[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jaké je porovnání citlivosti
stařičkých sluchátek o impedanci/odporu 4kohmy
a dnešních sluchátek k počítači 2x220ohmů?

Ta počítačová jsou slušně slyšet při buzení sinus signálem o amplitudě 25mV.

To nemá s citlivostí moc společné. Reprák 4Ω bude také hrát hlasitěji než 8Ω.

citlivost bude asi dost podobná, ale tím že mají zcela rozdílnou impedanci,
je jejich využitelnost diametrálně odlišná.
Navíc stará vysokoimpedanční sluchátka byla s membránou laděnou na konkrétní kmitočet a měla výraznou rezonanci.
Dnešní sluchátka jsou vyráběna, pro co nejširší přenášené pásmo,
ale na úkor citlivosti . . .
Protože jsou ale dnešní technologie dále, jsou i citlivosti docela dobré.

třeba použití nízkoimpedančních sluchátek přímo ke krystalce není možné,
zatlumí vstupní rezonanční obvod a nehraje to.
Pokud použiješ k nizkoimpedančním sluchátkům vhodný převodní transformátor, půjdou použít i na tu krystalku . . .

20x větší odpor, 20x více závitů, 20x menší proud -> stejná síla na membránu

Proč to vyráběli?

Zdar, proč to vyráběli? A jak by se asi dal poslouchat ve svých počátcích třeba rozhlas, krystalky se i prodávaly; je to zkrátka součást technického vývoje.

kulikus píše:Proč to vyráběli?

Ak to nie je povzdych ale otázka, tak pôsobí zvláštne, pretože na ňu odpoveď už padla.
V dobe, keď bolo potrebné silniť elektrónkou bolo konštrukčne jednoduchšie, lacnejšie, spoľahlivejšie naviazanie do obvodu vyššou impedanciou. Citlivé slúchadlá potreboval i poľný telefón, kde bol jeden pól zem. Armádne zásoby týchto meničov potom plnili najrôznejšie konštrukcie do 80.rokov.

Nebo u polního telefonu. Vedení může mít odpor i několik desítek Ω. Při použití sluchátek s nízkou imp. by se většina signálu "vytratila" v káblu

myslím že vysokoimpedanèní sluchátka se døíve používala i v leteckých kuklách, tedy ve spojení s leteckou radiostanicí

Je to možné, mám leteckou kuklu od Luftwaffe a všité náušní "kapsy" rozměrově odpovídají plochým vysokoohmovým sluchátkám.
Viděl jsem starší sovětská letecká sluchátka - nízkoimpedanční 32Ω a měly podstatně větší rozměr náušníků.

pøesnì tak, ta moje sluchátková vložka také pochází z pilotní kukly luftwaffe

Docela mne to překvapilo:
Každý radioamatér, kutil a dokonce i technicky zaměřený rozpadlík by měl mít ve své výbavě vysokoohmová sluchátka o celkové impedanci cca 4000 ohmů (tj. 2x 2000 ohmů na každém uchu). Alespoň jedny, a funkční. A nemusí být přitom ani staromilec, ani "krystalkář". Kvalitní sluchátka jsou sice pro stavbu krystalky a jednoduchých přijímačů téměř nezbytná, ale uplatní se i jako "hledač" závad a ve spojení s jednoduchým můstkem i jako citlivý "měřící" přístroj. Kvalitní radistická vysokoohmová sluchátka mají totiž zcela mimořádné elektroakustické parametry, posuďte sami:

- Abyste ve sluchátkách zaslechli nepatrný náznak zvuku, stačí napětí 0,0004 voltu a výkon 0,000 000 000 04 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli slabě hudbu nebo řeč, stačí k tomu napětí 0,01 voltu a výkon 0,000 000 025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč středně silně, stačí k tomu napětí 0,1 voltu a výkon 0,000 0025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč silně, stačí k tomu napětí 1 volt a výkon 0,00025 wattu.
- Abyste ve sluchátkách uslyšeli hudbu nebo řeč bolesivě hlasitě, stačí k tomu napětí 10 voltů a výkon 0,025 wattu.
- Abyste sluchátkách poškodili, musíte do nich pustit napětí 150 až 200 voltů.

Sluchátka tedy jako jedna z vyjímečných radiosoučástek zvládají rozdíly mezi napětím v poměru téměř jedna ku milionu. Samozřejmě kmitočtový rozsah je poměrně omezený a nemůžeme jej rozhodně označovat nálepkou "Hi-Fi", nicméně střed charakteristiky je v oblasti od 250 do 3000Hz. Sluchátka,za cenu "plechového zvuku", zvyšují srozumitelnost a naopak potlačují šumy, praskot a hučení, což je z hlediska komunikace velmi pozitivní.

TAKJAN to popsal moc pěkně.

Jestli je nyní "levnější" elektronický obvod, kterým se to zesílí, než "větší cívka", dříve to bývalo i jinak, takže se to dohánělo citlivostí sluchátek, "citlivostí" reproduktoru i za cenu šílené frekvenční charakteristiky.

Když se dobrá sluchátka nasadila na uši v klidném tichém prostředí, stačilo se oběma vývody dotýkat jazyku a mělo by být slyšet nepatrné lupnutí, když to nestačilo, jedem vývod se obalil alobalem a tu už bylo slyšet i když sluchátka nebyla "absolutně citlivá"...

Podstatnou úlohu tady má výkonové přizpůsobení. Pokud má krystalka (nebo jiný zdroj) dodat maximum elektrického výkonu do sluchátek, musí být výstupní impedance krystalky (zdroje) a zatěžovací impedance sluchátek na obdobné hodnotě. A to bude těch pár kiloohmů.

Taková sluchátka byla můj první "měřák".

Některá prastará vysokoimpednční sluchátka (Universum, Telefunken, Philips...) měla otočný prstenec jehož povolením nebo utažením se kovová membrána přiblížila nebo oddálila elektromagnetům o nějaký ten půlmilimetr čímž šlo v určitých mezích doladit citlivost měniče i hlasitost pořadu. Fungovala i jako jednoduchý "měřák" spíš tedy indikátor v sérii s plochou baterii ke kontrole rezistorů, kondů i diod, sledovač signálu...nebo mikrofon k domácímu telefonu.
Citlivost běžných sluchátek 32-600 Ω pro hi-fi je kolem 100-105 dB.