách FIAMM, VARTA, AKUMA
alebo desulfatácia

[rnbw]

Autobateria nie je vhodna na domace pouzitie - elektrolyt sa da vyliat a pri nabijani sa uvolnuje vodik...

[ferro0]

Vzal bych teda bezudrzbovou autobaterii. Pri nabijeni napetim 13.65V by nemela plynovat. A ze ji nenabiju na plnou kapacitu nevadi.

[mihal]

Dostav si to napätie na 13,8V a máš tak cca 80% nom.kapacity po nabití. Za dva roky kúp novú. Celé to zavri no nejakého nehorľavého boxu.

[czatlantis]

Autobaterka je v domácích podmínkách v pohodě - sám ju provozuju. A vodíku je nula nula nic - voda prakticky neubývá. Mám ju na 13,5V.

Ale myslím že životnost je celkem nic moc. Příště vezmu asi fakt VRLA.
Autobaterku leda kdybys měl nějakou přebytečnou třeba z auta co už preventivně před zimou vyměnils nebo takněco. Kupovat čistě novou do záložáku nevím jestli je dobrej nápad.

[Otkundes]

Než kupovat co dva roky nový olověný záložní akumulátor, nebylo by vhodnější pořídit si Ni-Cd aku vhodné kapacity od Feraku z Raškovic?
Ve vagónech drah se s nimi jistě nikdo nemazlí a baterky tam vydrží i desítky let...

[czatlantis]

No možná i bylo z dlouhodobýho hlediska, ale je tu pár problémů
- většina záložáků a podobně je připravená na olovo (jednoduchej způsob nabíjení na určitý napětí)
- nicd moc nemají rády nabíjení "olověnou metodou" - tzn konstantní napětí a limit proudu. Což by v některých aplikacích byl dost problém
- mají vůbec někde ceník nebo prodávají vůbec jen tak lidem?
- ani si netroufám odhadovat cenu takové 12V 50Ah baterky
- kvalitní olovo by mělo vydržet snad i těch 7let celkem vklidu.

Jako asi kdybych řešil obrovskou bateriovnu pro telco ústřednu, tak by tam možná nicd měly svoje místo, ale takhle teda nevím...
Na druhou stranu mě celkem zajímají "alternativní" články a nějakej průmyslovej nicd bych is i koupil, pokud by nebyl za nějakou naprosto magorskou cenu (což se bojím že bude)

[rnbw]

Panasonic uvadza pri VRLA typu LC-R zivotnost 6 rokov, pri LC-X 10 rokov. Zakladom je neprebijat a udrziavat rozumnu teplotu.

Smejdy ako napr. Shimastu z GME nevydrzia ani 2 roky.

[mihal]

Mal som na dožitie dve 6V Fiammy asi 160Ah, už si to tak nepamätám. Po 5 ročnom zálohovaní BTSky si užili ešte tak 4roky cyklickej prevádzky, napájali medvedí ohradník, než postupne stratili kapacitu. Pri teste mali okolo 90Ah. Neboli to ale štartovacie akumulátory ale staničné - klasické olovo. Tým chcem naznačiť to, že akumulátor môže mať životnosť aj 10rokov, ale nevybíjať do 0, nepiecť a pod. Je ale žalostné, keď treba doplniť elektrolyt, a ono niet kam.

[Jindra2]

Proč záložní zdroj na ntb, když ho má v sobě?
Jindra

[brdoprvy]

Horsie baterky ako fiamm ani nepoznam.Za 10 rokov praxe s UPSkami som na tu znacku normalne alergicky... horsie snat uz iba vision a tie z GMka, to fakt tie Ah su na nich iba napisane a zivotnost je neznami pojem.2 roky a rovno do srotu.
Panasonik su baterky co vydrzia na 80% kapacity tak 6 az 8 rokov.
Inak je zasada, ze ak budes väcsinou zivotnosti dodrziavat predpisane udrziavacie napätie v zavislosti na teplote , maximalny dobijaci prud a zbytocne ich nevystavovat teplotam nad 20 stupnov a nevybijat pod uroven napätia na clanok k danej zatazi ,tak gelove baterky su prakticky vdacny a pomerne lacny zdroj zaloznej energie po cely cas deklarovanej zivotnosti.
Startovacie akumulatori sice znesu aj hrubsie zaobchadzanie ako prekracovanie dobíjacieho prudu, napätia a podobne ,ale maju podstatne vyzsi samovybijaci prud co som si vsimol.
Osobne uz asi 3 roky pouzivam nejaku 80 alebo 100Ah gelovku jak zalozny zdroj pre nudzove napajanie cerpadla , ktoru dobijam tak 1x rocne.Na tyzden ju pripnem na 13,8V a zvysok roka je pripojena na DC/AC menic ktory sa aktivuje iba ak je vypadok siete a napatie je na nej stale nakych 12,5V.
Ked som to chcel skuitl s 150Ah autobaterkov ,tak do 3 mesiacov sa mi totalne vybila a uz som ju nerozchodil.Tie sa na dlhodobe skladovanie eletriky nehodia.

