Náhrada ladicího kondenzátoru varikapem
Moderátor: Moderátoři
Náhrada ladicího kondenzátoru varikapem
Ahoj. Zalíbilo se mi radioamatérství a rozhodl jsem se, vyrobit si přijímač pro KV podle jednoho na internetu nalezeného schématu. Po chvíli hledání jsem došel k názoru, že bude jednodušší použít varikap než shánět ladící kondenzátor. Jenže... s varikapem jsem se setkal poprvé a vůbec nevím, jak ho do obvodu dostat. Vždy mám pocit, že ten potenciometr musí "rušit" (nevím jak jinak to napsat, prostě přes potenciometr se dostane do obvodu další napětí, které tam nemá co dělat) zbytek obvodu. Mohl by mi, prosím, někdo poradit, jak to patří do konkrétního obvodu zapojit a hlavně vysvětlit proč? Předem děkuji za odpověď.
- Přílohy
-
- image002.jpg
- Jedná se o náhradu dvou ladících kondenzátorů - v vstupním obvodu a oscilátoru.
- (18.9 KiB) Staženo 121 x
-
pavoucisit
- Příspěvky: 176
- Registrován: 02 lis 2008, 01:00
- Bydliště: Havířov
Neberte to jako reklamu viz http://www.retroraj.cz/shop/?zbozi=1160
Pro začátek porovnejte požadovanou kapacitu ve schematu s kapacitou, kterou poskytují varikapy. Taková záměna není vůbec jednoduchá, na varikap se musí přivést docela vysoké napětí, které se někde musí vytvořit. Ladící kondenzátory se nechají docela snadno a levně získat na řadě radioamatérských burz. Pro váš účel vyhoví i běžné ladící kondenzátory z vyřazených tranzistoráků i vyřazených síťových rádií. Setkání radioamatérů s obvyklou burzou v Holicích bude už relativně brzy.
Kdybyste měl v profilu aspoň přibližné bydliště tak by se možná někdo z blízka ozval s tím, že má nějaké nepotřebné zásoby.
Kdybyste měl v profilu aspoň přibližné bydliště tak by se možná někdo z blízka ozval s tím, že má nějaké nepotřebné zásoby.
Jako varikap v podstatě funguje jakákoli dioda. V závěrném směru je dioda nevodivá ale přitom představuje kapacitu. Velikost té kapacity je závislá na přiloženém napětí. To napětí vůbec nemusí být nějak vysoké. Protože kapacita se s napětím mění celkem málo tak se používá třeba ladicí napětí 2V až 30V. Je to čistě jen pro dosažení velkého přeladění. Od 1V do 2V ladí také akorát néně. Jako varikap někdo používá třeba i 1N4007, hlavně kvůli větší kapacitě.
Protože je na varikapu ss napětí musí se od laděného obvodu oddělit vazebním kondenzátorem. To je celé kouzlo.
Protože je na varikapu ss napětí musí se od laděného obvodu oddělit vazebním kondenzátorem. To je celé kouzlo.
Svět vypadá dobře jen při pohledu přes koňské uši.
V tomto zapojení bys toho musel předělat víc, varikapy mají obecně malou kapacitu při napětí, které je dostatečně velké na to, aby signálové napětí v rezonančním obvodu pozorovatelně neovlivnilo jejich kapacitu - to platí především pro obvod oscilátoru, kde je to vf napětí poměrně velké.
Ladicí napětí 3 V na varikapu je jen tak tak bezpečné minimum, takže například typu KB213C nebo ekvivalentu bys musel použít v obou obvodech tak 9 kusů paralelně. Jenže s nimi se dostaneš na minimální kapacitu asi 25 pF při 30 V. Zkrátka rozsah přeladění by se zmenšil.
Přitom ten ladicí kondík vybereš z každého vícerozsahového AM rádia, protože v nich jsou obě sekce, jak vstupní, tak oscilátorová, shodné, což je u přímosměšujícího přijímače potřeba.
Ladicí napětí 3 V na varikapu je jen tak tak bezpečné minimum, takže například typu KB213C nebo ekvivalentu bys musel použít v obou obvodech tak 9 kusů paralelně. Jenže s nimi se dostaneš na minimální kapacitu asi 25 pF při 30 V. Zkrátka rozsah přeladění by se zmenšil.
Přitom ten ladicí kondík vybereš z každého vícerozsahového AM rádia, protože v nich jsou obě sekce, jak vstupní, tak oscilátorová, shodné, což je u přímosměšujícího přijímače potřeba.
Je třeba si uvědomit, že na varikapu v laděném obvodu jsou přítomna dvě napětí. Stejnosměrné, kterého velikost určuje kapacitu varikapu, a teda i rezonanční frekvenci laděného obvodu. a potom je na něm střídavé vf napětí buď ze vstupu, nebo z oscilátoru. Úlohou je, jak držet tato napětí od sebe:fretka323 píše:...Nedovedu si to představit ani v výše zmíněném schématu ani nikde jinde.
- zdroj sternosměrného napětí má malý vnitřní odpor, který by prakticky zkratoval ten vf signál. proto se odděluje dost vysokým odporem, na schématu v linku je to R2.
- indukčnost laděného obvodu má nízký odpor, který by mohl zlikvidovat to stejnosměrné napětí. Proto je varikap od indukčnosti oddělen vazebním kondenzátorem, na schématu C2.
To je asi celej ten zázrak.
Edit: Přišel jsem s křížkem po Jasinovi, no.
. Tam by si vybral.S těmi varikapy, pokud bys nechtěl měnit počty závitů cívek a vůbec příliš rozsáhle měnit zapojení, by to šlo například takto, i když za cenu mírně zhoršené selektivity a stability naladění, a také za cenu potřeby ladicího napětí téměř 30 V. Na ladění by pak ale stačil potenciometr.
Ale to paralelní řazení varikapů mi připomíná, že asi nemáš takové zdroje materiálu, jako Šamponek...
Ale to paralelní řazení varikapů mi připomíná, že asi nemáš takové zdroje materiálu, jako Šamponek...
- Přílohy
-
- psp_varikap.png
- (16.8 KiB) Staženo 117 x
Víš , ono to zapojení vypadá jednoduše , ale zde narazíš na problémy mechanického rázu , které se projeví ve funkční elektronické části . Domácí prkénková stavba oscilátoru není vůbec jednoduchá z toho důvodu , že nikdo neví , co z toho vyleze . Měl by jsi začít NF a sehnat nějaké měření nebi kamaráda , co měření má . Doma nějak postavené oscilátory většinou nekmitají tam , co si stavitel přál . Žádné tvé podceňování , ale běžná věc .