[sr71]

[Otkundes]

Přiznám, nezkoušel. Pokles svorkového napětí aku po odpojení nabíječe je normální jev. Po odpojení nabíječe, by se u tohoto typu aku mělo svorkové napětí ustálit právě na hodnotě kolem 12.8 V.
Pokud se nabíjecí proces ukončí při dosažení svorkového napětí 13,8V, baterie je nabita asi na 80% jmenovité kapacity. Potom z ní samozřejmě nemůžete dostat těch 75 Ah. To byste musel nabíjet až do úrovně 14,4 V, což je počátek zvýšeného plynování (rozkladu vody v elektrolytu), kterému je však třeba u tohoto typu aku zabránit. To znamená, pokud bude aku provozován jako záložní, s důrazem na spolehlivost a životnost, musí být nabíjení ukončeno dříve než dosáhne plného nabití, a tím se ochuzujete o část jeho jmenovité kapacity.
Nevím jak u gelovek, ale kdysi platilo, že nový aku dosáhne plné jmenovité kapacity až po několika cyklech nabití/vybití.

[EKKAR]

Při 14,4V není v olovu ani zdaleka plná kapacita - tý se dosáhne jedině nabíjením až na hranici 16,8V, kdy už z baterky doslova stříká elektrolyt od bouřlivýho plynování. Obvykle se počítá, že při ukončení nabíjení na hranici 13,8V je v baterce přibližně 78-80% možnýho dosažitelnýho náboje, při ukončení na 14,4(14,5)V = nastavení jako je u regulátorů v autech je to o trochu víc, asi 85% nejvyššího dosažitelnýho množství. Ona ta napěťová křivka v poslední fázi nabíjení stoupá trošku prudčejc než v oblasti nižšího % nabití. Všecko další nabíjení nad uvedený meze už se musí dělat při neustálým dozoru (aspoň 1x za hodinu) a v podmínkách, kdy musí okolí odolávat rozstřiku kyselýho aerosolu z baterky vinou prudkýho bublání vzniklým HHO plynem - po odpojení nabíječe při takovým nabíjení se baterka musí bezpodmínečně dolít na provozní vejšku hladiny PLNÝM ELEKTROLYTEM - ne jen destilkou, protože vinou rozstřiku dochází i ke ztrátě kyseliny.
A jak se tady někdo pokouší tvrdit cosi o "dlouhodobým skladování elektriky":

...

Inak je zasada, ze ak budes väcsinou zivotnosti dodrziavat predpisane udrziavacie napätie v zavislosti na teplote , maximalny dobijaci prud a zbytocne ich nevystavovat teplotam nad 20 stupnov a nevybijat pod uroven napätia na clanok k danej zatazi ,tak gelove baterky su prakticky vdacny a pomerne lacny zdroj zaloznej energie po cely cas deklarovanej zivotnosti.
Startovacie akumulatori sice znesu aj hrubsie zaobchadzanie ako prekracovanie dobíjacieho prudu, napätia a podobne ,ale maju podstatne vyzsi samovybijaci prud co som si vsimol.
Osobne uz asi 3 roky pouzivam nejaku 80 alebo 100Ah gelovku jak zalozny zdroj pre nudzove napajanie cerpadla , ktoru dobijam tak 1x rocne.Na tyzden ju pripnem na 13,8V a zvysok roka je pripojena na DC/AC menic ktory sa aktivuje iba ak je vypadok siete a napatie je na nej stale nakych 12,5V.
Ked som to chcel skuitl s 150Ah autobaterkov ,tak do 3 mesiacov sa mi totalne vybila a uz som ju nerozchodil.Tie sa na dlhodobe skladovanie eletriky nehodia.

tak mele nesmysly. Žádná dneska dostupná metoda přímýho elektrochemickýho uložení energie bez potřeby dalších přeměn se nedá využít na dlouhodobý uložení - všecky typy akumulátorů mají nějakou časovou ztrátu = trpí samovybíjením. Tudíž "zálohování elektrochemickým akumulátorem" je potřeba buď dělat s trvalým dobíjením = vyrovnáním těch dlouhodobejch ztrát, anebo se vyprdnout na elektrochemickou zálohu a energii skladovat jinak - třeba ve formě potenciální energie hmotnýho tělesa zdviženýho do vyšší pozice nad zemí (typicky závaží u hodin nebo třeba přečerpávací elektrárna) nebo ve formě výroby chemicky dlouhodobě stabilní sloučeniny, kterou lze v případě nouzový potřeby energii čerpat použít jako palivo respektive jednu ze složek pro katalytickej energii uvolňující proces...